Čeští a slovenští vědci umí využít AI k umělému početí. Teď mají i peníze, aby projekt převedli do praxe

Kolem 48 milionů párů po celém světě postihuje neplodnost. Ten nejúčinnější způsob, jakým se aktuálně řeší, je asistovaná reprodukce. Jenže i u té se úspěšnost zastavuje někde kolem 32 procent. Tedy ani ne u každé třetí ženy, která podstoupí takzvané IVF, skončí zákrok těhotenstvím. Odborníci z univerzit v Bratislavě, Košicích a Brně věří, že přišli na to, jak tato procenta zvýšit. A důvěru mají i od holdingové skupiny Faba.

Ta za 441 tisíc eur, tedy v přepočtu téměř 10,5 milionu korun, převedla práva duševního vlastnictví do nově vzniklého startupu Fetus. Ten pokračuje dále s vědeckými týmy Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Komenského v Bratislavě a Šafárikovy univerzity v Košicích. Cílem je dostat nápad na vylepšené umělé oplodnění do praxe a komercializovat ho.

Zjednodušeně řečeno umí biotechnologický projekt vybrat to nejlepší embryo a tu nejvhodnější dobu na jeho usídlení. K tomu mu pomáhá umělá inteligence v kombinaci s biomedicínou. Test z krve určí připravenost žen na zákrok, stav embryí tým pozná, aniž by zasahoval přímo do nich – stačí mu totiž tekutina, ve které buňky rostly.

Na takzvanou technologii IVF embryo transferů má startup podanou patentovou přihlášku, byznysplán s obchodním modelem je připravený. Na konci pátého roku fungování by měla předpokládaná EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) činit 6,7 milionu eur s kumulativním ziskem devět milionů eur.

Podle analýzy z průzkumu trhu a byznys plánu, se kterým Fetus počítá, bude mít do čtyř let valuační hodnotu 100 milionů eur. „Pohybujeme se na trhu, který meziročně roste o 20 až 30 procent,“ předpokládá Robert Flocius, CEO skupiny Faba.

Biomedicína pro všechny

Pokud vše půjde podle plánu, během jednoho a půl roku až dvou let by mohl být test dostupný pro pacientky. O kolik takový projekt zvedne úspěšnost asistované reprodukce, to zatím odborníci nechtějí odhadovat. Hovoří ale o významné změně.

„Vstupem do tohoto projektu chceme celosvětově snížit počet nechtěných potratů a zvýšit šanci budoucím rodinám, které se chtějí rozrůst o zdravého potomka. Celkový proces léčby neplodnosti je velmi náročný na psychiku a při prvním nevydařeném transferu má neúspěch velké nežádoucí dopady na případné další pokusy,“ popisuje Flocius.

„Věřím, že kombinace molekulárních metod a využití umělé inteligence v biomedicíně dokáže přinést lepší zdravotní péči a vyšší kvalitu života nejen pro mnohé neplodné páry, ale i pro nás všechny,“ dodává Katarína Šoltys z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

V Brně využili svoji expertízu na analýzy molekul, které umělá inteligence používá jako takzvané markery. Právě podle nich jde odhadnout úspěšnost IVF. „Podíleli jsme se rovněž na realizaci vlastních sekvenačních analýz a experimentálním designu s cílem posunout technologii z úrovně experimentu směrem k možnému aplikačnímu využití,“ říká Ondřej Slabý ze Středoevropského výzkumného institutu (CEITEC) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Technologie IVF embryo transferů poprvé zaujala veřejnost na Transfera Technology Day 2020, následně získala v roce 2021 slovenskou Cenu za transfer technologií v kategorii Inovace. Fetus má pomoct dostat ji na globální trh pomocí spolupráce s IVF klinikami, které podle předpokladů zařadí službu jako příplatkovou do svého portfolia možností, jak zvýšit šanci uchycení embrya.