Čeští vědci vyvíjejí vozovku s umělou inteligencí a připojením k 5G, která se v zimě sama zahřeje
Materiál, který vyvíjejí vědci z brněnského VUT a firmy Betosan, by sám zabránil vytvoření sněhových závějí či ledovky. Stačí připojení k síti 5G.
Chytré by podle všeho mohly být i silnice. Alespoň natolik, aby samy zabránily vytvoření nebezpečného povrchu vlivem počasí. Čeští odborníci vyvíjejí stavební materiál, který se za pomoci umělé inteligence sám umí zahřát, takže na mostech či letištních plochách se díky tomu nevytvoří sněhové závěje či ledovka. Na projektu spolupracují Fakulta stavební Vysokého učení technického a firma Betosan, vedle toho jej skoro 15 miliony korun ho podpořila Technologická agentura ČR.
Zahřívání ploch se má řídit automaticky prostřednictvím technologie datového propojení za pomoci 5G sítě. Umělá inteligence sama ohřev spustí, nebo naopak vypne, a to na základě dat, jako jsou teplota konstrukce, předpověď počasí a teplotní výkyvy. „Tím maximalizujeme energetickou efektivitu procesu,“ říká Rostislav Drochytka, profesor z Fakulty stavební VUT v Brně.
Materiál má být jednou ze spodních vrstev vozovky, nad ním by měla být pevnější část, která lépe odolá náporu aut. „Do elektricky vodivé vrstvy přivedeme bezpečné napětí, které si můžeme dovolit, bez chránění izolací. Tím, že materiál povede elektrický proud, tak se začne zahřívat. Není potřeba do něj aplikovat topné dráty a funguje to samo o sobě,“ vysvětluje Vít Černý z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců na Fakultě stavební VUT.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPodle něj materiál nyní funguje laboratorně a začne se testovat venku na větších plochách. Už teď se některé plochy ohřívají, k tomu se ale využívá topná spirála umístěná v konstrukci. Proti ní má podle odborníků nové řešení výhodu v tom, že má být ohřev rovnoměrnější a rychlejší v celém objemu materiálu. A využívá odpady jako elektricky vodivá plniva.
Vývoj je nyní ve fázi technického řešení regulace teploty a úpravy složení unikátních směsí za účelem dosažení optimálních parametrů pro vyhřívání. Celý systém má být dokončen v roce 2024.
Počítá se s jeho využitím například na dálničních a silničních mostech, zastávkách městské hromadné dopravy, železničních stanicích či letištních drahách. „Půjde především o důležité konstrukce, protože to asi nebude úplně levná záležitost,“ vysvětluje Černý.
S přispěním ČTK