Citlivá rekonstrukce přiblížila chatu z padesátých let tradičním chalupám Jizerských hor

Staré horské chalupy jsou drahokamy zasazené do lučních strání, lesů i skal, dlouho jim však nebyla věnována náležitá pozornost. Ovšem časy se mění a i do hor začínají pronikat vlivy architektů, kteří citlivými zásahy tyto objekty čistí od nánosu pozůstatků po chalupaření ve druhé polovině minulého století. A občas přidají i trochu z vlastních zásob kreativity. To je také případ chaty v podhůří Jizerských hor, která díky zásahu architektky Kateřiny Margoldové dospěla v tradiční chalupu.

Původní chata zde byla vybudována v 50. letech minulého století s jasným cílem. Domek ve svahu podhůří Jizerských hor měl poskytnout svým majitelům ničím nerušený klid daleko od civilizace. Nároky se však postupem času navyšovaly, a to zejména ty týkající se komfortu. Proto chata dostala hned několik přístaveb, podobně jako řada dalších chat a chalup, které se během normalizace staly víkendovým útočištěm nabízejícím únik od reality socialistické všednosti.

Za tuto službu se majitelé rozhodli dopřát objektu rekonstrukci, k níž byla přizvána architektka Kateřina Margoldová. Ta se rozhodla pro postup, který chatu s dostavbami proměnil v plnohodnotnou horskou chalupu vycházející vstříc tradiční architektuře místních stavení.

Této proměně pomohla především volba materiálů a také přístavba prodlužující chalupu o kůlnu a koupelnu. Vnitřní koncepce ctí klasické uspořádání původních stavení, kdy se centrem veškerého dění stává světnice, ve které našel prostor kuchyňský kout i jídelní stůl spolu s obývacím pokojem. Ústředním bodem v místnosti ovšem není televizor, ale oheň plápolající v kamnech, jež jsou zdrojem toho pravého tepla domova.

Materiály se odvíjely od prostředí, do něhož je chalupa zasazena. V interiéru proto vládne přírodní dřevo spolu s bílou omítkou na stěnách a nabílenými stropy a trámy, které je drží. Těm je v ostrém kontrastu smrkově zelená barva zdobící nejen kuchyňskou linku, ale i řadu dalších detailů, jako jsou dveře, podlahy či obklady nábytku. V případě šatních skříní byla například využita pro dekor symbolizující vrcholky hor.

Zelená dostala prostor také v případě okenních rámů a okenic. V jejich případě je však světlejší a vychází z původní barvy nátěru. Na originální konstrukční prvky domu je upozorňováno také v případě obnažené původní zděné konstrukce, která se objevuje na několika místech v interiéru.

Zelená barva je dominantním detailem i v exteriéru budovy, jež kombinuje bílou omítku spolu s modřínovým obkladem. Celou hmotu objektu nad hlavou drží kamenná podezdívka.

Chalupa i nyní nabízí majitelům náruč k rekreaci, ať už jsou venku závěje, nebo zrovna dozrávají borůvky. A kdo by si chtěl vyzkoušet, jak sladký může pobyt na takovém místě být, může se ubytovat v nedalekém tiny housu Done, který je sám o sobě malým architektonickým zážitkem.