Podle nedávno zveřejněných statistických údajů žije v Číně nyní jedna miliarda a 411 milionů lidí. I když toto číslo znamená, že v jediném státě se koncentruje zhruba 17 procent obyvatel celé planety, ukazuje taky skutečnost, že za posledních šest desetiletí se počet obyvatel nejlidnatější země světa snížil o 850 tisíc. A to znamená problémy nejen pro ni.

Pravidlo jednoho dítěte představovalo v Číně po dlouhou dobu omezení, teď je právem, na které se mnoho místních žen odvolává. Když Čína v roce 1979 tuto politiku zavedla, bylo to proto, že růst počtu obyvatel vyhodnotila jako neudržitelný. Po čtyřicet let zakazovala až na výjimky rodinám víc než jediného potomka. Pod hrozbou vysokých pokut a mimo jiné třeba i ztráty zaměstnání nebo nuceného vystěhování.

Když si před časem státníci uvědomili, že se stárnoucí populací čelí opačným problémům, do více dětí se už téměř nikomu nechce. A v posledních letech se trend ještě urychlil. Alarmující je čínská porodnost především od roku 2019, k ní se teď přidala i nejvyšší úmrtnost od roku 1974.

„Čína se mění v zemi důchodců,“ říká Kateřina Procházková, odbornice z projektu Sinopsis, který dění v zemi dlouhodobě sleduje. „Jedná se o skutečně historický zlom, nástup dlouhodobého a nezvratného poklesu populace,“ uvedl pro Financial Times Wang Feng, odborník na čínské demografické změny z Kalifornské univerzity v Irvine.

„Faktorů, které k tomu přispívají, je více. Jedním z nich, dnes spíše přeceňovaným, může být i covid, který významně snížil počet uzavřených sňatků, což má dopady na porodnost,“ vysvětluje Procházková s tím, že přísné lockdowny, od kterých Čína upustila až na sklonku minulého roku, měly za následek mimo jiné horší možnost se seznamovat, sezdat, mít přístup k lékařské péči. Nebo taky stres, který hraje roli v početí.

„Ale to není hlavní důvod, klesající trend natality sledujeme v Číně posledních šest let,“ upozorňuje sinoložka. Popisuje, že za to můžou vysoké životní náklady, dlouhá pracovní doba, nedostatek žen – a tedy i manželek – pro generaci mužů jedináčků, která je výsledkem politiky jednoho dítěte. Nebo třeba narůstající neplodnost, která je částečně důsledkem toho, že v Číně byla dlouhou dobu omezená asistovaná reprodukce. „Je to komplexní problém, který čínská vláda nezvládla,“ říká Procházková. Kvůli tomu všemu se lidé v zemi zkrátka rozhodli, že mít maximálně jedno dítě vlastně vůbec není špatné rozhodnutí.

Nezávislí a s možnostmi, ale sami

Říká se jim malí císařové. Děti – a dnes mladí dospělí –, které se staly středobodem rodin, zůstávaly poslední možností jejich pokračování – režimem jediní povolení potomci, kteří u blízkých získávali během svého života všechno, co si mohli rodiče i prarodiče dovolit.

„Jsou mnohem nezávislejší než jejich rodiče, mají lepší vzdělání, finanční a pracovní možnosti,“ vysvětluje Procházková. Ovšem ani pro ně to neznamená samé výhody. Politika jednoho dítěte způsobila nejen to, že nemají sourozence, ale u další generace i skutečnost, že třeba ani sestřenice a bratrance. Nebo disbalanci mezi pohlavími, protože syn představoval pro mnohé rodiče lepší variantu. V zemi je poměr mezi pohlavími aktuálně 100:120 ve prospěch mužů.

Foto: Depositphotos

Třicet milionů Číňanů zůstane bez partnerky

„V Číně dnes žije až 35 milionů svobodných mužů, polovina z nich je v produktivním věku, kdy by měli zakládat rodiny. Což se neděje a přináší to další problémy – nevěsty ze zahraniční, únos žen, narůstající frustrace a agrese ve společnosti a tak dále,“ vyjmenovává Procházková.

Dál než představivost úřadů

Čína držela politiku jednoho dítěte zhruba čtyřicet let. Možnost mít dvě děti začala ve velkém platit až v lednu 2016, od května 2021 země povolila děti tři. Jenže předchozí roky se vryly hluboko do společnosti.

„Nově vyhlášená politika tří dětí a masivní propaganda naopak obyvatele znechucuje. Ženy volají po dodržování práv žen, nechtějí být nástrojem sloužícím státním zájmům. Navíc čínské ženy nemají stále možnost být svobodnými matkami, mají pracovní omezení, například menší platy než muži,“ zmiňuje několik příkladů odbornice.

Všechny regiony země na tom nejsou stejně, ostatně i politika jednoho dítěte se ještě před uvolňováním v některých případech nevztahovala na venkovské oblasti a výjimky platily třeba i pro etnické menšiny. Celková čísla to ale nemění. Experti Organizace spojených národů předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší až o 109 milionů lidí.

„Čína čelí demografické krizi, která dalece přesahuje představivost čínských úřadů i mezinárodního společenství,“ řekl pro Financial Times Kchang I, ředitel čínského statistického úřadu. Uvádí, že to působí dlouhodobě jako brzda, například už na trh nemovitostí, který je v zemi důležitým motorem růstu.

Počet pracujících lidí klesá a dál klesat bude. „S tím, jak se nabídka pracovníků začíná snižovat, bude třeba zvýšit růst produktivity, aby se udrželo vysoké tempo expanze ekonomiky,“ říká pro CNN hlavní ekonom banky HSBC pro Asii Frederic Neumann.

Čínská ekonomika se s problémy už potýká. V roce 2022 rostla o tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za téměř půlstoletí. Vliv na to měl covid i zmíněný trh s nemovitostmi. A problémy se můžou přelít dál. Čína je po Spojených státech druhou největší ekonomikou světa a právě její pracovní síla vyrábí významnou část zboží pro další kontinenty.

Změnit podmínky tak, aby bylo zase zajímavé mít děti, ale podle odborníků nebude nic jednoduchého. „Ženám je potřeba nabídnout více možnost – delší mateřskou, stejné platy i pozice po návratu do zaměstnání a podobně. A samozřejmě najít manželky oněm 30 milionům svobodných mužů,“ říká Procházková. O post nejlidnatější země světa by Čínu už letos mohla připravit sousední Indie.