Čeští vědci odkryli tajemství ukrytá ve včelím úlu. Královnu sledovali pomocí robotů a umělé inteligence

Vědci z ČVUT pozorovali každý krok včelí královny, a tak získali obrovské množství dat o jejím chování, i chování celého včelstva.

vcely-cvut6

Foto: ČVUT

Robotické zařízení sledující každý královnin krok

0Zobrazit komentáře

Včelí úl je neuvěřitelný svět plný neúnavné píle desítek tisíc poddaných sloužících jediné vládkyni. Právě na včelí královnu se zaměřili vědci z ČVUT, kteří s pomocí robota poháněného umělou inteligencí zblízka pozorovali její chování a interakce s ostatními členy včelstva. Přitom odkryli některé zajímavosti, jako třeba kde a jak dlouho královna nejraději odpočívá či kolik vajíček naklade v doznívající včelí sezóně.

Co všechno se odehrává mezi jednotlivými rámky včelích úlů? V některých otázkách nemají včelaři ani vědci dodnes zcela jasno. Včely tak umí i dnes překvapit. Ty nejnovější poznatky o jejich chování byly popsány českými vědci v prestižním vědeckém časopise Science Robotics. Výzkum pracovníků Centra umělé inteligence FEL ČVUT se dokonce dostal až na titulní stránku tohoto periodika.

Čeští vědci spolu s kolegy z Rakouska, Velké Británie a Turecka vyvinuli technologii pro výzkum chování hmyzu za pomoci autonomních robotů. Na univerzitě ve Štýrském Hradci monitorovali s pomocí robotického kamerového systému plně funkční pozorovací úl. Jedná se o vůbec první takto přesný, dlouhodobý a nepřetržitý sběr dat o včelstvu.

Dohromady vědci vygenerovali data o objemu 1 400 GB, čítající přes 100 milionů snímků královny a jejích interakcí s dělnicemi. Robotické systémy dokázaly v reálném čase snímky analyzovat a na základě toho měřit celou řadu veličin týkajících se činnosti samotné královny a kondice celého včelstva.

Královnu přitom neustále kontrolovaly dvě mobilní kamerové hlavy, které měly své čočky neustále upřené na speciální značku na královniných zádech. V momentě, kdy se královna pohybovala po plástvích, kamery se daly do pohybu s ní. Využívaly přitom infračervené světlo, které včely nevidí, a byly tak co nejméně rušeny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Robotický systém vyhodnocoval celkem 23 různých parametrů získávaných ze snímků. Na jejich základě například odhalil, že včelí královna urazí za jeden měsíc na dvou plástvích vzdálenost 1,5 kilometru. Sledování probíhalo v průběhu října, tedy v období, kdy včelám doznívá „hlavní sezóna“ a pomalu se připravují na zimu. Vědci zjistili, že i v tomto období královna naklade v průměru 187 vajíček za den.

Výzkumníci sledovali také populační nárůst včelstva, které se během jednoho měsíce rozrostlo o tisíc jedinců. Pozorovali však i takové detaily, že dělnice pomáhají novým včelám prokousat se voskovým víčkem zaslepujícím buňku plástve, ve které se vyvíjely.

Z Milána až na Měsíc. Posádka vesmírné mise Artemis III bude mít skafandry od Prady

Prada vyvinula ve spolupráci s Axiom Space skafandr pro misi Artemis III, během níž přistane na Měsíci vůbec poprvé žena a osoba jiné barvy pleti.

skafandr

Foto: Prada

Firma Axiom Space představila ve spolupráci s módní značkou Prada skafandry pro misi Artemis III

0Zobrazit komentáře

Objevování vesmíru vstupuje do zcela nové éry. Na vývoji skafandrů pro misi Artemis III, která má za dva roky přistát na Měsíci, se totiž ve spolupráci se společností Axiom Space a vesmírnou agenturou NASA podílel legendární módní dům Prada. Součástí čtyřčlenné posádky bude vůbec poprvé žena a osoba jiné než bílé barvy pleti, kteří tak vstoupí na měsíční povrch opravdu ve stylu. 

Nově uvedený bílý skafandr AxEMU je výsledkem unikátní vzájemné spolupráce mezi módní značkou a společností, která se zaměřuje na vesmírnou technologii. S charakteristickými červenými liniemi inspirovanými kolekcí Prada Linea Rossa kombinuje oblek styl s funkcí. Je totiž zároveň navržen tak, aby poskytoval astronautům maximální pohyblivost i ochranu před extrémními teplotami a lunárním prachem, který je pro člověka toxický.

Astronauti budou ve skafandru moci provádět vesmírné výstupy v délce až osmi hodin, přičemž bude sloužit především k průzkumu jižního pólu Měsíce. V trvale zastíněných oblastech, kde panují extrémně nízké teploty, poskytne zase oblek ochranu po dobu dvou hodin. Skafandr navíc obsahuje pokročilé systémy na regulaci teploty, odstranění oxidu uhličitého a speciální rukavice, které umožňují lepší ovládání nástrojů. 

Jedním z nejvýraznějších vizuálních prvků vesmírného obleku jsou červené pruhy, které připomínají logo Linea Rossa, a mají i praktickou funkci odlišení velitelského týmu od ostatních členů posádky. Na skafandru se nachází i šedé záplaty, konkrétně na kolenou a loktech. 

Spolupráce mezi vesmírným programem a původem milánskou značkou by se mohla rozšířit i na další roky a budoucí mise. Lorenzo Bertelli, šéf marketingu Prada Group, při odhalení skafandru uvedl, že firma už pracuje na nových materiálech a tkaninách, které by mohly být využity v dalších vesmírných programech. 

Nejedná se ale jen o luxusní módní dům. Dá se očekávat, že v blízké budoucnosti se do vesmírných programů zapojí i další firmy. „Rozbili jsme zaběhnuté pořádky. Partnerství společností Axiom Space a Prada stanovilo nový základní model mezioborové spolupráce a dále rozšířilo možnosti v komerčním vesmíru,“ okomentoval při představení skafandru spolupráci prezident společnosti Axiom Space Matt Ondler.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

vin-2

Přečtěte si takéVinograf se hodil do gala, pomáhal s tím i Jakub ŠpaňhelVinograf se hodil do gala. Na novém vzhledu známého vinného baru se podílel i Jakub Špaňhel

Mise Artemis III je součástí širšího plánu NASA vrátit člověka na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy tam stanul v rámci mise Apollo 17. Astronauti budou provádět výzkum v trvale zastíněných oblastech a zkoumat zdroje, které mohou být klíčové pro plánovanou cestu člověka na Mars. Ačkoliv NASA zatím konkrétní jména čtyř členů posádky mise Artemis III neoznámila, potvrdila, že její součástí bude žena i osoba jiné než bílé barvy pleti.

Vzlétnout má mise v září 2026 a jejím hlavním cílem je přistání na jižním pólu Měsíce. Celá akce pak bude trvat 30 dní, samotný výzkum měsíčního povrchu potrvá týden. Posádka se na jižní pól Měsíce dopraví na palubě vesmírné lodi Starship od společnosti SpaceX Elona Muska, která systém v neděli testovala.