ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent. Je nejvyšší od roku 1999

Bankovní rada České národní banky dnes jednala o nastavení úrokových sazeb. Bylo to naposledy s Jiřím Rusnokem v čele.

cnb

Foto: ČNB

Rada České národní banky

0Zobrazit komentáře

Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent a naplnila tak odhady ekonomů. Důvodem je vývoj inflace a očekávání, že cenová hladina dále rychle poroste. Na rozhodování měla vliv rovněž nadcházející obměna bankovní rady. Do jejího čela od července nastoupí nový guvernér Aleš Michl.

S dnešním pohybem úrokové sazby směrem vzhůru šlo o o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu.

Novým guvernérem se stane stávající člen rady Aleš Michl, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb. Avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne jejich stabilizaci. Podle analytiků by tak mělo jít o poslední razantní zvýšení sazeb před tím, než se změní složení bankovní rady.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí: „ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie.“

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Bezprostřední dopady zvýšení úrokových sazeb ČNB uvidíme na finančních trzích už během několika dní. Banky nové úrokové sazby promítnou do cen hypoték a do rizikových přirážek úvěrů,“ komentuje Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co.

„To znovu prodraží financování nemovitostí ve všech případech, kde bankovní domy figurují jako jeden ze zdrojů peněz – ať už půjde o koupi bytu či domu na hypotéku fyzickými osobami, developerskou výstavbu, nebo transakce na poli komerčních nemovitostí,“ dodává Filip.

Načítám formulář...