Chceme růst po celém světě. Zjistili jsme, že bez fyzických kanceláří to nejde, říká šéf startupu Manta Tomáš Krátký

kratky-mantaKomentář

Foto: Manta

Tomáš Krátký, zakladatel a CEO startupu Manta

0Zobrazit komentáře

Když umíte pracovat s daty, můžete mít náskok před konkurencí a poskytovat zákazníkům lepší produkt. Pochopit, jak mnohdy složitá data fungují, pomáhá český startup Manta, který od investorů získal už stovky milionů korun, věří mu největší firmy světa, a má tak nakročeno ke globální působnosti. I proto otevírá několik nových poboček a chystá se i do Austrálie.

Během pandemie, kdy mnoho firem zavedlo práci na dálku, se využívání kanceláří snížilo. Avšak zakladatel Manty Tomáš Krátký se svými kolegy zjistil, že osobní kontakt nic nenahradí. Proto ve svém komentáři pro CzechCrunch píše, proč kanceláře rozhodně nezavírá a proč naopak otevírá další nové pobočky v Dublinu a Lisabonu.

***

Otázka, zda pro softwarový startup jako Manta otevírat nové pobočky v Evropě a dále po světě, je patrně složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Dnešní doba totiž přeje home officům, videokonferencím, vzdáleným přístupům a pro mnoho zaměstnanců je práce z klidu vlastního domova klíčovým benefitem. Spousta klasických ani technologických firem není naladěná na otevírání nových poboček a spíše se hledají úspory či netradiční řešení.

V Mantě jsme se rozhodli jít trochu proti proudu a výrazně šlapeme do naší geografické expanze a otevírání nových fyzických poboček. Jsem totiž přesvědčen, že bez živých kanceláří to nejde a nepůjde. A na totální full remote přístup nevěřím. Kancelář je klíčové místo, kde se lidé potkávají, vzájemně reagují a hlavně vymýšlí nové věci a inspirují se.

Fungování ve full remote režimu bez pravidelného setkávání se v kanceláři dle mého práci odosobňuje, pro zaměstnance je to prostě call na Zoomu bez sociální interakce. Pokud zaměstnanec není povahou „nomád“, čistě virtuální schůzky mu neprospívají. Z měřitelného pohledu oslabuje síla vztahu mezi ním a jeho týmem a v konečném důsledku i celou firmou.

Kdo věří na týmovou práci, musí k tomu vytvářet podmínky a k nim patří kanceláře.

Z praktického pohledu vidím v naší firmě dva druhy činností. První je běžná práce typu programování dle zadání, spouštění marketingových kampaní, telefony klientům, měsíční závěrka, příprava reportů pro management. Tyto činnosti lze vykonávat kdekoliv v klidu, s dobrým připojením. Home office je pro mnoho lidí, kteří tuhle práci vykonávají, ideální variantou s vysokou efektivitou bez nutnosti cesty do práce a zpět.

Na druhé straně ale vidím také jiné činnosti, kde je situace odlišná. Nacházíme se uprostřed složité transformace, kdy měníme celou řadu technických komponent v jádře našeho softwaru, které mají celou řadu dopadů na zbytek našeho engineering týmu. Nedávno jsme řešili nový aktualizovaný pricing Manty po e-mailech a na Zoomu. To bylo peklo. Je potřeba vše vymyslet, tisíckrát namalovat na tabuli, pohádat se, vymyslet znovu. Vykonávat takovou činnost po Zoomu je velmi složité a neefektivní.

Stejně tak mohu porovnat kvalitu našich měsíčních schůzek managementu. Je obrovský rozdíl v kvalitě, množství probraných témat i efektivitě řešení těch složitých (jako je například obchodní nebo marketingová strategie na příští rok), když se nacházíme v jedné místnosti, a když jsme na Zoomu. Celkově bych řekl, že čím složitější téma s více dopady na firmu či lidi v ní, tím horší je Zoom a tím lepší je osobní interakce.

Osobní interakci nic nenahradí

Kvalita a ty nejlepší nápady vznikají v týmu, přichází v diskuzi, při hackatonech a dalších společných aktivitách či interakcích. Kdo věří na týmovou práci, musí k tomu vytvářet podmínky a k nim patří kanceláře – a v případě globálně působících firem i pobočky na různých místech světa. Proto jsme se rozhodli otevřít po Praze, New Yorku a Tampě i další dvě pobočky, a to v Lisabonu a Dublinu.

Aktuálně máme zhruba stovku zaměstnanců, na konci roku 2022 se chceme dostat na 200 až 250 lidí. Počítáme s tím, že v Irsku budeme mít 10 až 20 zaměstnanců, v Portugalsku 60 až 90, v Česku kolem 80 a v USA zhruba 60. Investice jsou primárně odvislé od platů, ty tvoří většinu našich nákladů.

Náš software se těší respektu odborníků, firma důvěře investorů. V roce 2021 jsme zdvojnásobili naše tržby, získali více než pětadvacet globálních klientů, kteří jsou primárně ze Spojených států, a překročili hranici 70 zákazníků. Ale jako většina IT firem máme jeden problém: nedostatek dalších špičkových vývojářů. I proto jsme se rozhodli otevřít vývojářskou pobočku v Lisabonu, městě, kde se nejen dobře žije, ale kde je také spousta kvalitních technologických univerzit, a tedy i jejich absolventů.

tomas-kratky

Foto: Manta

Tomáš Krátký, zakladatel startupu Manta

Primárně kvůli tomu, že vývoj v Mantě je hodně rychlý a nic není „stabilní“, vnímáme velkou přidanou hodnotu, pokud zaměstnanci mohou spolu trávit aspoň nějaký čas v týdnu společnou prací. Záměrně jsme proto nechtěli hledat jednotlivce po celém světě. To dle mého funguje lépe, pokud je vše již z velké části zaběhlé a pouze přidáváte střípky do fungující skládačky.

V našem případě jsme zdvojnásobili velikost týmu a v roce 2022 se to chystáme udělat znovu, v takovém případě prostě věříme, že bude snazší udržet týmového ducha a firemní kulturu, pokud máme společné centrum, kde se pravidelně každý týden potkáváme. Inspiraci jsme hledali diskuzemi s dalšími startupy v našem okolí, v našem případě primárně s firmami z portfolia našeho investora Bessemer Venture Partners, tedy přední, rychle rostoucí startupy.

Na dálku se hůře vysvětluje

V Dublinu zase posilujeme obchod, pro ten je hlavní město Irska ideální. Anglická jazyková oblast, srozumitelná a jednoduchá legislativa pro podnikání, členství v Evropské unii. A přitom historicky otevřený a příznivý vztah k ostatnímu světu, včetně Afriky či Asie a Austrálie.

Dnes se sice samozřejmě drtivá většina schůzek s klienty provádí na dálku přes Zoom či Teams. Problém je však v tom, že pokud najmeme jednotlivce někde v širém světě, máme vyzkoušené, že je pro ně velmi složitý onboarding. Manta není prodej jednoduchého aplikačního softwaru typu HR systému nebo účetnictví. Je to složitý kus infrastruktury s dopady napříč celou organizací, s cenou v hodnotě vysokých stovek tisíc dolarů, tj. B2B enterprise sales, navíc na trhu, který se teprve formuje.

Není možné najmout člověka, dát mu playbook a nechat ho prostě fungovat. Máme opakovanou zkušenost, jak rychlý je start jedince, který se pravidelně potkává s dalšími, vnímá diskuze v kanceláři, kde se ostatní obchodníci baví historkami ze svých hovorů a prezentací. Síla je v neformálních interakcích. Tohle není něco, co se dá snadno nacpat do hodinového tréninku každý týden.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samozřejmě máme obchodníky také mimo naše hlavní lokality, avšak rozdíl v úspěšnosti je výrazný. Nepodařilo se nám zatím toto překonat. Proto se snažíme vytvářet týmy, které spolu tráví čas a učí se jeden od druhého každou minutu s každou konverzací. Jinak se hodně snažíme co nejdřív vrátit k osobním schůzkám s klienty. Dynamika přes Zoom je velmi odlišná, úplně chybí neformální osobní interakce před a po schůzce, klient se prostě odpojí a je to.

V Mantě máme našlápnuto ke globálnímu působení. Právě proto potřebujeme být fyzicky přítomni i v jiných městech a zemích světa. I v dnešní virtuální době, a i když prodáváme nehmotný produkt, jakým je software. Každá země, ve které máme vlastní lidi, nám přináší nové zkušenosti a pohledy na věc a to obohacuje celou firmu i její firemní kulturu a know-how.

Toto má mnoho vrstev – na základní úrovni už jen samotný fakt, že expanzí do nových lokací do firmy přivádíme jedince s odlišnou kulturou, navyšuje interní diverzitu a dostává všechny zaměstnance mimo komfortní zónu a nutí je přemýšlet o velkém světě za jejich hranicemi (ať už je to kdekoli). To má dle mé zkušenosti vždy pozitivní dopad na osobní rozvoj jednotlivce.

Jak expandujeme, roste také network lidí, které známe a se kterými spolupracujeme (jako s klienty, partnery, poradci atd.). Tito lidé jsou často nesmírně úspěšní a přináší do firmy cenné zkušenosti. Všichni se od nich učíme.

I proto je jasné, že Lisabonem ani Dublinem naše expanze nekončí. V roce 2022 chceme expandovat do Austrálie, pokud nám to pandemie dovolí. Umožní nám to pokrytí celého světa v režimu 24/7 a zjednoduší práci s klienty a partnery nejen v Austrálii, ale i ve východní Asii. Asii ovšem vnímáme jako velmi specifický trh, který bude do budoucna také vyžadovat naši fyzickou přítomnost.

Investoři věří, že v Brně roste firma na úrovni Avastu. Whalebone na internetu chrání miliony lidí od Česka až po Filipíny

Peter BrejčákPeter Brejčák

wb-richard_malovic-ceo-min

Foto: Whalebone

Richard Malovič, ředitel brněnské společnosti Whalebone

0Zobrazit komentáře

Většina běžných uživatelů si u oblasti kybernetické bezpečnosti představí klasické antivirové programy, které je nutné instalovat, a firmy jako Avast. I díky tomuto globálnímu gigantovi má ostatně Česko ve světě dobrou pověst jako hnízdo pokročilých obranných technologií a na zdejší tradici navazuje několik startupů. Jedním z nich je Whalebone, jenž však k bezpečnostním řešením přistupuje o něco jinak a i díky nedávné investici rychle pokračuje v dobývání globálních trhů.

Whalebone totiž meziročně zvýšil svůj obrat z 13 milionů korun v roce 2020 na loňský trojnásobek na úrovni 40 milionů korun. Podle vyjádření letos směřuje ke hranici sto milionů korun. Počet jeho klientů už přesáhl 250 firem, v závislosti na produktu jsou rozprostřené po celém světě. Na druhé straně však kyberbezpečnostní řešení ochraňuje už vyšší jednotky milionů uživatelů.

Brněnský startup totiž nevyvíjí klasický antivirus, který si uživatelé instalují do svého počítače či mobilu, místo toho ochranu dodává rovnou síťovým provozovatelům, jako jsou poskytovatelé internetu či telekomunikační operátoři. Konkrétně například řešení O2 Security je ve skutečnosti od společnosti Whalebone, jen pod jinou značkou.

Teď navíc rychle expanduje na nové trhy a pracuje na větší akvizici nových klientů. Whalebone v loňském květnu získal investici 65 milionů korun od maďarského fondu Day One Capital s přispěním českého Fazole Ventures miliardáře Pavla Boušky. „Po investici začalo rychlé škálování, přibyly desítky nových členů týmu na všech kontinentech,“ komentuje pro CzechCrunch ředitel startupu Richard Malovič.

whalebone-office-team-members-min

Kanceláře brněnského Whalebone

„Velký potenciál je daný hlavně škálovatelností, jsme schopní během několika týdnů nasadit a prodávat produkt stovkám tisícům nových uživatelů. Zároveň získáním telekomu vlastně většinou máme přístup třeba ke třetině celého trhu nebo i víc, protože těch operátorů není nikde moc. Telekom může produkt dál prodávat jako B2C, B2B i B2G (koncovým zákazníkům, jiným firmám a vládám – pozn. red.),“ vysvětluje Malovič.

Jako hlavní konkurenční výhodu Whalebonu vidí hlavně v rychlosti implementace řešení u klientů, kdy v posledních případech trvala kolem šesti týdnů. U ostatních firem na trhu se tato doba pohybuje v řádu vyšších měsíců, běžně přitom i více než jednoho roku. Brněnský startup tento rozdíl vysvětluje zejména tím, že produkt Aura určený pro infrastrukturu telekomů vyvíjel ve spolupráci s rakouským A1 Telekom Austria Group. Dnes jej využívají zejména společnosti v Evropě a v Ugandě, další klienti jsou v procesu po celém světě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě produktu pro telekomy Whalebone vyvíjí další dva – Immunity určený pro ochranu interních sítí firem a veřejných institucí, který má zatím klienty jen na českém a slovenském trhu s tím, že už nyní začíná expanze na další. Konkrétními zákazníky jsou například Equa bank, VŠE, LINET, Česká televize, Unipharma, město České Budějovice či Moravskoslezský kraj.

Třetici produktů pak doplňuje Peacemaker se zaměřením na regionální poskytovatele internetu, i když někteří zákazníci fungují v celých zemích. Ten klienty čítá na všech kontinentech. „Nejzajímavější výsledky teď máme v rámci Asie a Pacifiku, vloni se třeba dařilo překvapivě skvěle na Filipínách. Souviselo to s tím, že tam přišly zákonné regulace přístupu k obsahu a Whalebone tohle řeší za poskytovatele internetu automaticky,“ popisuje Malovič.

O Whalebone se v českém startupovém prostředí až tolik nemluví, ale opravdu věříme, že se v Brně rychle rozvíjí firma na úrovni Avastu.

Už v roce 2020 přitom startup ohlašoval ambiciózní plány – chránit do tří let alespoň jednu miliardu uživatelů po celém světě. Nyní jsou to vyšší jednotky milionů. „Dílčí cíle plníme a miliardová hranice je rozhodně dosažitelná. V žádném případě od tohoto cíle nebudeme upouštět, je to důležitá součást identity Whalebone,“ komentuje šéf Whalebone a jeho vizi věří také investoři.

„O Whalebone se v českém startupovém prostředí až tolik nemluví, ale my jako investoři opravdu věříme, že se v Brně rychle rozvíjí firma na úrovni Avastu. Produkt i byznys model je již velmi dobře prověřen na desítkách zákazníků, aktuálně především v Evropě. Teď je hlavním úkolem opravdu globální škálování. Právě k jeho podpoře slouží loni dokončené Series A financování, kterého jsme se také účastnili,“ říká pro CzechCrunch Pavel Přikryl, managing director ve Fazole Ventures.

„V roce 2022 očekáváme podstatné rozšíření klientské báze, zejména v telekomunikačním segmentu. Ještě v lednu tohoto roku budeme oznamovat několik nových zvučných jmen, u kterých firma vyhrála výběrová řízení. Vizí společnosti je ochránit pomocí její technologie miliardu koncových uživatelů. Aktuálně jsou to miliony, ale v roce 2022 se cílové číslo určitě podstatně přiblíží,“ dodává Přikryl.