Český startup Welder proměnil úpravu videa na dětsky snadnou činnost. Teď ho koupila londýnská firma za miliony korun

Iva BrejlováIva Brejlová

mvp

Foto: Welder

Welder nabízí úpravu videa prostřednictvím textu

0Zobrazit komentáře

Upravit video tak, aby bylo veřejně publikovatelné, je obvykle práce na několik hodin. Český startup Welder to pojal tak trochu jinak – z takového editování udělal akci, která se náročností a časem rovná zhruba programování pro děti v obrázkovém jazyce. Co nejjednodušší systém zaujal zatím desetitisíce uživatelů, jenže to se teď výrazně změní. Za šestimístnou sumu v dolarech totiž tuzemský projekt koupila londýnská služba Veed, která ho do svého editoru zařadí. Ta má uživatelů asi milion.

Obě společnosti nabízejí zajímavou platformu pro tvůrce videoobsahu, doteď se ale soustředily na trochu jiné užití. Projekt Veedu si jde představit v zásadě jako nástroje Instagramu. Je libo prohnat obličej na videu filtrem? Žádný problém. Ubrat, nebo přidat odlesky? Umělý šum? Zaostřit? Nebo naopak rozmazat? Veed vám umožní hýbat s titulky, přidat obrázek, popis, logo, emotikon, šipky i další efekty nebo si třeba přes video něco nakreslit.

Takové nástroje zdaleka nejsou jen pro více (či méně) profesionální uživatele sítí typu influencerů. Ve Veedu si lidé stříhají vlastní svatby, narozeninové oslavy, profesionální koučinkové lekce nebo třeba obsah pro firemní komunikaci. Celý proces se děje online, takže si práci jde uchovat nebo poslat někomu na další editování. To se lidem líbí. Kromě zmíněného jednoho milionu uživatelů se služba může pochlubit také ukazatelem ročního obratu z pravidelných výnosů – tedy výnosů z předplatného napočítaného na rok – ve výši sedm milionů dolarů, tedy 150 milionů korun.

Oproti tomu Welder se doteď soustředil především na živé vysílání. Na videa se ale dívá přes text. Umožňuje je obohatit kromě efektů podobných výše zmíněným především textovým přepisem toho, co v nich lidé vyřknou. Nástroj něco takového dělá automaticky, takže ve chvíli, kdy při natáčení kdokoliv cokoliv říká, objevuje se u něj přepis mluveného slova. Nejde přitom jen o vybavení titulky: díky textu se dá video daleko lépe editovat.

tym-welder

Foto: Welder

Marek Vybíral, Predrag Ristic, Johan Cutych a Aleks Miric

„Když má člověk například hodinový rozhovor, orientovat se za pomoci textu je daleko jednodušší a pohodlnější než typickou časovou osou. Tam nevidíte, kde se co odehrává. Editor si musí vše poznamenávat, používat záložky, hledat. Ale takhle vše vidíte naprosto jasně: lze vystřihnout začátek, který prostě není dobrý. Vzít si pět nejzajímavějších momentů, které byly zajímavé nebo třeba vtipné. A ty vyexportovat a pak použít zvlášť třeba na sociální sítě,“ vysvětluje Johan Cutych, spoluzakladatel projektu.

Práce za tři koruny na hodinu

Sedmadvacetiletý Johan Cutych založil Welder spolu s Markem Vybíralem a Predragem Risticem, o něco později přidali do týmu ještě Alekse Mirice. Potkali se už na střední škole a zhruba sedm let spolu vymýšlejí různé obchodní aktivity. Vytvářeli hry na mobil, zakázkový software, pluginy pro Photoshop a další produkty. Měli digitální agenturu i například e-shop s botami Leons.cz. Ten doteď mimochodem funguje s obratem v řádech desítek milionů korun ročně, už ho ale vede Cutychův bratr.

Přes rozjezd mnoha projektů je ale nikdy nedokázali udržet tak, aby fungovaly dlouhodobě a generovaly zajímavé výdělky. „Nikdy mi nešlo dělat smlouvy. Později jsem spočítal, že jsme jednu dobu pracovali snad za tři koruny na hodinu,“ směje se dnes Cutych.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S nástupem pandemie pochopili, že „se hrozně moc věcí ve světě rozbilo“. Chtěli něco z toho prostě spravit a s tím najít i zajímavou obchodní příležitost. Přišlo jim, že by se navzájem s dalšími lidmi mohli inspirovat. Začali proto vytvářet audio- a videoobsah, které nahrávali ze svých rozhovorů vedených na dálku o tom, na čem a jak pracují. Jenže nahrávky ze Zoomu byly nekvalitní. Postupně tak vznikl Welder jako nástroj, který řešil v první řadě vlastní bolístku týmu, tedy jak rychle a kvalitně zveřejňovat hezká videa na různých platformách.

Ani tady se ale nevymanili z principu, který jejich projekt po pár měsících v růstu zastavil. Jejich videa na začátku získala určitou pozornost, ale ne opravdu velký zájem. Na YouTube měli asi dvě stovky odběratelů. Když byl dobrý týden, přibyli třeba dva. Ukázalo se ale, že to stačilo.

Jedním z nich byl totiž Sabba Keynejad, spoluzakladatel služby Veed, kterou pro některé své úpravy používali. Což zajistilo veškerou pozornost, kterou potřebovali. Keynejad odstartoval spolupráci rychlou zprávou: „Děláte opravdu pěkná videa s Veedem. Jak se Welderu daří?“ „Sedli jsme si,“ komentuje Cutych.

Cracknout ten růst

„Když jsme se setkali s týmem Welderu, cítili jsme tu energii. To, co dělají, nám přišlo velmi zajímavé – vysoce kvalitní software pro nahrávání videa a zvuku. Kromě toho tým Welderu postavil fantastický produkt a v době našeho setkání už dosáhl řádově několika tisíc v měsíčním předplatném. Vytvořit nástroj pro živé vysílání je velmi složité, a to jak po technické, tak designové stránce věci. Proto jsme hledali hvězdný tým. A našli jsme ho,“ popisuje Keynejad.

Obě firmy mají podle Cutycha velmi podobný příběh. Veed začal zhruba o rok dřív než Welder, ale především se mu podařilo, slovy Cutycha, „cracknout ten růst“. „My nevěděli, jak na to. A oni ano. Bavili jsme se dál. Dávalo smysl, aby nás koupili,“ říká. Welder si tak najal čtyři nové programátory, čímž se jeho tým zdvojnásobil. Dál bude působit jako samostatná entita v Praze a pracovat na dalších funkcích a později i třeba nových jazycích. Zmíněná editace videa přes text je totiž aktuálně možná pouze v angličtině. Jeho nástroje Veed nabídne v jednom balíčku s těmi svými.

welder-scaled

Foto: Welder

Welder nabízí úpravu videa prostřednictvím textu

Spojení má zajistit komplexnější nástroj na úpravu videa, který zahrnuje nahrávání, editování, přidávání titulků a další úpravy. „Taková nabídka je dost silná,“ myslí si Cutych. Není přitom sám, kdo vnímá, že úprava videa je dnes zajímavý byznys plán. I samotný Veed totiž získal investici, a to rovnou 35 milionů dolarů od fondu Sequoia Capital. Což mu mimochodem umožnilo během pár měsíců prakticky zdvojnásobit počet svých zaměstnanců a posílit vytváření nových funkcí.

Ve skutečnosti si londýnská firma tuzemský projekt koupila už před šesti měsíci. Ale teprve teď si obě společnosti mimo jiné stanovily jasný plán přesné podoby spolupráce a rozhodly se novinky zveřejnit spolu s výše zmíněnou investicí.

„Překlopíme to, co máme, do Veedu. A budeme naslouchat uživatelům, abychom zjistili, co chtějí. Hodláme zkoumat možnosti. Ale už teď chystáme jednodušší napojení na platformy, přidávání komentářů a víme o dalších základních prvcích, které přidat. Cílem pro tento rok je prostě pracovat na tom, jak umožnit uživatelům dělat krásný stream bez toho, aby jeho vytvoření bylo složité,“ uzavírá Cutych.

První vestavbu do auta si postavili pro vlastní svatební cestu. Loni jich manželé Vysušilovi prodali už za patnáct milionů

vysusiloviStory

Foto: Visu

Manželé Vysušilovi se svou vestavbou

0Zobrazit komentáře

Je to vlastně klasická success story. Manželé Vysušilovi se před pěti lety chystali na svatební cestu a jelikož jsou tak trochu dobrodruzi, bylo jasné, že pojednou vlastním autem. A budou v něm i spát. Potřebovali k tomu ale vestavbu – tedy to, co udělá z vaší dodávky malý pojízdný pokoj – a takovou, která by se jim líbila a vyhovovala jejich požadavkům, nenašli. Tak si bez předchozích zkušeností vyrobili vlastní. Dnes se jejich vytvářením živí a jeden z jejich výrobků zamířil třeba už i do Japonska.

Marek a Petra Vysušilovi pocházejí z Liberce, kde vás tramvaj odveze až ke sjezdovce. K turistice a přírodě tak měli vždycky blízko, a to se promítlo i do jejich podnikání. Výsledkem jsou vestavby, které se snaží být maximálně praktické a nepřehánějí to s detaily a díky tomu je po nich poptávka. „Řešíme zkrátka to, co byste řešili jako první, kdybyste se nastěhovali do nového bytu. Tedy abyste si měli pohodlně kde sednout, kam lehnout a kde si uvařit,“ usmívá se třicetiletá Petra Vysušilová.

Nápad na vytvoření vlastní vestavby přišel v roce 2017, kdy měli Vysušilovi svatbu a přemýšleli, kam se vydat na svatební cestu. Coby milovníci hor, kteří jezdili do Alp co dva týdny, se ji rozhodli strávit na Lofotách. Otázkou ale bylo, jak vyřešit ubytování. Zkušeností se spaním ve voze měli dost, jenže jejich BMW nebylo na delší pobyt v Norsku úplně stavěné. „Němci na nás ze svých karavanů vždy nevěřícně zírali, jak se do naší X5 se psem a dalšími věcmi horko těžko skládáme,“ vzpomíná Petra Vysušilová.

visu8

Foto: Visu

Marka a Petru Vysušilovi přivedla k vestavbám vášeň pro horskou turistiku

Proto přišlo rozhodnutí vydat se na sever v dodávce, pro kterou začali hledat vhodnou vestavbu. Ovšem rychle zjistili, že na trhu není nic, s čím by byli vyloženě spokojení. „Chodili jsme horem dolem, ale každý řešil jen určitou část a nic se nám nelíbilo. Tak jsme si vyrobili vestavbu, která řešila všechny problémy, aniž bychom vůbec snili o tom, že jednou budeme dělat vestavby vlastní,“ popisuje dvaatřicetiletý Marek Vysušil impulz stojící na počátku Visu.

Do výroby vestavby se Petra coby grafička a ajťák Marek pustili bez jakýchkoliv předchozích zkušeností a znalostí. S pomocí okolních dodavatelů, kteří s Visu spolupracují dodnes, vytvořili ocelovou konstrukci obloženou překližkou a doplněnou o polstrování. Během norského putování si pak ověřili, co všechno na jejich návrhu funguje a kde naopak udělali chybu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aniž by to v té době tušili, již první na koleni postavenou vestavbou se jim podařilo stanovit základní know-how, na kterém jejich podnik stojí dodnes. Tím je řešení prostoru dodávky komplexně, aby byla praktická a zároveň pohodlná a bylo možné si v ní třeba i sednout, což Visu zásadně odlišuje od zbytku konkurence.

„Jde nám hlavně o účelnost. Aby díky vestavbě mohl cestovat každý. Vytváříme prostor, který si uživatel zařídí tak, jak chce on sám, nic mu nediktujeme nejrůznějšími pořadači na lžičky a podobně. To řešení je funkční jako celek, ne v jednotlivých detailech,“ vysvětluje Petra Vysušilová.

Visu-šilovi

Po svém návratu z Norska nechtěli vytvořenou koncepci zahazovat, a tak po večerech na vestavbě dále pracovali a začali je vyrábět i pro známé. Díky svým zkušenostem z marketingu si byli schopni vytvořit určitou představu o trhu s tímto produktem a jeho potenciálu. Navíc si spočítali, že i přes konkurenci, kdy v České republice vestavby vyrábí mnoho dalších, ovšem relativně malých firem, má smysl do toho více šlápnout. Tak v roce 2018 s počáteční investicí několika desítek tisíc založili společnost Visu.

visu4

Foto: Visu

Původní vestavba, kterou si Vysušilovi vyrobili na svou svatební cestu na Lofoty

Určitou počáteční naivitu ale Marek Vysušil přiznává. Rychle prý pochopili, že není dlouhodobě možné přes den dělat klasickou práci a po večerech v garáži montovat vestavby. Proto v roce 2019 přišlo rozhodnutí zanechat bývalé profese a zaměřit se pouze na Visu, což bylo dle Petry Vysušilové pro oba z počátku velmi bolestivé rozhodnutí.

Díky tomu ale mohli lépe nastavit veškeré výrobní mechanismy. „Šli jsme do toho s tím, aby to ideálně vydrželo déle než samotné auto,“ upřesňuje Petra Vysušilová. Začali spolupracovat s místními řemeslníky a dodavateli, s nimiž po čase navázali úzké vztahy, a sami se vrhli na designování, vývoj a finální kompletaci produktu. Díky svým předchozím zkušenostem si byli schopni sami odbavit i veškeré náležitosti týkající se marketingu.

Můj vůz, můj hrad

První rok Marek Vysušil za každým zákazníkem jezdil osobně, a to nejen proto, aby mu vestavbu náležitě odprezentoval, ale také aby zjistil, kdo zákazníkem Visu vlastně je. To pomohlo v následujícím nastavování online marketingu, na kterém Visu vyrostlo v podnik s obraty 15,6 milionu korun za rok 2021.

Visu dnes i díky tomu ví, že jejich standardním klientem nejsou mladí dobrodruzi bez závazků, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale spíše lidé středního věku. „Reálně jsou to lidé, kteří již mají odrostlé děti, mají peníze a čas a chtějí si užívat své koníčky. Často si i přímo kvůli tomu kupují auto. Nebo jsou to lidé, kteří předtím měli velké karavany a jsou z té velikosti už otrávení,“ vysvětluje Vysušil.

visu1

Foto: Visu

Visu se soustředí na středně velké a větší dodávky. Nic menšího firmě smysl nedává

Až do minulého roku Vysušilovi těmto zákazníkům nabízeli původní produkt vytvořený na počátku podnikání, který sice postupem času procházel menšími proměnami, ve svém základu však zůstával stejný. Loni se z jednoho produktu staly dva.

Levnější verze řeší naprostý základ, tedy možnost mít si kde sednout, kam si uložit věci a kde spát. Druhé řešení k tomuto základu navíc přihazuje kuchyň, gril, osvětlení a lépe řešené úložné prostory. Cena bez daně startuje na 45 tisících korunách a nejdražší verze vyjde na 90 tisíc. „To je rozsah, který se snažíme držet navzdory veškerému zdražování. Ale i nás zdražování dostihne vzhledem k tomu, že ocel šla nahoru o 200 procent a dvakrát tolik stojí i překližka,“ vysvětluje Vysušil.

Do Německa i Japonska

Se svým podnikání se Vysušilovi trefili přesně do doby, která kempování vyloženě přeje. Pandemie totiž výrazně zvýšila poptávku nejen po karavanech, ale po dovolených ve vozech vybavených takovými vestavbami, jaké nabízí Visu. Poptávka v loňském roce vyskočila o 115 procent a Vysušilovi v průměru odbavovali jednu objednávku denně s tím, že největšímu náporu čelili v jarních měsících.

Největší zájem byl z Německa, kde není o peníze ani milovníky kempování nouze. Dařilo se však také na tuzemském trhu a v Rakousku, pár procent tvořila i Francie, severské země a jedna vestavba dokonce zamířila až do dalekého Japonska.

visu2

Foto: Visu

Některé za variant jsou dostupné i se zabudovanou kuchyní

Jak ale Marek Vysušil vysvětluje, podobně exotické trhy jsou pro Visu trochu komplikované z důvodu odlišné konstrukce tamních středně velkých dodávek, na které se liberecký podnik soustředí primárně. „Při reálném cestování pro nás nic menšího nedává smysl, protože je to pak jako rakev. Středně velká dodávka je minimum pro to, aby si v ní bylo možné relativně komfortně sednout, lehnout a uložit věci. V ničem menším to zkrátka nejde,“ vysvětluje Vysušil.

Samotná instalace vestavby do vozu je jednoduchá věc, která s trochou praxe v případě jednodušší varianty zabere podle Marka Vysušila nanejvýše deset minut. Naskládání věcí do vozu je ovšem věc druhá. Naložit dvě osoby a jejich zavazadla není problém. Výzva ale nastává v momentě, kdy k tomuto základu přibude pes, kočárek, kola a další sportovní vybavení.

Další dílek do skládačky

I proto již Vysušilovi připravují další řešení, která budou myslet i na tyto cestovatele. Je totiž potřeba kout železo, dokud je žhavé. Jak sami Vysušilovi přiznávají, kam se bude ubírat trh je aktuálně velmi těžké predikovat. Je ovšem jasné, že onen velký zájem o řešení, které Visu nabízí, časem opadne. „Náš odhad je, že opravdu velký zájem bude třeba ještě další dva roky. Ale přesně to neřekne nikdo. Ale samozřejmě doufáme, že to vydrží co nejdéle,“ usmívá se Petra Vysušilová.

Cíle, které si Visu aktuálně klade, obraty příliš neřeší. Jak vysvětluje Marek Vysušil, dlouhodobější metou je především dostat se do stavu, kdy bude mít podnik pevně stabilizovaný vývoj a zbyde prostor i na vedlejší produkty. Jako například sportovní vybavení a další dílky zapadající do skládačky aktivního životního stylu na čerstvém vzduchu.

Vestavbu Visu ve svém vlastním voze aktuálně testuje slavný fotograf přírody a extrémních sportů Chris Burkard. Podobné spolupráce jsou pro Visu jednou z cest, kterými se chtějí ubírat, stejně jako spolupráce přímo s automobilkami. Již nyní jsou vestavby Visu oficiální součástí ceníku volitelných doplňků pro automobily Toyota a další podobné spolupráce by mohly časem přibývat.