Přemýšlíte o podnikání a váháte, jakou jeho formu zvolit? Zda je výhodnější podnikat jako fyzická osoba s živnostenským oprávněním, nebo vybrat jeden z typů obchodní společnosti? Právnička Michala Vondráková z advokátní kanceláře Pelikán, Krofta, Kohoutek přibližuje rub a líc obou možností.

Správně se rozhodnout, jak formálně podnikat, je naprosto zásadní. Každá ze zvažovaných základních variant má svá pro a proti. Špatný výběr může napáchat poměrně výrazné škody. Při rozhodování je proto nutné zvážit celou řadu okolností. Jakých? To právě rozebírá ve svém textu Michala Vondráková z AK PKK, jež je partnerem speciálu CzechCrunche Právo ve světě startupů.

***

Jak na to?
Získat „živnosťák“ je velice snadné, stačí vyplnit jednotný registrační formulář, navštívit nejbližší Czech POINT nebo živnostenský úřad, uhradit poplatek tisíc korun a oprávnění je vaše. Nevýhodou ovšem je neomezené ručení za dluhy z podnikání, což může mít – a často má – závažné následky pro majetkové poměry podnikatele.

Založení a chod obchodní společnosti je o poznání administrativně náročnější. Je třeba sepsat společenskou smlouvu či stanovy, založit bankovní účet, složit základní kapitál, provést zápis do obchodního rejstříku, zároveň musíte provést spoustu dodatečných dílčích úkonů. Nezbytná je návštěva notáře, obvykle se hodí i pomoc právníka.

Žijeme – i podnikáme – ve společnosti
S trochou nadsázky můžeme říct, že jako člověk není izolovaným ostrovem, tak stejně je tomu při podnikání. A v posledních letech přibývá případů, kdy jsou startupy zakládány nikoliv na základě živnostenského oprávnění, nýbrž rovnou jako samostatné právnické osoby – společnosti. Ty mimo jiné umožňují sdružit do jedné organizace více lidí, kteří se stanou společníky.

Společnost je samostatnou entitou a má jakožto právnická osoba schopnost „práva a povinnosti nést i vykonávat“. Co to znamená? Že společnost je faktickým vlastníkem svého jmění a společník vůči ní má povinnost loajality, především tedy povinnost přistupovat k jejímu majetku hospodárně. To se v praxi projevuje tak, že nemůže libovolně nakládat s majetkem společnosti, nemůže jen tak odvádět ze společnosti zisk nebo libovolně uzavírat smlouvy s lidmi, kteří jsou mu blízcí.

Každý ze společníků pak má zákonnou povinnost splatit určitou část základního kapitálu – této povinnosti se říká vkladová. S úplným splněním vkladové povinnosti se váže jedna ze základních výhod kapitálových společností: omezené ručitelství, tedy omezená odpovědnost za závazky společnosti. Ve společnostech, s nimiž je zákonná vkladová povinnost spojena, jako jsou například společnost s ručením omezeným či akciová společnost, ručí společníci za závazky jen do výše svého vkladu.

Co se živnostníků týče, ti nejsou chráněni omezeným ručením. A to není jediná výhoda kapitálových společností, za jejich plusový bod lze považovat i bezesporu značné možnosti daňové optimalizace. Je to ale logicky vykoupeno mnohem větší administrativní náročností.

Eseróčko, nebo akciovka?
Dvě nejužívanější formy společností jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost, případně jejich evropské ekvivalenty. Při zakládání je třeba zvážit, která z nich je pro váš druh podnikání vhodnější. Nicméně i později je k dispozici možnost přeměny.

Jednodušší zakládání je v případě s. r. o., která může mít základní kapitál už od jedné koruny, ovšem společnosti s vyšším základním kapitálem působí důvěryhodněji. Problematičtější to bývá u převodu podílu nebo se vstupem investora, protože možnosti převodu jsou u s. r. o. velmi omezené zákonem. Tuto formu je tedy vhodné použít v případě menších projektů nebo projektů s vyšším rizikem neúspěchu.

Složitější je pak, minimálně při startu, akciovka, jejíž základní kapitál musí být nejméně dva miliony korun. Proto je vhodnější zejména pro větší projekty. Taková společnost ale působí stabilněji a je i lépe přístupná pro investory. Založení i fungování firmy je samozřejmě o něco administrativně náročnější než v případě s. r. o.

Volba je na vás
Proč čím dál víc lidí volí pro svou podnikatelskou činnost právě formu kapitálové společnosti? To je jasné: oddělení právní odpovědnosti, perspektivní růst ceny podílu, možnost snadných reinvestic zisku, daňové benefity… Proto se tato forma podnikání jeví jako ta nejvýhodnější, i když ne zcela uživatelsky nejpřístupnější.

Vždy však záleží na konkrétních ambicích a potřebách podnikatele. Výhodou ovšem je, že pokud zjistíte, že zvolená forma podnikání vám nevyhovuje, je vždy možná změna. A to jak mezi jednotlivými formami obchodních společností, tak i mezi živnostenským podnikáním a podnikáním v rámci obchodní společnosti.