Během deseti let u moci se generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching vydává stále více autoritářskou cestou, v rámci níž upřednostňuje bezpečnost, státní kontrolu ekonomiky, asertivnější diplomacii, posilování armády a rostoucí tlak na ovládnutí demokratického Tchaj-wanu, píše ve svém komentáři pro CzechCrunch Kateřina Procházková, analytička projektu Sinopsis, který se na Čínu a její politiku dlouhodobě zaměřuje.

Sjezd čínských komunistů skončil o uplynulém víkendu právě opětovným potvrzením Si Ťin-pchinga ve funkci generálního tajemníka, kolem sebe má navíc nyní v politbyru v drtivé míře své spojence. Roste tak obava z toho, že se čínský vůdce bez názorové oponentury čím dál více odkloní od ekonomického rozvoje a zemi nasměruje k hlubší totalitě.

***

Čínská ekonomika čelí rostoucím problémům. Vládnoucí komunistická strana však na sjezdu slíbila ekonomický růst. Do 22 let by se mělo HDP Číny zdvojnásobit. Západní ekonomové takové sliby považují za nereálné. Predikují, že země řízená „neomezeným“ vládcem Si Ťin-pchingem a jeho klikou nebude takto prosperovat. Růstu nepomáhají ani restrikce spojené s politikou nulové tolerance vůči covidu, odliv zahraničního kapitálu, sankce ze zahraničí, krachující trh s realitami a snižující se produktivita práce.

Po 20. sjezdu Komunistické strany Číny, kde upevnil svou pozici generální tajemník Si Ťin-pching, světoví ekonomové odhadují, že jeho ideologické ambice, zejména kontrola země a strany, zbrzdí hospodářský růst země. Financial Times dokonce píší, že ČLR nemůže předehnat Spojené státy na pozici ekonomické supervelmoci dříve než v roce 2060, pokud vůbec.

Si a strana sice slibují do roku 2035 zdvojnásobit hrubý domácí produkt země, podle ekonomů to však v současné situaci není možné. Vyžadovalo by to totiž, aby čínská ekonomika rostla v průměru o téměř pět procent ročně po dobu 15 let. HDP Číny se ale pravděpodobně v následujících pěti letech udrží jen okolo pětiprocentní hranice. Mezinárodní měnový fond letos předpovídá meziroční růst čínského HDP na 3,2 procenta. Čínská ekonomika tak poprvé po více než 30 letech „poroste“ méně než rozvojové státy Asie, ale i vyspělé ekonomiky.

Projev s nesplnitelnými cíli

Třetina ze Si Ťin-pchingova dvouhodinového projevu, tedy představení stěžejního dokumentu strany, byla věnována ideologii, politickým otázkám a geopolitickým ambicím. Mnohem méně prostoru měly plány na ekonomický rozvoj či reformy.

Podle agentury Reuters použil Si ve svém projevu 89krát výraz „bezpečnost“, což je o 55 zmínek více než v projevu v roce 2017. Zatímco slovo „reforma“ zaznělo jen 48krát, ve srovnání s 68 zmínkami před pěti lety. „Doživotnímu“ lídrovi jde tedy spíše o udržení se u moci a bezpečnost strany a státu než o ekonomický růst a reformy.

Tohle vše potvrzuje analytiky dlouho popisovaný trend. Během deseti let u moci se Si vydává stále více autoritářskou cestou, v rámci níž upřednostňuje bezpečnost, státní kontrolu ekonomiky, asertivnější diplomacii, posilování armády a rostoucí tlak na ovládnutí demokratického Tchaj-wanu. A to i s vojenským obsazením, což by samozřejmě přineslo chaos do celého regionu.

„Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení s největší upřímností a maximálním úsilím, ale nikdy neslíbíme, že se zřekneme použití síly, a vyhrazujeme si možnost přijmout všechna nezbytná opatření,“ pronesl.

Lví podíl na špatných číslech má však právě strana a její generální tajemník. Investoři nevidí na letošním stranickém sjezdu nic pozitivního a změny, které přijdou v březnu, mohou možné ekonomické reformy a politiky zbrzdit a způsobit chaos. Mimo jiné bude s největší pravděpodobností jmenován nový premiér, Li Čchiang, který nahradí tržně orientovaného Li Kche-čchianga.

Situaci nepomáhá ani covid-19, hlavně tvrdé lockdowny, od nichž Čína zatím nehodlá upustit. Další bariérou prosperity je aktuální regulace a omezování soukromého sektoru na úkor sektoru státního. Pokračují a stupňují se také západní sankce, především ze strany Spojených států, s čímž jde ruku v ruce odliv západního kapitálu ze země.

Zapomenutý zázrak

Vyhlídky nejsou růžové ani pro soukromé podnikatele. Si na sjezdu přislíbil skoncovat s „chaotickou expanzí kapitálu“. Připustil sice, že stále podporuje soukromý sektor a trh by měl hrát klíčovou roli, avšak Čína by se měla především orientovat na „socialistický hospodářský systém“ a podporovat „společnou prosperitu“.

Jak umí Si Ťin-pching skoncovat s nepohodlnými ekonomickými elitami, ukázal v minulých letech například v případě miliardáře Jacka Ma a jeho firmy Alibaba, kterou částečně zestátnil. Že však na těchto firmách a lidech „čínský zázrak“ de facto vznikl, na to jako by znovuzvolený generální tajemník zapomněl.

Dosažení „všeobecné prosperity a blahobytu“ si Si Ťin-pching stanovil jako jeden ze svých klíčových politických cílů. Hlavním úkolem je dle něj zmírnit ostré majetkové rozdíly mezi lidmi. Uvedl mimo jiné: „Musíme vybudovat socialistický tržní systém na vysoké úrovni, (…) neochvějně upevňovat a rozvíjet systém státního vlastnictví, neochvějně povzbuzovat a podporovat rozvoj soukromé ekonomiky, dát ale plně průchod trhu při rozdělování zdrojů a lépe zohlednit úlohu vlády.“ 

Na sjezd a upevňování moci Si Ťin-pchinga a jeho „kliky“ reagoval i trh. Hongkongská burza zaznamenala největší propad od roku 2008 a tehdejší světové finanční krize. Justin Tang, vedoucí asijského výzkumu ve společnosti United First Partners, k tomu řekl: „Trh tím reaguje na obavy, že zvolením takové řady Siových příznivců se upevnila neomezená moc vůdce a nebude zájem akceptovat politiku, která by byla příznivá pro trh.“