Zatímco vláda ve středoamerickém Salvadoru kryptoměny přivítala a bitcoin dokonce ustanovila coby oficiální státní platidlo, na druhé straně zeměkoule se děje přesný opak. Čína, respektive její centrální banka, totiž dnes veškeré transakce s digitálními měnami označila za nezákonné a uvedla, že musí být striktně zakázány. A hodnoty cen kryptoměn padají.

Čína má vůči kryptoměnám odmítavý postoj, což víme už minimálně od poloviny roku 2017, kdy na svém trhu uzavřela kryptoměnové burzy. Velké haló vzbudil také červnový zásah proti tamějším těžařům, kdy byla těžba zakázána hned šestadvaceti největším těžebním farmám na jihozápadě Číny. Nyní přichází dost možná nejradikálnější krok.

Zákaz digitálních měn ze strany čínské centrální banky vedl k oslabení nejen nejznámější kryptoměny bitcoin (o pět procent za poslední den na 41 080 dolarů), ale i dalších mincí. Například ethereum, ze kterého se stává čím dál zásadnější součást kryptoměnového světa, se za posledních čtyřiadvacet hodin propadlo o jedenáct procent a osciluje na úrovni 2 770 dolarů.

Centrální banka Číny rovněž považuje za nezákonné poskytování služeb zahraničních kryptoměnových burz v její zemi. Podle agentury Reuters také slíbila důrazné kroky k potírání „spekulací s virtuálními měnami a souvisejících finančních aktivit“ s cílem „ochránit majetek lidí a udržet ekonomický, finanční a sociální řád“. Pracovníci těchto burz by měli být vyšetřováni.

Čínská ekonomika patří dlouhá léta k nejvyspělejším na světě a ještě před masivními zásahy ze strany tamní vlády právě odtud putovala do oběhu až polovina všech vytěžených kryptoměn. Tamní orgány přitom argumentují stejně jako reagovala Světová banka, když Salvadoru odmítla pomoci se zavedením bitcoinu – totiž že kryptoměny představují příležitost k praní špinavých peněz i podpoře různé kriminální činnosti.

Ačkoliv se aktuálně držení, prodej nebo jakákoliv jiná aktivita spojená s používáním kryptoměn přesouvá do pomyslné šedé zóny, odstranit je úplně je (zatím) zcela nemožné. Většina kryptoměn je totiž alespoň do určité míry decentralizovaná a vystopovat, kdo se skrývá za adresou odesílatele či příjemce virtuálních mincí, je nemožné.

Jak uvádí server Coinbase, celý kryptoměnový trh se za poslední den propadl o téměř 4,5 procenta, a to navzdory tomu, že krok čínské vlády byl poměrně předvídatelný. Již v roce 2017 totiž Čína na svou černou listinu uvedla nejprve nákup kryptoměn za fiat (měny s nuceným oběhem jako dolar, koruna nebo jüan) a později seznam vehementně rozšiřovala o trading i těžbu virtuálních mincí.

Foto: Executium/Unsplash

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

Po dnes oznámeném zákazu přebírá otěže v boji proti kryptoměnám Národní rozvojová a reformní komise Čínské lidové republiky (NDRC), která podle informací Reuters přichází s důslednou celonárodní čistkou v oblasti těžby kryptoměn. Sama NDRC se ve svém vyjádření odvolává mimo jiné na to, že těžba je energeticky náročná a ohrožuje cíle o dosažení uhlíkové neutrality, které má čínská vláda stanovené. Samotná instituce známá pro svůj široký záběr od monetární politiky až po zemědělství a infrastrukturu považuje odstranění kryptoměn za klíč ke zlepšení ekonomického růstu státu.

„Krok čínské centrální banky ještě více odsouvá kryptoměny v největší komunistické zemi do šedé zóny. Dosud se ale žádné zemi nepodařilo kryptoměny z ekonomiky zcela odstranit. Z jejich decentralizované podstaty to ani nelze. V příštích dnech to bude znamenat výkyv cen bitcoinu či etherea směrem dolů, nicméně trh si podle mého názoru na situaci velmi rychle zvykne,“ říká ředitel obchodníka Bit.plus Martin Stránský.

S přispěním ČTK.

Aktualizováno 24. 9. (17.15): Doplněno více informací.