Před lety vytvořil brněnský tým Ústavu výzkumu globální změny web Intersucho, který ukazuje aktuální stav sucha v půdě. Teď přišel s novým portálem, který přibližuje odhad vývoje klimatu na českém území pro jednotlivé katastry. Hodit se může komukoli, kdo počítá do budoucna s nějakou investicí a neví, co může od přírody čekat.

„Mapa má pomoci veřejné správě i soukromým firmám v tom, aby si dokázaly udělat rychlý přehled o změně klimatu. Může to být třeba pro klimatické posuzování, které začínají banky vyžadovat u větších investic,“ popisuje pro CzechCrunch jeden z autorů nového webu Miroslav Trnka. Na ústav označovaný jako CzechGlobe se obracela celá řada zájemců o data, která by ukázala, jak se bude klima vyvíjet. A tak vznikl ClimRisk.

Podle směrnic Evropské unie jsou větší investice úvěrované bankovními domy podmíněné požadavkem nejen na informace o finanční kondici žadatele, ale nově by měly banky dostat také obrázek jakési udržitelnosti projektu z pohledu budoucího klimatu. Jinými slovy, v projektu musí být zohledněna skutečnost, jak se investice vypořádá s tím, že se podnebí postupně změní. Může jít například o datové centrum, které bude počítat s tím, jak se jeho chlazení přizpůsobí teplotám v Česku za patnáct let. Cílem je, aby současní investoři zohledňovali poznatky o vývoji klimatu už nyní.

Foto: ClimRisk

Region střední Evropy v roce 2023

Zrovna tak se ale ClimRisk může hodit i těm, kdo si neberou žádný úvěr. „Typicky může jít o někoho, kdo plánuje postavit rodinný dům a chce mít představu, o kolik se může teplota v katastru změnit, jestli bude větší sucho a o kolik, jak budou vypadat srážky, jestli bude úhrn vyšší nebo nižší než dnes… Chce vědět, jak stanovit například velikost nádrže na dešťovou vodu nebo jakou zvolit dispozici ke světovým stranám,“ líčí klimatolog. Koneckonců ten, kdo chce stavět, ale zatím nemá pozemek, se může podívat také na to, ve které části republiky bude příjemnější místo k životu. Nicméně na některé otázky, jako je třeba riziko povodní nebo zátěž sněhem, web odpovědět neumí.

Nejde ale jen o stavby nových domů. Portál se může hodit i někomu, kdo chce vybudovat rybník. Nebo teplárenským firmám, které budou uvažovat o rekonstrukci. Díky webu zjistí, jaký výkon budou potřebovat v budoucnu.

„ClimRisk samozřejmě není inženýrský nástroj, nemůže řešit všechny nuance, které projekt vyžaduje. U těch rozsáhlejších se počítá se zapojením nějaké větší konzultantské firmy, u strategických projektů, kde bude potřeba řešit mnohem více scénářů, je ideální obrátit se přímo na Akademii věd. V řadě parametrů ale ClimRisk ukazuje jasný trend a dokáže odhadnout, jak velká a jak rychlá ta změna bude,“ vysvětluje Miroslav Trnka. Základní informace, které web poskytuje, by měly pro orientaci postačit osmdesáti až devadesáti procentům lidí, kteří mají nějaký dlouhodobý záměr. U složitějších projektů nejspíš nastoupí odborníci, ale i ti budou moci z dat čerpat.

Vědci z CzechGlobe zvažovali při budování webu čtyři možné scénáře vývoje emisí a toho, jak jsou na ně klimatické systémy citlivé. „Konkrétní emise v budoucnosti v tuto chvíli neznáme, můžeme ale vycházet z aktuálního stavu vývoje emisí a možných scénářů chování lidí. I kdyby emise dál nerostly a zůstaly na současné úrovni, mineme cíle Pařížské dohody a oteplení velmi pravděpodobně překročí v globálu tři stupně,“ říká Trnka.

Vzhledem k tomu, že vývoj emisí závisí na řadě faktorů, jako je odhodlanost vlád nebezpečné výpary snižovat nebo na technických schopnostech realizovat různá opatření, zahrnuje ClimRisk hned několik verzí. Od té nejpozitivnější přes výchozí stav až po ten negativní, který předpokládá, že by spotřeba fosilních paliv rostla.

Mapa kromě čtyř cest vývoje emisí zahrnuje i sedm klimatických modelů – fyzikálních modelů atmosféry, které převádějí informaci o koncentraci skleníkových plynů na řeč stupňů Celsia, srážek a dalších meteorologických prvků. Sedm jich je proto, že střední Evropa má klima velmi různorodé a odhad budoucího vývoje je v každém modelu trochu jiný. Soubor čtyř emisních scénářů a sedmi klimatických modelů dává dohromady 28 možností a podle vědců z CzechGlobe velmi dobře reprezentuje celou škálu budoucího vývoje.

Uživatel z ClimRisku získá takzvaný střední odhad, tedy možnou změnu, která leží v pomyslném středu 28 možností. V konkrétním katastru pak ClimRisk ukáže klima pro třicetileté období. Tedy pro období kolem roku 1995, respektive mezi lety 1981 a 2010, poté kolem roku 2005, což je opět od roku 1991 do 2020, a tak dále po deseti letech. Poslední je období mezi lety 2061 a 2090.

Následně si lze zobrazit konkrétní data. Může jít o průměrnou, minimální či maximální teplotu vzduchu, délku slunečního svitu, počet tropických dní, kdy teplota přesáhne třicet stupňů Celsia, i počet dní s extrémně vysokými teplotami, což jsou teploty dosahované v dané lokalitě jen výjimečně. Zobrazit lze i srážky, vlhkost půdy či dny s různě vysokou pokrývkou sněhu – od tří do třiceti centimetrů.

Foto: Akademie věd

Miroslav Trnka z CzechGlobe

Kromě Česka se dá podívat na vývoj klimatu také v rámci zbytku střední Evropy. Pro region obecně platí, že se otepluje o něco víc než Evropa západní. Je to tím, že je tu větší sucho, území leží daleko od moře a jsme blíž severu, který se ohřívá rychleji, protože oteplení je rozloženo nerovnoměrně.

Zatímco Pařížská dohoda tak mluví o nutnosti zastavit zvyšování globální teploty o jeden a půl stupně ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, v realitě střední Evropy to znamená dva a půl stupně. Podle odhadů se na konci století na jižní Moravě teplota vyhoupne v průměru o tři stupně výš, než je dnes. Následovat bude i zbytek země.

Zatímco Česko je v mapě zakresleno po katastrech, které vychází z plochy 500 krát 500 metrů, u celého regionu je to 10 krát 10 kilometrů. Na všech výstupech je každopádně zřetelně vidět trend, který spočívá v postupném zvyšování průměrné roční teploty, přibývání tropických dní a snižování těch mrazových či se sněhovou pokrývkou. A je to trend, který trvá už desetiletí. „Jsme v tom v zásadě všichni, to znamená, že se všichni budeme potýkat s nějakými negativními dopady změny klimatu. Co se výhledu týče, v celé střední Evropě máme podobně rozdané karty, není tam žádný zásadní rozdíl,“ uvádí klimatolog. Do budoucna plánuje CzechGlobe rozšířit modely na celou Evropu, případně přidávat vrstvy, které budou ve výhledech potřeba.