Český startup Sens za leden utržil už přes 2,5 milionu korun. Se svými cvrččími tyčinkami jde do Německa

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

0Zobrazit komentáře

Začátkem roku si mnozí dávají různá předsevzetí, která jsou často spojená především se změnou životního stylu, návštěvami posiloven, běháním a nebo alespoň zdravým jídelníčkem. Velmi dobře o tom vědí i v českém startupu Sens, který vyrábí potraviny z cvrččí mouky, jež jsou plné energie a proteinů. Po úspěchu v Česku chce nyní Sens se svými cvrččími tyčinkami prorazit také v Německu.

Pražský startup, který je inkubovaný v karlínském UP21, je předním evropským výrobcem potravin ze cvrččí mouky, kterou si sám produkuje. Vzhledem k vysoké poptávce po netradiční mouce otevřel Sens loni v září v Thajsku největší automatizovanou cvrččí farmu na světě, díky čemuž může vyrábět vlastní energetické a proteinové tyčinky nebo chleba z cvrččí mouky a zároveň samotnou mouku dodávat i dalším výrobcům.

„Ve zdravé a sportovní výživě je začátek nového roku hlavní sezóna. Za leden 2019 jsme již dosáhli obratu přes 100 000 eur (více než 2,5 milionu korun – pozn. red.), což je výrazný růst oproti minulému roku, kdy jsme na podobnou částku čekali téměř celý první půlrok. V tomto roce pak plánujeme prodat až k půl milionu kusů Sens produktů,“ prozradil pro CzechCrunch Daniel Vach, spoluzakladatel Sens, s tím, že se začátkem roku vedle běžného prodeje sešlo i několik dalších rozjetých obchodů.

sens-bar-tycinka

Na úspěchy v Česku chce český startup navázat v Německu, kam nyní naplno expanduje. Pro tyčinky s cvrččí moukou se již Sens podařilo vyjednat prodej v prémiových německých supermarketech Tegut a Edeka a jedná i s dalšími řetězci, jež by mohly mít o inovativní hmyzí pokrm, který v Sens označují jako „nový superfood“, zájem. Vedle prodejních řetězců navíc český startup spolupracuje také s různými posilovnami či lezeckými stěnami.

„Německý trh má velký potenciál pro inovativní potraviny, jakými jsou i naše produkty z cvrččí mouky. Svědčí o tom jak velký zájem prodejců, tak i výsledky spotřebitelských testů, kde se naše produkty umístily na druhém místě. Po německy mluvících zemích chceme expandovat do Skandinávie a Velké Británie, která je kolébkou řady významných food startupů,“ říká Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.

sens_051018-3

Foto: Sens

Daniel Vach a Radek Hušek, spoluzakladatelé Sens

Tématem číslo jedna je nyní nicméně pro Radka Huška a Daniela Vacha jednoznačně Německo. Pro maximální rozmach u našich západních sousedů, rozvoj v dalších segmentech a expanzi do dalších německy mluvících zemích hledají strategického investora, který by jim pomohl. Potřebná výše investice je prý přes 2 miliony eur, tedy více než 50 milionů korun, a Sens ji chce získat v první polovině letošního roku.

Nový investor by se pak měl připojit k pražskému inkubátoru UP21, který pomohl Sens s rozjetím byznysu v Česku, když do něho před dvěma lety investoval necelých 15 milionů korun. Německo má však být pro produkty s cvrččí moukou mnohem důležitějším trhem, kde Sens do budoucna očekává až 70 procent veškerého svého obchodu. I proto v Thajsku vyrostla zmíněná cvrččí farma, aby český startup zvládl velkou expanzi pokrýt. Dosud jak na výrobu tyčinek, tak samotné cvrččí mouky zpravoval už 10 tun cvrčků.

vapenik-1

Přečtěte si takéMartin Vápeník z UP21: Začínající startupy neumí odhadnout náklady a dojít si pro radu. To jim škodíMartin Vápeník z UP21: Začínající startupy neumí odhadnout náklady a dojít si pro radu. To jim škodí

Sens aktuálně každý měsíc prodá desítky tisíc tyčinek. V Česku lze proteinové či energetické tyčinky zakoupit jak přímo v e-shopu Sens, tak dnes už také u stovky menších nezávislých partnerů, jako jsou posilovny a různá sportovní zařízení, ale také v supermarketech Kaufland a Penny Market nebo outdoor obchodu HUDY sport.

sens-tycinky

„Sens je součástí velkého trendu ve výživě, kterou nazývají třetí evolucí potravin. Současná mladá generace se podle průzkumů nákupního chování mnohem více zajímá o to, odkud kupované jídlo pochází a jaký je jeho dopad na planetu. Tito zákazníci se tak nezajímají jen o samotné složení, ale také o udržitelnost produkce, obalové materiály či o etiku živočišného chovu,“ doplňuje Hušek.