Chaloupka jak malovaná. Moderní podstávkový dům vzpomíná na Sudety a své původní majitele

Původně tu stála jiná chaloupka. Její stav byl však natolik žalostný, že musela ustoupit chalupě nové. Ta však původní objekt v mnoha ohledech ctí.

adolfka9

Foto: David Maštálka

Moderně střižená podstávková chalupa

0Zobrazit komentáře

Projekt, který je skrz na skrz protkaný příběhy, historií, citem a snahou obnovit to, co bylo zdánlivě ztraceno – taková je chaloupka zvaná Adolfka. Nachází se na severočeské Vlčí hoře a byť se jedná o novostavbu, hrdě se hlásí ke své historii a připomíná pohnuté osudy lidí, kteří obývali sudetské končiny v první polovině 20. století. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Čtrnáctého dne, desátého měsíce, léta páně 1891 se v sudetské obci Wolfsberg, v pastoušce s číslem 80, narodil Adolf Geilert, syn Antonie a Josefa Geilertových,“ tak začíná popis projektu podstávkové chalupy z pera architektů studia A1architects.

Jedná se o začátek příběhu muže, který se i přes svou německou národnost hrdě hlásil k Čechům a myšlence samostatného československého státu. V sedmnácti letech se účastnil bojů v první světové válce, kde padl na dlouhé čtyři roky do ruského zajetí. Po svém návratu působil jako poštovní úředník, ovšem jen do té doby, než byl za své levicově orientované politické smýšlení odeslán do koncentračního tábora v Magdeburgu.

Po svém návratu byl nucen žít na Mělníku, ale nikdy se nevzdal myšlenky vrátit se domů, do Wolfsbergu, do pastoušky na Vlčí hoře, která mu byla po válce coby německému občanovi zabavena. Nevzdal se a začal s dokazováním svých protinacistických postojů. Rodná chalupa se mu nakonec vrátila, a on se tak ve svých téměř 50 letech vrátil domů.

Původní pastouška č.p. 80 dnes na Vlčí hoře nestojí. Když v roce 2017 získala nové majitele, byla v takovém stavu, že nebylo záchrany. „Stáli jsme s Hankou na opuštěném místě s krásným výhledem. I přes nepřízeň počasí a chladný opar na nás původní skromný objekt zapůsobil mile a útulně, svůj podíl na tom měla bezpochyby i zvláštní vůně, která se v podobných chalupách často vyskytuje. Konstrukční stav původního domu byl však bohužel žalostný, a proto jsme ve společné debatě otevřeli téma výstavby nové chalupy,“ popisují investoři.

Tím se začal psát příběh nové chalupy, která však na tu původní nezapomněla. To napovídá už její jméno, odkazující na původního majitele. Dům však ctí originální objekt i v dalších ohledech. Dodržuje měřítko původní chalupy i její usazení lehce nad terénem, má téměř identické rozložení místností v přízemí i stejný vstup do obnoveného sklepení.

Autoři návrhu se navíc snažili, aby dům vypadal, jako by tu stál od nepaměti, čemuž přispěla i autorská interpretace tradičních prvků místní lidové architektury spojené s podstávkovými domy, pro tento region typickými.[

the_ad id=“127226″]

Dřevěná podstávka zde byla využita pro vytvoření krytého zápraží, které funguje jako venkovní terasa, v letních dnech poskytuje stín, případně nabízí úkryt před nepřízní počasí. Ze zápraží se rozevírá výhled na krajinu Labských pískovců a Lužických hor.

Kus tradice se odehrává i v interiéru, který je definován především barvou masivu a světlými odstíny, ke kterým vytváří kontrast tradiční pomněnkově modré prvky použité na některých kusech nábytku, v kuchyni a také obložení. Dobovým prvkem jsou i kamna.

Vrchní patra byla pojata v o něco modernějším stylu, aby odpovídala potřebám rodiny a pohodlí přátel, kteří na chalupu přijíždějí. Součástí domu je také venkovní útulna, sauna a dřevník. Zároveň byly provedeny jemné úpravy terénu a doplněna původní výsadba.

Střecha nad hlavním nádražím je o kousek blíž realitě. Vzniknout by tu mohla i budova Národního muzea

Národní knihovna nebo Národní muzeum by mohly získat novostavbu nad kolejištěm hlavního nádraží. O rozvoji této části města nyní rozhoduje Praha.

Eliška NováEliška Nová

Koleje hlavního nádraží chce Penta zastřešit hned v několika částech

0Zobrazit komentáře

Opravilo se samotné Masarykovo nádraží, vedle vznikla moderní architektura a teď se tady pracuje na tom, aby nad kolejemi nebylo vzduchoprázdno. Je to totiž docela drahé vzduchoprázdno, které by díky svému umístění v centru Prahy bylo jinak jednou z nejdražších lokalit. A tak v příštích letech vznikne nad kolejemi přestřešení. Podobný osud, zdá se, nyní čeká i souseda: pražské hlavní nádraží.

Je to vlastně docela stejný příběh. Obě nádraží jsou v centru Prahy, jen pár stovek metrů od sebe. Obě představují ohromný potenciál, a to především nad kolejištěm, kde jsou tisíce metrů čtverečních, jež by se daly zastavit. A o obě má zájem developerská společnost Penta. Rozvoj Masarykova nádraží, ve kterém hraje společnost Marka Dospivy zásadní roli, je v plném proudu, u toho hlavního je ale teprve na začátku. Tento týden však došlo k dalšímu kroku, kdy radní schválili změnu územního plánu umožňující nad kolejištěm hlavního nádraží stavět. Ve čtvrtek má svůj souhlas dodat ještě pražské zastupitelstvo.

Neznamená to však, že by se mělo v nejbližší době nad nejvytíženějším uzlem v zemi začít stavět. Jen samotný proces změny územního plánu, který až dosud vycházel z toho, že stavba nad kolejištěm je technicky nemožná, je na měsíce, v průměru trvá rok a půl. Další procesy, jako je územní a stavební rozhodnutí, pak zaberou ještě více času.

„Současné jednání pouze zahajuje debatu o parametrech, jak se má toto území v příštích dekádách proměnit, aby vyhovělo potřebám železniční dopravy a souvisejících služeb 21. století a aby pokud možno nebylo překážkou v pohybu centrem milionové metropole,“ říká mluvčí developerské společnosti Penta Martin Lánský.

Kolejiště u hlavního nádraží chce přestřešit Penta

Ne, že by snad Penta neměla vůbec žádné představy. „Nakoupili jsme pozemky nad hlavním nádražím a pevně věříme, že ho zastřešíme. Prodloužíme tak Vinohradskou ulici směrem do centra,“ prozradil šéf společnosti Marek Dospiva už dříve na konferenci CzechCrunche Money Maker. Pozemky nad hlavním nádražím ovšem vlastní vícero subjektů.

Plány Marka Dospivy by každopádně znamenaly, že střecha by měla návaznost na Vinohradskou ulici a o kousek dál také na svoji výstavbu na Churchillově náměstí v Praze 3. V zásadě by tak překryla platformy číslo 5, 6 a 7 právě až na Žižkov. Přes část kolejí totiž už dnes přestřešení existuje, navíc je památkově chráněné. Přes koleje se chce Penta dostat až dál k Florenci a pak do Karlína. Zástavba by tak měla sahat až k hotelu Hilton v Pobřežní ulici. Ve všech těchto místech mimochodem Penta už nějaké zájmy má.

„Vznikne tak moderní centrum města, jediný možný Central Business District, kde počítáme s více než sto tisíci metry čtverečních kancelářských ploch a také s byty. V části za magistrálou by jich mělo být minimálně čtyřicet procent, klidně i víc, to ale bohužel naráží na současné hygienické normy. Byť by byla možná větší poptávka po bytech, je to komplikované,“ dodal Dospiva.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To znamená, že zatímco střecha přes koleje Masarykova nádraží má být de facto pochozím parkem s několika lavičkami, nad hlavním nádražím by vznikla zcela nová zástavba několika budov. Hovoří se přitom i o nějaké veřejné. V posledních měsících se diskutovalo především o Národní knihovně, variantou je ale také nová budova Národního muzea, což by se nabízelo vzhledem k blízkosti dalších dvou budov v okolí.

Penta o všem jedná nejen s magistrátem, ale také se Správou železnic, památkáři a dalšími zainteresovanými osobami. Praha už nyní několik podmínek má. Zaprvé to, aby řešení a rozsah zástavby vzešly z mezinárodního architektonického workshopu. „Jeho přesný formát právě hledáme. Základem bude zapojení všech klíčových aktérů včetně veřejnosti,“ říká pro CzechCrunch náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Ten také dodává, že prioritou je přeměna hlavního nádraží z hlediska dopravy, to znamená, že by mělo být schopné pojmout vysokorychlostní vlaky, dotkne se ho i výstavba metra S, což je spojení pro regionální vlaky, a stejně tak výstavba metra D. V plánu je také přivedení tramvajové trati před novou odbavovací halu a její úprava, jejíž podoba už vzešla z architektonické soutěže. „Všechny tyto investice budou výrazně přesahovat investice do soukromého sektoru a nesmí být ohroženy,“ dodává Hlaváček.

Náměstek pak mluví o potřebě, aby v místě vznikl mix funkcí, to znamená kanceláře, byty a také rozšíření služeb pro cestující. Hlaváček poptává i nikoli jednu, ale rovnou dvě kulturně-vzdělávací veřejné budovy. Debata se pak samozřejmě povede o tom, jak zařídit, aby zástavba nezakryla současné hlavní nádraží ani nijak neohrozila panorama Prahy.