Dnes již legendární model Veyron automobilky Bugatti slaví 15. narozeniny, a to je důvod, proč si připomenout velice zajímavý příběh, který za vznikem tohoto vozu stojí. Produkční Veyron se sice představil v roce 2005, ovšem plán na jeho vznik se začal rodit již o sedm let dříve. Na počátku byla jedna nenápadná zmačkaná obálka s rychlou čmáranicí nového motoru.

Psal se rok 1997 a na pravidelné japonské železniční lince Tokio-Nagoja ukrajoval kilometry superrychlý Šinkansen. Jízdu v něm si užíval tehdejší šéf koncernu Volkswagen Ferdinand Karl Piëch. Můžeme jen odhadovat, zda se zrovna nudil, nebo měl vše promyšlené již dopředu, nicméně právě během této cesty vytáhl ze své aktovky pomačkanou obálku a na její zadní stranu si začal dělat jednoduchý náčrtek osmnáctiválcového motoru.

Již od počátku bylo jasné, že unikátní motor o objemu 6,25 litru, který byl složen ze tří šestiválců a podával výkon 408 kW, je tak delikátní záležitostí, že si zasluhuje být umístěn do opravdu výjimečného vozu. Jenže to, co měl tehdy Volkswagen na skladě, takovému požadavku neodpovídalo.

Proto když se objevila možnost zakoupit Rolls-Royce, měl Piëch velký zájem na tom, aby to byl právě Volkswagen, kdo luxusní britskou značku získá. Osud tomu však chtěl jinak. Rolls-Royce si pro sebe ukořistilo BMW a z poměrně chaotického obchodu si nakonec Volkswagen odnesl Bentley.

Bylo tedy potřeba hledat jinou značku, která by měla dostatečně silné jméno na to, aby mohla nést tak vytříbenou techniku. A přesně na takovou značku narazil Piëch během své dovolené na Mallorce.

Jeho syn tehdy zaplul do místního obchodu se suvenýry, kde narazil na model vozu Bugatti Type 57 SC Atlantic. Právě tento model vnukl Piëchovi nápad, že by nebylo vůbec špatné mít pod svými křídly i Bugatti. Koupil proto dva modely, jeden pro svého syna a druhý pro tehdejší výkonnou radu koncernu. Ta dostala za úkol zjistit potenciál a následně i možnosti koupě této automobilky založené italským automobilovým konstruktérem Ettorem Bugattim.

Bugattky se proslavily především díky svým úspěchům na závodních tratích v první polovině minulého století. Velkou oblibu měly až do Bugattiho smrti v roce 1947 a za volant těchto strojů usedala například i známá česká závodnice Eliška Junková. Pro Piëcha se tedy jednalo o ideální příležitost, jak slavnou značku oživit a demonstrovat na ní konstrukční schopnosti Volkswagenu.

Bugatti v té době mělo za sebou dokončení prodejů modelu EB110 a vyprodané veškeré zásoby. Volkswagen tak od tehdejšího majitele značky Romana Artioliho za 50 milionů dolarů koupil ochrannou známku a název. S vybavením a know-how Volkswagenu víc ani potřeba nebylo.

Zrození legendy

Krátce poté začalo oživené Bugatti představovat jeden nový koncept za druhým, přičemž všechny byly vybavené oním osmnáctiválcovým motorem z obálky. Už v roce 1998 se představil koncept EB 118, který odkazoval i na původní model 57 SC Atlantic. Druhý koncept přišel o rok později a vynikal použitím špičkových materiálů a prémiového interiéru. Třetí koncept byl EB18/3 Chiron a až EB 18/4 Veyron byl prvním konceptem, jehož vzhled se začal podobat pozdějšímu produkčnímu vozu.

Jenže od konceptu k produkční verzi vedla ještě dlouhá cesta. Piëchův motor během ní přišel o dva válce a ve finále představoval jednu z těch jednodušších výzev. Piëch měl totiž velmi vysoké požadavky, jejichž splnění dalo inženýrům Volkswagenu zabrat.

Něco takového jako Veyron tu totiž do té doby ještě nebylo. Vůz, který dokáže akcelerovat z 0 na 100 km/h za méně než tři sekundy, má výkon 1 100 koňských sil a jeho rychlost jde nad 400 km/h, byl skutečně jedinečný. Cesty zpět však již nebylo, protože přesně takovou novinku Piëch oficiálně oznámil na autosalonu v Ženevě v roce 2000.

Vysněný vůz, za jehož designem mimochodem stojí slovenský designér Jozef Kabaň, se nakonec přivést k životu podařilo. Automobil začal být vyráběn v roce 2005 a okamžitě se jednalo o zcela impozantní dílo. Bestie o výkonu 736 kW a s maximální rychlostí 407,16 km/h se ve své době stala nejrychlejším a také nejdražším produkčním vozem planety, a tou nejlepší vizitkou každého multimilionáře.

Unikátnost tohoto vozu spočívá nejen v nízkém počtu vyrobených kusů, kterých bylo pouze 450, ale i v samotné výrobě. Ta ani zdaleka nepřipomíná tradiční linkovou výrobu, ale probíhá na jednotlivých stanovištích v ateliéru. Většina dílů projde rukama zkušených konstruktérů, kteří používají převážně ruční nářadí a občas si navlečou i bílé rukavičky. Ve jménu preciznosti si navíc dávají pořádně načas jak při výrobě dílů, tak i s kompletací vozu. Jen sestrojení motoru vozu zabralo přibližně týden.

Veyron je skutečně jedinečným vozem, který začal psát zcela novou kapitolu exkluzivních a extrémně výkonných vozů. Nejenže oživil samotné Bugatti, ale dal mu jasný cíl, vyrábět ty nejlepší vozy na světě. Na Veyron následně navázal Chiron a další specialitky, které nemají ve světě obdoby.