Podhodnocování nákladů, špatný odhad velikosti trhu nebo nedostatek flexibility ve finančním plánu. To jsou jedny ze zásadních chyb, se kterými se finanční ředitel startupového inkubátoru UP21 Martin Vápeník u začátečníků setkává. Mít tyto náležitosti správně nastavené od začátku je přitom pro úspěch projektu zcela zásadní, může na nich dokonce záviset i udržení jeho samotné existence.

Častý nešvar začátečníků: chtějí vytvořit hodně za málo peněz

Jednou z nejběžnějších chyb začínajících startupů je podhodnocování nákladů. Neděje se to úmyslně – v nadšení z vlastního byznysu je velmi snadné podlehnout mylnému dojmu, že se všechno zvládne za málo peněz a relativně rychle. Pravidlem přitom bývá, že vše nakonec stojí dvakrát tolik času i prostředků oproti prvnímu laickému odhadu.

Poznat tuto zásadní chybu v začátku je pro nezkušeného startupistu v podstatě nemožné. Jediný účinný způsob, jak se jí vyhnout, je konzultace s širší a zkušenější veřejností. Když leží sestavení finančního plánu jen na jediném člověku, může se stát, že z neznalosti zanedbá potřeby oblasti, které ze své pozice nedokáže odborně odhadnout. Když si naopak k sestavování plánu přizve víc profíků z různých oborů, vyjde mu mnohem realističtější výsledek.

Vůbec nejlepším způsobem, jak podhodnocení předcházet, je zajít s hotovým business plánem za jedním ze zkušených investorů. Ten už jich viděl stovky a pravděpodobně dokáže dobře odhadnout, zda je střízlivý a reálný. Obecně je pak určitě vhodné mít co nejvíce informačních zdrojů, které se navzájem kombinují. Nedá se spoléhat jen na jeden, jakkoli je důvěryhodný. A zeptat se hrstky expertů a jiných startupistů na jejich osobní zkušenosti ještě nikomu neublížilo.

Kanceláře UP21 v pražském Karlíně

Opomíjení big picture vede ke zbytečným nákladům

Druhou častou chybou čerstvě založených startupů je zahleděnost do určité části business plánu a opomíjení tzv. big picture. Aby měl plán smysl, musí se stavět shora. Do začátku je tak nutné určit si velikost trhu, na kterém bude produkt působit, a vymezit velikost segmentu, který je startupista schopný s produktem zaujmout a získat.

Když toto startup neudělá a plánuje opačným směrem, může se přihodit, že zbytečně cílí na irelevantní vzorek firem nebo klientů. Určit si big picture a klíčový segment přitom startup nijak nelimituje, naopak: jen ho zacílí a střízlivě mu připomene hranici, za kterou už nemá možnost dosáhnout uspokojivých výsledků.

Flexibilita je klíč

Často se také setkávám s tím, že finanční plány nebývají dostatečně vzájemně propojené a variabilní. Zvlášť existuje plán vývoje, plán prodeje, plán marketingu. Ale aby byly úspěšné, musí jít ruku v ruce a vzájemně na sebe navazovat a kombinovat se.

Pokud chcete, řekněme, zdvojnásobit počet uživatelů, nestačí jenom navýšit budget na marketing, ale musíte přímo úměrně zvyšovat náklady i v ostatních oblastech – jako je třeba customer support, sales nebo development. Finanční model musí být živý organismus, ve kterém se promítají události všech oblastí života firmy.

Velká očekávání, nepřesné výstupy a špatná kontrola

Stává se také, že mi na stole přistane business plán, který předpokládá, že daný startup do pěti let dosáhne více uživatelů, než má dnes celosvětově například Slack, a s vynaložením pětinových nákladů, nebo že startup osloví o polovinu víc firem v Evropě, než jich je skutečně registrovaných. Takové výpočty možná vypadají sebevědomě a vizionářsky na papíře, ale zcela opomíjejí reálná omezení trhu. A to platí obecně: vždy je zapotřebí brát v úvahu velikost trhu, srovnání s jinými startupy, kapacitu výroby, množství zásob a jiné překážky, které se mohou reálně vyskytnout.

Nepřesné výpočty, jejich nedostatečná kontrola a nepodložené klíčové vstupy jsou pak dalšími nešvary, které v praxi vídám. Dílčích chyb je relativně mnoho, ale právě výše popsané patří k těm, kterých se startupy dopouštějí nejčastěji.

Kanceláře UP21 v pražském Karlíně

Zásady do začátku? Ověřovat, plánovat a konzultovat

Shrňme si tedy elementární zásady, kterými by se měly začínající startupy řídit. Základem je používat co nejvíce informačních zdrojů, ať už jde o příklady z historie, analýzy trhu, statistiky úspěšnosti ostatních startupů a firem a podobně. Dále je pak zapotřebí vycházet z kvalifikovaných odhadů znalců a expertů z dané oblasti. A také plánovat komplexně – tedy zahrnout veškeré relevantní složky, dělat průběžné kontroly a plán konzultovat.

Důležité je také plánovat ve variantách – v té realistické, pesimistické i optimistické. Jedině tak se dá od základů postavit startup, který má šanci nejen na prvotní úspěch, ale především může přerůst ve stabilní a dlouhodobý projekt, který naplno využije svůj potenciál.