Cihla neřekla poslední slovo. Ve výstavní a kancelářské budově v čínském Fo-šanu je dominantním prvkem

tic3

Foto: Vincent Wu

Moderní veřejná budova s pláštěm z tradičního cihlového materiálu

0Zobrazit komentáře
Čínská města jsou povětšinou nesourodou změtí betonu, kterou obývají miliony obyvatel. A přetlačující se u toho o každý metr čtvereční prostoru. I v zemi draka je však možné narazit na relativně klidné metropole bez davů na ulicích a s nápaditou moderní architekturou, která ctí tradici místa. Jednou z nich je i přímořské město Fo-šan ležící v deltě Perlové řeky.

Právě tam vyrostlo zajímavé centrum Times I-City, za jehož podobou stojí architektonické studio Domani. To se vydalo proti proudu současných trendů obnažené oceli, betonu a skla. Místo toho, aby je vystavilo, všechny tyto materiály zabalilo do tradičnější pálené cihly.

Její ryšavá barva je dominantním prvkem jak na vnějším plášti budovy, tak i v jejím interiéru a prim hraje i v prostoru, jenž objekt – v němž jsou showroomy, kanceláře i prodejní prostory – obklopuje. Cihlové chodníky kombinované se štěrkovou šedí návštěvníky jasně navádějí ke vstupu do budovy, případně je přivádějí do centra kruhového bazénu, kterému sekunduje taktéž kruhová travnatá plocha s lavičkami a stromy.

tic7

Foto: Vincent Wu

Objekt ukrývá kanceláře, showroomy, obchody, bar a také veřejný salónek

Celý venkovní prostor centra funguje jako malý park, ve kterém si mohou návštěvníci i kolemjdoucí odpočinout a obdivovat netradiční architekturu místa. Samotná budova nabízí cihlový plášť tvořený plnou i mřížkovanou strukturou. Mřížka spolu s dvojicí obloukových vchodů jemně poodhaluje nosnou konstrukci kombinující betonové nosníky a hliníkové vzpěry se skleněnými deskami.

Ty uzavírají vnitřní prostor a zároveň nechávají vnější cihlový plášť promlouvat i do podoby interiéru. Díky kombinaci skleněné stěny s cihlovým pláštěm se architektům podařilo minimalizovat energetickou náročnost provozu budovy až o 30 procent. Fasáda během slunečních dní zároveň vytváří přirozený stín, čímž zabraňuje přehřívání budovy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vnitřní prostory, které pracují se stejnými materiály jako vnější fasáda a nosná konstrukce, prosvětluje mimo denního světla i originální strop. Ve dvou navazujících patrech slouží coby zdroj světla světelné instalace inspirované například prádelními šňůrami, charakteristickým prvkem ulic města. Právě důraz na tradice byl při navrhování objektu zásadní.

Napovídá tomu i samotné použití cihel, které byly – a pro svou nízkou cenovku stále jsou – oblíbeným stavebním materiálem především na venkově zdejšího regionu. Cihly ovšem nesplňují nároky velkých veřejných budov, a tak z města postupně mizí. To byl jeden z důvodů, proč se tento prvek rozhodli architekti do města navrátit. Ke stavbě bylo využito celkem 25 různých druhů pálených cihel pro co možná největší optickou rozmanitost objektu.

tic2

Foto: Vincent Wu

Obloukový vstup do objektu

Obnova brněnského Mendelova skleníku začala. Návrh architektů Chybik+Kristof myslí i na principy genetiky

mendel-sklenik-boxed

Foto: monolot

Podoba návrhu obnoveného Mendelova skleníku

0Zobrazit komentáře

Nenápadné místo, ve kterém byly učiněny objevy pomáhající definovat moderní biologii, přesně taková je zahrada augustiniánského kláštera na Starém Brně. Své pokusy s křížením hrachu zde prováděl opat Gregor Johann Mendel, od jehož narození letos uplyne 200 let. Ve jménu oslav by zde proto měl ještě v tomto roce vzniknout skleník dle návrhu architektonického studia Chybik+Kristof, který bude celé Mendelovo dílo připomínat.

Nový skleník vyroste na základech toho původního, ve kterém Mendel popsal zákony dědičnosti. Ještě před pár lety však nic nenasvědčovalo tomu, že zde kdysi vůbec nějaký skleník stál. Na místě byl pouze štěrk a stolky se židlemi, na kterých usedávali hosté nedaleké kavárny. Na podzim roku 2021 ale základy Mendelova skleníku odkryl tým archeologů pod vedením Lenky Sedláčkové ze společnosti Archaia.

„Po odstranění sutin, kterými byly základy skleníku zahrnuty, se nám každým dnem objevovaly nové a nové konstrukční detaily, které v konečném výsledku skládají úchvatný pohled na vnitřní podobu skleníku v úrovni podlahy. Zmínit lze především systém topenišť a kanálů rozvádějících teplo, byť právě tato část byla v minulosti nejvíce přestavována a při bourání skleníku nejvíce poškozena,“ uvedla tehdy pro Českou televizi Sedláčková.

sklenik2

Foto: monolot

Obnovený skleník bude sloužit i ke vzdělávacím a kulturním akcím

Město se zde rozhodlo vybudovat památník odkazující na Mendelovo celoživotní dílo, ve kterém propojil principy matematiky a biologický výzkum. Místo strnulé tváře busty či chladu žulové desky se však investoři rozhodli připomenout Mendelův odkaz obnovením skleníku, a to přímo na základech původní stavby.

Návrh tohoto záměru byl svěřen do rukou architektonického studia Chybik+Kristof, které se inspirovalo nejen podobou původního skleníku, jenž byl v 19. století zničen bouří, ale i zákony dědičnosti. Některá řešení konstrukce skleníku tak vycházejí z linie grafů přebírání vlastností mezi generacemi organismů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nový skleník o rozloze 160 metrů čtverečních umožní díky transparentním prvkům pohled na původní základy. „Součástí skleníku bude i dvoukubíková nádrž s vodou, která poslouží k aeroponickému pěstování hrachu. Ten bude k vidění zároveň ve všech svých vývojových fázích od klíčícího semínka až po zralou rostlinu s plody. Rostliny bude možné spustit k zemi, a lidé si tak budou moci zralé lusky utrhnout,“ popsal záměr náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, který dodal, že město i kraj budou usilovat o zapsání Mendelova odkazu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Výstavba objektu tvořeného sklem a ocelí si vyžádá investici ve výši 38 milionů korun. Celý projekt by měl být dokončen v prosinci tohoto roku v rámci oslav 200 let od Mendelova narození. To je také důvod, proč byly v těchto dnech zahájeny stavební práce položením základního kamene, který posvětil sám papež František.

„Je to pro nás odkaz pro budoucí generace, který v sobě spojuje víru a vědu,“ uvedl vyšší představený opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina Juan Provecho. Právě augustiniáni dostanou objekt po dokončení do své správy. Sami realizaci obnovy skleníku financovali spolu s městem Brno, Jihomoravským krajem a část financí putovala také z programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika.

Po svém dokončení by měl skleník fungovat jako vzdělávací a také kulturní centrum. Pro tyto účely bude možné obě strany otevřít, aby objekt lépe splynul s revitalizovanou zahradou plnou zeleně, ve které se dochoval i starý včelín, který zde nechal Mendel postavit.

S přispěním ČTK