Cesta k počátkům vesmíru začíná. Nástupce Hubbleova teleskopu úspěšně odstartoval, ale ještě nemá vyhráno

Start rakety Ariane 5 s vesmírným teleskopem Jamese Webba na palubě

Foto: Arianespace /Twitter

Letošní první svátek vánoční se zároveň stal svátkem pro vesmírné nadšence. Z kosmodromu na Francouzské Guyaně totiž krátce po třinácté hodině odstartovala raketa Ariane 5, která na palubě nesla výsledek téměř třicetileté snahy tisíců vědců po celém světě – Vesmírný teleskop Jamese Webba. Jedná se o nejsložitější zařízení, které kdy lidstvo vypustilo do vesmíru, nahradí slavný Hubbleův teleskop a podívá se až do doby k počátkům vesmíru.

Odpálení teleskopu do vesmíru byla jednou z nejrizikovějších částí mise, proběhla ale bezproblémově. Ve 13.20 raketa zažehla motory, vystartovala, postupně vynesla teleskop až do výšky přes tisíc kilometrů a nasměrovala jej na správný orbit vzdálený více než 1,5 milionu kilometrů. Zhruba půl hodiny po startu se odehrál první z mnoha klíčových okamžiků k dalšímu fungování – otevřel se solární panel, jenž bude teleskop napájet.

To je ale teprve začátek. Chvíle, kdy úspěšnou práci začal oslavovat tým Evropské vesmírné agentury ve Francouzské Guyaně, totiž znamenala i začátek snažení pro desítky dalších inženýrů v NASA. Složitý teleskop se totiž bude rozkládat velmi pomalu a opatrně. Právě až rozkládací sekvence v příštích devětadvaceti dnech rozhodne, zda bude moci po další roky přinášet cenná vědecká poznání.

jameswebb_2700px-james_webb_space_telescope_2009_top-min

Vesmírný dalekohled Jamese Webba

Foto: NASA

Dvě hodiny po startu (15.20) se rozložila i anténa, která bude sloužit pro komunikaci se Zemí, přičemž dalších několik dní bude trvat rozkládání důležité sluneční clony. Pět vrstev reflektivního materiálu, každá tenká jako lidský vlas, zajistí, že bude teleskop chráněn před slunečními paprsky a bude moci pracovat v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Rozložit se musí ve 178 sekvencích a každá z nich musí vyjít na první pokus. Tato část teleskopu by měl být připravená zhruba devět dní po startu.

Následovat bude rozkládání ramena se sekundárním zrcadlem, což by mělo být hotové do čtrnácti dní – až poté se inženýři zaměří na rozkládání obřího primárního zrcadla z osmnácti šestiúhelníků. To bude trvat až do šestadvacátého dne od startu. Celkově má primární zrcadlo plochu 25 metrů čtverečních a váží 705 kilogramů, proto jej nešlo do vesmíru poslat v celku. Je to navíc vůbec poprvé, co někdo do vesmíru vynesl rozkládací zrcadlo, které musí i po cestě na oběžnou dráhu fungovat s mikroskopickou přeností.

Pokud se ale všechny rozkládací sekvence podaří přesně podle plánu (a dřívějších pečlivých pozemních testů), odměnou bude vědcům minimálně několik let fungování nejmodernějšího a zdaleka nejambicióznějšího teleskopu v dějinách. Mnozí jeho významnost přirovnávají například ke slavné misi Apollo 11 nebo začátkům programu Space Shuttle.

Díky fyzikálním zákonům se podívá nejen do obřích dálek, ale také do minulosti až k samotným počátkům vesmíru. Lidstvu tak bude umožněno vůbec poprvé zkoumat první galaxie a předchůdce planet z doby jen několik málo stovek milionů let před velkým třeskem – ten se sám udál před 13,5 miliardou let.

jameswebb_james_webb_telescope_sunshield-min

Zásadní roli má na teleskopu pětivrstvá sluneční clona. Je velká jako tenisový kurt

Foto: NASA/Chris Gunn

Očekávání od nového teleskopu jsou obří a jeho potenciál není nic menšího než zcela změnit nebo alespoň významně posunout chápání toho, co víme o vzniku vesmíru. Na takový úkol se – na rozdíl od Hubbleova teleskopu umístěném na zemské oběžné dráze – musí vydat na velmi specifické místo, do takzvaného libračního centra. Jedná se o označení pomezí míst, kde se vyrovnávají gravitační pole Země a Slunce. Jeho zvláštností je, že umožňuje teleskopu zůstat v jedné přímce se Zemí při jejím pohybu kolem Slunce.

Přesnou aktuální polohu vesmírného teleskopu Jamese Webba můžete sledovat také na webu NASA. V těchto chvílích ukrajuje teprve první procenta z 1,5 milionu kilometrů dlouhé cesty a pohybuje se rychlostí asi 4,6 kilometru za sekundu.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.