Ačkoliv se to nemusí zdát, vlaky jsou v celosvětovém měřítku stále velmi vyhledávaným dopravním prostředkem. Jen v České republice přepravil státní dopravce České dráhy během minulého roku 179 milionů cestujících, což je nejvyšší počet za posledních deset let a vykázal o 200 milionů vyšší zisk než v roce předchozím.

Železnicím se daří i jinde ve světě. Mezi ty nejznámější státy, co se týče využívání vlakové dopravy, patří například Švýcarsko, Japonsko či Francie, ovšem skutečnou vlakovou velmocí je jednoznačně Čína. Ta jen za minulý rok investovala do výstavby nových tratí 117 miliard dolarů, přičemž většina z těchto financí směřovala do výstavby vysokorychlostních tratí. Z celkových 4 683 kilometrů nově postavených kolejí jich 4 100 slouží právě pro pohyb rychlovlaků.

V současné době se na území nejlidnatější země světa nachází přibližně 29 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí, což představuje zhruba dvě třetiny veškerých položených kolejí, sloužících pro jízdu rychlovlaků, na světě. Aby byla čínská vysokorychlostní vlaková doprava co nejefektivnější, vyvíjejí Číňané nový prototyp vlaku, který by měl být schopen dosáhnout rychlosti až 600 kilometrů v hodině.

Na jeho vzniku pracuje společnost China Railway Rolling Stock Corporation (CRRC), která se řadí mezi největší světové producenty zařízení pro železniční dopravu. Jak informuje například CNN, společnost CRRC pracuje na prototypu vlaku využívajícího tzv. magnetické levitace (maglev), tedy konstrukčního řešení, kdy se vlak pohybuje na polštáři magnetického pole, které je generováno supravodivými magnety ve vlaku i v kolejích.

Díky tomu nehraje při pohybu vlaku žádnou roli třecí odpor a rychlost vlaku je tak limitována pouze aerodynamickým odporem vzduchu a spotřebou energie. Jedná se o vysoce efektivní způsob pohybu vlakové soupravy, se kterou jsou však spojeny významné náklady na stavbu trati i samotných vlakových souprav.

Rychlejší než letadlo

China Railway Rolling Stock Corporation pracovala na prototypu vlaku tři roky a výsledkem je souprava o nízké hmotnosti s vysokou pevností, která je základem pro sadu pěti dalších prototypů. Z těch budou následně vycházet produkční verze, které by společnost chtěla uvést na trh v roce 2021 za předpokladu, že vlaky zvládnou rozsáhlé zatěžkávací testy. Pro ně společnost již buduje vysokorychlostní zkušební centrum a také experimentální centrum, jež by měly začít fungovat ve druhé polovině tohoto roku.

Společnost vidí v těchto vlacích šanci na vyplnění mezery mezi leteckou dopravou, při které se letadla pohybují průměrnou rychlostí okolo 900 kilometrů v hodině, a klasickou vysokorychlostní železniční dopravou, která je například na trase Peking–Šanghaj omezena na 350 kilometrů v hodině.

„Vezměte si jako příklad cestu z Pekingu do Šanghaje. Připočítáme-li i čas přípravy na cestu, zabere vám tato cesta asi 4,5 hodiny letadlem, 5,5 hodiny vysokorychlostní železnicí a mohla by zabrat jen 3,5 hodiny s novým vysokorychlostním maglevem,“ uvedl ve svém prohlášení zástupce hlavního inženýra CRRC Ding Sansan, vedoucí týmu pro výzkum a vývoj vlaků.

Právě v Šanghaji vznikla v roce 2002 první trať umožňující pohyb vlaků pomocí technologie maglev. Měří 30 kilometrů a propojuje šanghajské letiště Pchu-tung a centrum města. Vlaky se zde pohybují rychlostí 431 kilometrů v hodině a jedná se o nejrychlejší vlakovou linku světa.

V roce 2017 se pomocí čínské železnice přepravily více než 3 miliardy osob, a proto Čína plánuje investovat do tohoto odvětví i nadále. Jen za letošní rok by zde mělo vzniknout dalších 6 800 kilometrů železnic, čímž by nejlidnatější země světa potvrdila své prvenství v počtu položených kilometrů vysokorychlostních kolejnic. Mezi další země, které využívají vysokorychlostních tratí ve velkém, patří například Španělsko, Německo, Japonsko a také Francie. Ovšem ze jmenovaných využívá technologii maglev pouze Čína a Francie.

Tuto technologii však již testuje i Japonsko, které během testů v roce 2015 překonalo s prototypem svého vlaku rychlost 603 km/h. V současné době pracuje na nové lince propojující města Tokio a Nagoju, která bude využívat technologii maglev. Dokončena by měla být v roce 2027 a vlaky by na ní měly dosahovat rychlosti až 500 km/h, díky čemuž by měla být doba cestování mezi těmito městy zkrácena o polovinu.