Mozek je mocný čaroděj a lékaři si toho jsou vědomi. Snaží se ho proto různými způsoby přesvědčit, aby se soustředil na něco jiného než na bolest. Cesty jsou různé, velice účinnou, zdá se, je i virtuální realita. Lékaři ji nyní vyzkoušeli u pacientů, kteří prožívají patrně jednu z největších bolestí – v oddělení popálenin.

Skupina českých lékařů se snaží přijít na to, jak pacientům s popáleninami snížit bolest, už od roku 2020. Ukázalo se, že by s tím mohla pomoci právě virtuální realita, a tak se začala vyvíjet speciální aplikace. Dostala jméno Cold River a pacienti ji nyní otestovali v momentě, kdy jim lékaři vyměňovali obvazy.

Výzkumníci účastníky studie rozdělili na dvě skupiny. „S ohledem na experimentální design mohli pacienti v kontrolní skupině vidět pouze statické obrázky zasněžené krajiny. V experimentální skupině zažili plavbu lodičkou v zasněžené krajině s možností interagovat s okolím,“ popsal pro CzechCrunch hlavní řešitel projektu Martin Zielina, který působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Druhá skupina tak mohla například krmit zvířata nebo házet koule po sněhulácích.

Za novým pomocníkem ve zvládání bolesti, ale například také traumatu, stojí hned několik pracovišť. Kromě 2. lékařské fakulty je to také Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Space, což je firma zabývající se moderními technologiemi. To všechno podpořila také Technologická agentura ČR, která do výzkumu dala 10,8 milionu korun.

Podle Zieliny u pacientů převažovaly jednoznačně pozitivní ohlasy. Pilotní ověření ukázalo, že virtuální realita může snížit pociťovanou bolest až o čtyřicet procent. Jak k číslu lékaři došli? „Skutečné vnímání bolesti je značně subjektivní a k jejímu určování se používají různé škály s cílem odlišit situaci, kdy je zapotřebí podat další léky proti bolesti. Naše studie je v souladu s obdobnými studiemi ze zahraničí, že je nejúčinnější kombinace farmakologického tišení bolesti společně s doplňující nefarmakologickou intervencí. Nejlépe z toho dopadá plně imerzivní virtuální realita,“ popisuje hlavní řešitel.

Současná studie českých nemocnic umožnila, aby každý pacient podstoupil alespoň dvě výměny obvazů v různých termínech, zpravidla ale po 48 hodinách. Při každé příležitosti měl ošetřovaný člověk virtuální realitu nasazenou buď jenom na začátku, kdy se obvazy sundavají, nebo na konci, kdy dochází k čištění ran a připevnění nových obvazů. U druhé výměny se proces otočil, takže jestli měl poprvé pacient virtuální realitu nasazenou na začátku, podruhé ji měl při čištění ran.

„Pacienti posuzovali bolesti zvlášť u části s virtuální realitou a u části bez ní. K těm přibližně čtyřiceti procentům jsme došli v pilotní fázi na pěti pacientech, kdy jsme srovnali mezi sebou míru bolesti, kterou uváděli pacienti, když měli virtuální realitu, od té, kdy ji neměli. Ten rozdíl je statisticky významný i na konci naší studie. A kromě bolesti se významně snižuje také pociťovaná úzkost,“ vysvětluje Zielina. Účinek virtuální reality se snižoval i u nevolnosti, asi u šesti procent případů, nižší ohlasy lékaři zaznamenali také u starších a úzkostlivých osob.

U ostatních brýle způsobili odpoutání pozornosti od bolestivé procedury, místo které nabídly příjemnější zážitek. „Jedním ze základních pilířů virtuální reality je pocit prezence, to znamená přesvědčivá iluze o tom, že se skutečně nacházíte v prostředí, které vidíte,“ říká hlavní řešitel. Podobně mluví i předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Podle něj se kromě klasických léků používá k terapii bolesti například poslech hudby, hypnóza, relaxační techniky nebo sledování televize. „Virtuální realita se zdá být nejslibnější z těchto možností. Kromě odvedení pozornosti od bolesti snižuje také úzkost a zvyšuje spolupráci pacienta,“ uvádí Konvalinka.

Dohromady se studie účastnilo šedesát pacientů, kterým obvazy převazovali ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, aplikovali jim tam brýle a také zapisovali požadované údaje. V současné chvíli tým analyzuje výsledky. Cílem je, aby lékaři mohli pokračovat s používáním virtuální reality i nadále. Nejdřív je ale nutné se vypořádat s legislativou a některými technickými překážkami. Licenci, která pro aplikaci Cold River vznikla, je už ale možné nabízet. Zájem už je prý i v zahraničí.

Tam zatím nebyl vliv virtuální reality při léčbě popálenin příliš zkoumán, výjimkou jsou jen Německo a Nizozemsko. Žádná ze studií ale nezahrnovala kontrolní skupinu. Hypotéza, že něco takového může fungovat, tak nikdy nebyla experimentálně testována. Až nyní. Popáleniny nicméně nejsou jediným zdravotním problémem, u jehož řešení by mohl svět v brýlích pomoci. „V dnešní době už je obtížné najít lékařský obor, ve kterém se virtuální realita nevyzkoušela nebo její nasazení nebylo alespoň zvažováno,“ říká Zielina. Může jít o procedurální bolest jako právě u převazování obvazů u popálenin nebo při zubařském ošetření a píchání injekcí. Využívá se také při chronických bolestech či při rehabilitaci nebo při diagnostice, vzdělávání, případně také relaxaci zdravotníků.