Akvárium s rybičkami má doma kdekdo, stejně jako zahrádku nebo alespoň truhlík s bylinkami. Jen málokoho by však napadlo obě záliby spojit v jedno a ryby využívat jako malé zahradníky, kteří pomáhají s pěstováním delikátních salátů, zelí či bylinek. Přesně to ale dělá český aquaponický startup Future Farming, za kterým stojí Michal Fojtík a Martin Podoba.

Jeff Bezos z Amazonu, Eric Schmidt z Googlu či bratr Elona Muska Kimbal, to všechno jsou osobnosti světového byznysu, které věří ve velkou budoucnost vertikálního farmaření. To představuje způsob pěstování plodin mimo klasickou půdu, pouze v živných roztocích a ve většině případů i pod střechami farem s umělým osvětlením. Tento způsob se nazývá hydroponie. A pak je tu i aquaponie.

„Aquaponie je nejvýkonnější, ale zároveň i nejobtížnější metodou vertikálního zemědělství. Její princip spočívá v tom, že zatímco v hydroponii musíte rostlinám stejně jako v konvenčním zemědělství neustále dodávat hnojiva, v případě aquaponie dodávají rostlinám hnojivo ryby. Zní to jednoduše, ale propojit v praxi ekosystém rostlin s ekosystémem ryb je nesmírně obtížné,“ upřesňuje princip aquaponie Michal Fojtík.

Spolu s Martinem Podobou se pustili do svého zeleného projektu Future Farming opravdu ve velkém, o čemž svědčí jejich největší aquaponická farma v Evropě. O odvětví, ve kterém působí, hovoří jako o budoucnosti, která by měla přinést příjmy v řádech stovek milionů korun a kterou otevírají i soukromým investorům.

Od kopírek k chovu ryb a pěstování rostlin moderním způsobem

Právě Fojtík je duchovním otcem celého projektu a tím, kdo přišel na způsob, jak propojit chov ryb s pěstováním rostlin do uceleného a efektivního řešení. Vše začalo s chilli papričkami, jejichž pěstování se pokoušel zautomatizovat během svých studií na elektrotechnické fakultě. Postupně začal experimentovat s automatickou závlahou či osvětlením, aniž by tušil, že se podobné pokusy jednou stanou jeho živobytím.

„Po škole jsem nastoupil do firmy s kancelářskou technikou a pěstování na chvíli odložil stranou. Opravoval jsem tiskárny, kopírky, oženil jsem se a založil rodinu. Zlom nastal ve chvíli, kdy mě žena poslala do supermarketu koupit čerstvé potraviny pro naše děti. Snažil jsem se koupit něco zdravého, především čerstvou zeleninu, ale nabídka v obchodě byla žalostná,“ vzpomíná dnes sedmatřicetiletý Fojtík.

Fojtík se na základě této zkušenosti vrátil ke svému pěstitelskému koníčku a hlubšímu studiu celé problematiky, což ve finále vyústilo v podání výpovědi a vlastní byznys. Tím se stal právě projekt Future Farming, který byl zařazen do žebříčku Udržitelný byznys roku, do kterého jsme vybrali desítku firem, jež ve svém podnikání reprezentují udržitelné principy. Do projektu Future Farming se přidala jako investor i skupina GFF, v níž působí coby jeden z partnerů právě Martin Podoba.

GFF se zaměřuje na technologické startupy, do kterých přináší nejen finance, ale také know-how z oblasti marketingu, obchodu, administrativy a dalších oborů. I proto má Martin Podoba v projektu na starosti především otázky financí, zatímco Michal Fojtík se specializuje na samotný chov, pěstování a technologický vývoj řešení vertikálního zemědělství.

Doba, kdy svět zvoní na poplach

Byť se jedná o velice mladý obor, zajímavostí je, že se již začátkem minulého století objevily v časopise Life první nákresy vertikální farmy. Technologie si však na své znovuobjevení musela počkat více než sto let, a to na dobu, kdy lidé začínají ve velkém řešit měnící se klima, ubývající zásoby vody, nedostatek prostoru pro pěstování plodin a jejich klesající kvalitu spolu s rostoucí cenou. Právě to jsou některá ožehavá témata, která by mohlo vertikální farmaření, konkrétně i aquaponie, pomoci řešit.

„Zatímco tradiční zemědělství potřebuje k pěstování plodin 100 % půdy a 100 % vody, my si vystačíme pouze s 5 % půdy a 5 % vody. Tradiční zemědělství potřebuje velké plochy. My ne. Proto dokážeme pěstovat zeleninu uprostřed měst. To znamená v místě její spotřeby. S tím souvisí další výhody. Naše zelenina se dostane k zákazníkům bez nákladů na dálkovou přepravu a je mnohem čerstvější,“ vysvětluje Martin Podoba.

***

Zajímá vás, jaké další společnosti se umístily v našem žebříčku Udržitelný byznys roku ’21? Podívejte se na jejich kompletní výběr.

***

„Ve srovnání s hydroponií a aeroponií (způsob pěstování rostlin s kořenovým systémem ve vzduchu – pozn. red.) nemusíme používat žádná hnojiva. O hnojení se v našem systému starají ryby. Absence jakékoli agrochemie včetně minerálních hnojiv je největší výhodou aquaponie,“ doplňuje Michal Fojtík.

„Také na rozdíl od ostatních metod neprodukujeme žádný odpad. Například velké hydroponické instalace ve světě produkují relativně hodně odpadu ve formě vysoce koncentrovaných umělých hnojiv, která kontaminují okolí. Navíc ryby celý proces ekonomicky zefektivňují,“ dodává.

Největší v Evropě

Byť Future Farming již zaznamenalo několik poptávek po vybudování klientských farem na klíč, prozatím se soustředí na výstavbu a rozvoj svých vlastních farem. Ty má momentálně v provozu dvě. Svou první produkční farmu, která slouží i jako vědecko-výzkumné centrum, startup vybudoval nedaleko Brna ve vesnici Kaly.

Zde se na výzkumu nových metod pěstování potravin podílí i experti z Mendelovy univerzity v Brně či vědci z Centra pro výzkum globální změny při Akademii věd, kteří optimalizovali intenzitu osvětlení pro ideální růst rostlin. Druhou farmou je vůbec největší aquaponická farma v Evropě, která potvrzuje, že pěstovat ve velkém lze i přímo ve městech. Tato farma totiž vyrostla v brněnské části Heršpice, kde zaujímá plochu 10,5 tisíce metrů čtverečních.

„Pro srovnání – největší vertikální farma na světě je jen o trochu větší. Nachází se v Dubaji a má 15 tisíc metrů čtverečních. Na rozdíl od nás však v Dubaji nechovají ryby, ale pěstují pouze zeleninu,“ dodává Fojtík s tím, že brněnská farma by měla již přejít ze svého provizorního provozu do toho ostrého.

Společnost tak díky tomu začne na trh dodávat podstatně větší množství listové zeleniny, jako je salát, čekanka, čínské zelí, ale také bylinky v podobě petržele, máty či oregana. A chybět nebudou ani tolik populární microgreens, tedy drobné křehké rostlinky, u kterých se konzumuje stonek i listoví. S těmito rostlinami Future Farming dodává na trh i dva druhy ryb, které se prohání pod kořeny rostlin, a to konkrétně pstruha duhového a sumečka afrického.

Svou produkci na trh distribuuje prostřednictvím dceřiné společnosti Farmia Food, mezi jejíž odběratele patří především zástupci z gastrosektoru. Restauracím chce Future Farming v budoucnu připravit i produkty upravované sekundárně, tedy například sušením, odšťavněním, filetováním či uzením.

A jak dodává Martin Podoba, v zahraničí se pro podobné farmy stávají velkými klienty také supermarkety a hypermarkety a zájem je i ze strany farmaceutických společností, které hledají pro výrobu svých léků ekologicky 100% čisté suroviny. Stále rostoucí zájem je proto důvodem, proč by Future Farming rádo v průběhu příštího roku zásobilo český trh jedním tisícem tun aquaponií získaných potravin.

Ryby klíčem k úspěchu

Cestu, kterou před sebou startup Future Farming má, nechce absolvovat v osamění, ale otvírá ji i externím investorům. Martin Podoba tak přibližuje trojí financování Future Farmingu: „Vlastním kapitálem, bankovním kapitálem a z peněz soukromých investorů. U majoritní části projektů využíváme podílové investory. Velké projekty farem spoluvlastníme s privátními investory. Zde se dělíme o zisk i provozní náklady. Tato forma spolupráce dává největší smysl a investor při ní dosáhne nejzajímavějšího zhodnocení svého kapitálu.“

V praxi to tedy znamená, že se do celého projektu mohou zapojit také menší investoři prostřednictvím nákupu tzv. zelených dluhopisů. Dluhopisy jsou pro Future Farming minoritním zdrojem příjmů a jejich hodnota začíná na částce 50 tisíc korun. V souvislosti s tím se ozývají hlasy, které upozorňují, že stanovené závazky není společnost schopna naplnit vzhledem k tržbám, kterých lze v tomto oboru dosáhnout.

Na to však Martin Podoba reaguje tím, že byznys plán Future Farmingu počítá v následujících letech s příjmy v řádech stovek milionů a odkazuje na studii, která hovoří o tempu růstu sektoru vertikálních farem do roku 2026 o 26,4 % ročně. Michal Fojtík přidává další protiargument na kritiku vertikálních farem. „Jejich odpůrci poukazují na to, že pěstované plodiny jako například saláty nebo brokolice jsou produkty s nízkou přidanou hodnotou a že nedokážou vygenerovat dostatečné tržby,“ připomíná.

„V hydroponii to může být pravda. V aquaponii ne,“ oponuje Fojtík. „U nás tvoří zelenina pouze část příjmů. Druhou část tržeb tvoří příjmy z chovu ryb. Ryby jsou pro nás zásadní, protože patří k produktům s vysokou přidanou hodnotou. Proto náš byznys model v praxi velmi dobře funguje a má poměrně rychlou návratnost,“ upřesňuje.

„Současný problém Future Farming neleží na straně poptávky nebo odbytu. Tam máme velký převis. Naším největším problémem je, že nestíháme uspokojovat poptávku. Proto si na finančním trhu půjčujeme peníze a rozšiřujeme naše výrobní kapacity. Získané peníze jdou do výstavby vertikálních farem. To znamená do nákupu pozemků, budov, technologií, know-how a příslušné infrastruktury. S razantním nárůstem kapacity je spojen razantní nárůst tržeb,“ dodává Martin Podoba.

„Future Farming už v dnešní době není žádnou garážovkou a stále si drží směr udržitelnosti. Mají vlastní technologii, což je v tomto oboru klíčové – nikdo nebude investovat do přeprodejců bez jakýkoliv inovací a vlastních IP. Na projektu oceňuji odhodlanost ukázat světu, jak lze pěstovat zeleninu a chovat ryby způsobem, který bude mít minimální dopad na životní prostředí, a to nejen v ČR, ale i ve světě,“ doplňuje Václav Gregor, CEO & Partner Soulmates Ventures, který pomáhal s výběrem společností do Udržitelného byznysu roku.

Budoucnost zemědělství

Budoucnost celého sektoru je podle obou pánů skutečně velká, což je také důvod, proč do něj investují právě ti dravci světového byznysu, kteří byli zmíněni v úvodu. Voda a půda se stávají čím dál tím cennější komoditou. „Zemědělská výroba v tuto chvílí zaujímá 80 % veškeré zemědělské půdy na naší planetě. Zbylých 20 % je už totálně vyčerpáno a už se ani k pěstování potravin nedá použít,“ vysvětluje Michal Fojtík.

I proto podle něj bude množství projektů vertikálního zemědělství růst v přímé úměře s počtem lidí žijících ve městech. Martin Podoba odhaduje, že by vertikální farmy měly získat větší podíl v zemědělské výrobě již kolem roku 2030, v případě chovu ryb dokonce i dříve. A budou to právě velké vertikální farmy, které se na tomto přerodu budou podílet nejvíce.

„Samozřejmě by mě jako průkopníka aquaponie potěšilo, kdyby své mikrofarmy měli všichni doma. Realita ale bude asi jiná. Mladá generace jde cestou oddanosti své profesi a obávám se, že na péči o vlastní aquaponický systém nebude mít čas,“ říká Fojtík. Přesto však Future Farming spravuje i vlastní e-shop, na kterém nabízí komponenty pro sestavení vlastní domácí aquaponické farmy o rozloze přibližně osm metrů čtverečních.

Pořizovací náklady startují na částce 145 tisíc korun a sestava nabízí 420 pěstebních pozic, což se rovná přibližně 80 kilogramům listové zeleniny za měsíc, kterou doplňuje produkce 50 až 80 kilogramů ryb ročně. Z podstatně větší produkce by se také již brzy mohli radovat i na Slovensku, kde startup aktuálně nedaleko Bratislavy řeší výstavbu třetí vertikální farmy. Svůj zrak nyní upírá také do Polska či Maďarska, v jednání je však například i vybudování farmy až na africkém kontinentu.

„Ambice Future Farmingu dobýt světový trh je zcela na místě, protože jeho řešení je a bude nutné v zemích, které kvůli lokálním podmínkám i klimatickým změnám trpí nedostatkem potravin, a takových oblastí je bohužel veliké množství. Jsem přesvědčený, že Future Farming má před sebou slibnou budoucnost,“ uzavírá Václav Gregor.