Po několika odkladech, interních krizích a kontroverzích se zemřelými zvířaty nabídl ambiciózní medicínský startup Elona Muska Neuralink svoji technologii prvnímu lidskému pacientovi. To bylo před sedmi měsíci. Teď zařízení implantované do mozku, které má ochrnutému člověku pomoci získat v životě více nezávislosti, dostal další – zatímco ten první se vyrovnává se ztrátou velké části funkcionality svého Neuralinku.

Informaci o druhém implantovaném zařízení zveřejnil sám Musk v podcastu Lexe Fridmana. Podobně jako u prvního pacienta má jít o člověka se zraněním míchy, který je paralyzovaný ve většině těla. Neuralink je tenká destička s rozměry počítanými v milimetrech, opatřená až tisícovkou elektrod zavedených do mozku. Svému uživateli má umožnit ovládat počítač myšlenkami, od pohybování kurzorem po prohlížení internetu a hraní videoher.

„Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že to s druhým implantátem dopadlo velice dobře,“ řekl Musk. „Je tam hodně signálu, hodně elektrod, funguje to opravdu dobře,“ pokračoval. Dodal, že prý u druhého pacienta funguje 400 zavedených elektrod – podle webu Neuralinku jich zařízení obsahuje celkem 1 024. Jejich zavádění do mozku provádí pokročilý robot, kterého si startup sám vyvíjí. 

Reprofoto: Noland Arbaugh / X

Noland Arbaugh, první člověk s mozkovým čipem od Neuralinku Elona Muska

Musk očekává, že implantát by do konce roku mělo dostat osm dalších pacientů coby součást klinických testů. Povolení k nim firma dostala loni v květnu, od té doby hledá dobrovolníky, sbírá data a postupně vylepšuje svoji technologii. Dlouho se přitom ozývají hlasy srovnávající Neuralink například s Teslou, kde se v podstatně větší míře než u jiných automobilek objevují ve vozech i základní chyby jako špatně zarovnané části karoserie.

První zavedení Neuralinku dopadlo úspěšně. Pacientem byl devětadvacetiletý Noland Arbaugh, který před osmi lety po autonehodě ochrnul od ramen dolů. Dosud mohl digitální zařízení ovládat pomocí stylusu vloženého do úst, vždy ale potřeboval asistenci ošetřovatelů a musel být usazený ve vzpřímené poloze. Čip s elektrodami voperovaný do mozku mu umožnil se více osamostatnit.

„Čip mi pomohl znovu navázat kontakt se světem, přáteli a rodinou. Umožnil mi dělat věci opět sám, aniž bych potřeboval svou rodinu ve všech denních a nočních hodinách,“ řekl Arbaugh v květnu. Dokonce prolomil rekord v rychlosti přenosu dat mezi mozkem a počítačem.

Netrvalo ale dlouho, než nastaly první komplikace. Asi měsíc po operaci se zjistilo, že Arbaughovi se z mozku začaly odpojovat zavedené elektrody a ovládání počítače se zpomalilo. Neuralink měl tehdy problém korigovat úpravami v softwaru, od té doby se ale situace dále zhoršila.

V podcastu Lexe Fridmana teď třicetiletý muž řekl, že v současnosti funguje pouze 10 až 15 procent elektrod jeho zařízení. Přiznal zklamání z toho, jak výrazné zlepšení kvality života vnímal krátce po operaci ve srovnání s poměrně rychlou ztrátou funkcionality čipu, stále je ovšem vděčný za možnost ovládat myslí kurzor myši a nějakou úroveň samostatnosti.

Foto: Neuralink

Operační robot Neuralinku

Arbaugh, stejně jako nejmenovaný druhý pacient, je součástí roční klinické studie, která má za cíl zjistit, zda je čip pro člověka dlouhodobě bezpečný. Sám přitom doufá, že se dostane i na seznam kandidátů pro další verze Neuralinku.

Muskův biotechnologický startup ve svém oboru není zdaleka průkopníkem, technologie pro přímou interakci mezi lidským mozkem a počítačem vznikaly už počátkem nového milénia. První člověk schopný ovládat kurzor počítače myslí skrze implantát v mozku se objevil už v roce 2006. Podobná zařízení jako Neuralink dnes vyvíjí například americké společnosti Paradromics, Precision Neuroscience nebo Synchron.

Firma jednoho z nejbohatších lidí planety má nicméně mnohem větší ambice než kterákoliv z nich. V blízkých letech chce pomáhat zejména lidem s různými tělesnými postiženími, v dlouhodobém horizontu ale chce vyvinout zařízení, které pozvedne interakci mezi člověkem a počítačem na zcela novou úroveň, dovolí přímou spolupráci s pokročilými umělými inteligencemi a podobně. Teprve se však uvidí, zda je něco takového vůbec možné.