Čínská města jsou povětšinou nesourodou změtí betonu, kterou obývají miliony obyvatel. A přetlačující se u toho o každý metr čtvereční prostoru. I v zemi draka je však možné narazit na relativně klidné metropole bez davů na ulicích a s nápaditou moderní architekturou, která ctí tradici místa. Jednou z nich je i přímořské město Fo-šan ležící v deltě Perlové řeky.

Právě tam vyrostlo zajímavé centrum Times I-City, za jehož podobou stojí architektonické studio Domani. To se vydalo proti proudu současných trendů obnažené oceli, betonu a skla. Místo toho, aby je vystavilo, všechny tyto materiály zabalilo do tradičnější pálené cihly.

Její ryšavá barva je dominantním prvkem jak na vnějším plášti budovy, tak i v jejím interiéru a prim hraje i v prostoru, jenž objekt – v němž jsou showroomy, kanceláře i prodejní prostory – obklopuje. Cihlové chodníky kombinované se štěrkovou šedí návštěvníky jasně navádějí ke vstupu do budovy, případně je přivádějí do centra kruhového bazénu, kterému sekunduje taktéž kruhová travnatá plocha s lavičkami a stromy.

Celý venkovní prostor centra funguje jako malý park, ve kterém si mohou návštěvníci i kolemjdoucí odpočinout a obdivovat netradiční architekturu místa. Samotná budova nabízí cihlový plášť tvořený plnou i mřížkovanou strukturou. Mřížka spolu s dvojicí obloukových vchodů jemně poodhaluje nosnou konstrukci kombinující betonové nosníky a hliníkové vzpěry se skleněnými deskami.

Ty uzavírají vnitřní prostor a zároveň nechávají vnější cihlový plášť promlouvat i do podoby interiéru. Díky kombinaci skleněné stěny s cihlovým pláštěm se architektům podařilo minimalizovat energetickou náročnost provozu budovy až o 30 procent. Fasáda během slunečních dní zároveň vytváří přirozený stín, čímž zabraňuje přehřívání budovy.

Vnitřní prostory, které pracují se stejnými materiály jako vnější fasáda a nosná konstrukce, prosvětluje mimo denního světla i originální strop. Ve dvou navazujících patrech slouží coby zdroj světla světelné instalace inspirované například prádelními šňůrami, charakteristickým prvkem ulic města. Právě důraz na tradice byl při navrhování objektu zásadní.

Napovídá tomu i samotné použití cihel, které byly – a pro svou nízkou cenovku stále jsou – oblíbeným stavebním materiálem především na venkově zdejšího regionu. Cihly ovšem nesplňují nároky velkých veřejných budov, a tak z města postupně mizí. To byl jeden z důvodů, proč se tento prvek rozhodli architekti do města navrátit. Ke stavbě bylo využito celkem 25 různých druhů pálených cihel pro co možná největší optickou rozmanitost objektu.