Jak by se asi dnes říkalo robotice a robotům, nebýt českého spisovatele Karla Čapka? Je to bezmála sto let, co jeden z naších nejslavnějších autorů přišel v utopické hře R.U.R. se slovem robot. Nazval tak lidské pomocníky z blízké budoucnosti, kteří ovšem následně ovládli svět.

Psal se rok 1920, když Karel Čapek přemýšlel ve svém sídle nad novou hrou, kterou mělo uvést Národní divadlo. Jak píší Lidové noviny, jejich hrdiny měly být právě umělí dělníci či živé a inteligentní stroje. Zprvu ale váhal, jak bytosti nazvat.

Uvažoval o slově labor (v množném čísle laboři) od anglického slova pro práci. Protože mu ale připadal tento název příliš „papírový“ nakonec se zeptal svého staršího bratra, malíře Josefa, který mu navrhl název robot, ze slovanského slova robota znamenající nucenou práci.

Z R.U.R. (zkratka Rossumovi universální roboti) vznikl posléze až apokalyptický příběh. Lidé v něm nejdříve využívali roboty na těžkou manuální práci, avšak následně se rozšířili, začali mít city a uvědomovali si svoji duši. Nakonec lidem vyhlásili válku a nikoho nenechali přežít. Z historických záznamů je patrné, že Čapek hru psal v průběhu roku 1920, ale premiéru v Národním divadle mělo R.U.R až počátkem roku 1921.

Je ale zcestné si myslet, že Čapek svou hrou roboty jako takové vymyslel. Podle Oxfordského slovníku je robot stroj, který dokáže automaticky provádět sérii složitých úkonů. Odkazuje ovšem také na to, že zejména v příbězích se jedná o o stroje, které jsou podobné lidem.

Díky poměrně vágní definici je tak otázka, co vše se dá považovat za roboty. V moderním pojetí byl jedním z průkopníků v tomto odvětví Nikola Tesla, který v roce 1898 představil dálkově ovládaný člun. Dal tak základ dnešním dronům, technicky vzato také robotům, a jeho práce dala za vznik i dálkově ovládaným zbraním v první světové válce.

(Robot) Plecháček

Čapek ale nebyl ani první, kdo světu představil světu ideu humanoida, který, ač z kovu, je podobný lidem. I tento koncept nicméně vznikl díky literatuře, když v roce 1900 americký spisovatel Lynam Frank Baum vydal legendární příběh Čaroděj ze Země Oz. Slavné postavě, která v tomto příběhu je, se ale ještě neříká robot, nýbrž obyčejně Plecháček.

Slovo robot se velmi rychle rozšířilo do světa a podle dalšího autora Isaaca Asimova do jisté míry úplně nahradilo význam slova automatizace. Ačkoliv Asimov psal sám science fiction, byl to právě on, kdo definoval ve čtyřicátých letech tři zákony robotiky. Dal tak jméno nově vznikajícímu oboru a předpověděl růst silného robotického odvětví.

Tyto tři zákony představené v díle Já, robot říkají:

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.

Slovo začalo ve stejné době pronikat i do jiných kulturních formátů, samotná hra R.U.R. byla ostatně přeložena do více než třiceti jazyků včetně esperanta. Zajímavostí je, že se slovo vyvíjelo i ve své výslovnosti. Jak totiž dokládají dobové záznamy z 50. let, v angličtině se vyslovovalo blíže k [robit], než dnešnímu [roubot].

The way these guys pronounce “robot” on this Twilight Zone episode is legit the funniest thing I’ve ever heard pic.twitter.com/0axycqaTnH

— Andy Cush (@cushac) June 27, 2016

Ač tři zákony vyšly ze science fiction, dnes mohou být legitimními etickými otázkami, kterými se odborníci, vlády i laici zabývají u umělé inteligence. Bylo to právě koncem 40. let kdy se začali na světě objevovat nejenom první humanoidní roboti, ale i průmysloví roboti v továrnách.

Od armády k vysavači

V roce 1946 vznikl první víceúčelový počítač, o dva roky později humanoidní roboti Elsie a Elmer s jednoduchými náznaky lidského chování. V padesátých a šedesátých letech stále docházelo k dalším zlepšením industriálních robotů a v roce 1973 pak vznikl první s šestiosým otáčením ramena – dnes naprosto klíčová vlastnost robotů každé moderní továrny.

Postupem času začaly pronikat roboti do všech oblastí od armády, medicíny a zemědělství až po domácí robotické vysavače, pomocníky do kuchyně nebo dnes už běžně dostupné komerční drony.

Není pravděpodobné, že by celá robotika bez Čapka nevznikla, ostatně technická a lingvistická stránka vznikaly souběžně. Robot ovšem zůstává jedním z mála slov českého původu, které dnes dává jméno celému progresivnímu odvětví a používá se v kontextech, o kterých mohl Čapek před sto lety maximálně snít.