Rok 2023 se překlopil do své druhé poloviny, ve které nás nadále čeká na ekonomických trzích nejistota. Míní tak analytici společnosti Amundi, která jako přední evropský správce aktiv dohlíží na desítky bilionů korun. Globální ekonomický růst podle nich nadále zpomalí a ve druhém pololetí letošního roku dosáhne svého dna. Rychlejší oživení prý můžeme čekat až v první polovině příštího roku, kdy bude také větší prostor na riziková aktiva v rámci investičních portfolií. Investoři už totiž budou očekávat lepší finanční výsledky. „Investoři zatím budou opatrnější a zaměří se hlavně na kvalitu,“ říká Petr Zajíc, senior portfolio manažer Amundi.

I přes slibný začátek roku Amundi očekává, že ve druhém pololetí roku 2023 dojde k dalšímu zpomalení globálního ekonomického růstu. Celosvětový růst HDP má podle odhadů analytiků v roce 2023 dosáhnout 2,8 procenta, přičemž vývoj se bude v jednotlivých regionech lišit. Zatímco ve vyspělých zemích to má být pouze jedno procento, v rozvojových zemích čtyři procenta. „Ekonomiky rozvojové trhy budou nadále zranitelné, celkově se ale ve srovnání s vyspělými ekonomikami projeví vyšší potenciál pro růst. Je to hlavně Asie, která by měla být zásadní oblastí růstu v roce 2023 a měla by tvořit až jeho 70 procent, čemuž pomohou i přímé investice,“ píše Amundi.

Celkově se asijský region podle analytiků jednoho z nejvýznamnějších světových hráčů na poli investic stal více autonomním a méně zranitelným. Náznaky strukturálních změn vidí v Číně a Indii a očekávají, že v Číně poroste HDP o 5,1 procenta v roce 2023 a 4,3 procenta v roce 2024, v Indii dokonce o šest procent, respektive 5,5 procenta. V Evropě naopak předpokládají, že inflace zůstane vysoko nad inflačním cílem až do poloviny roku 2024, a očekávají, že k mírné recesi, zejména koncem letošního roku, dojde také ve Spojených státech.

„Vzhledem k nejasnostem v ekonomických očekáváních je to právě kvalita, a to jak pro akcie, tak dluhopisy, která by pro nás měla být jakýmsi kompasem v současné nejisté době. Konec striktní politiky amerického Fedu a možné oslabení dolaru budou ve druhé polovině roku hrát do karet aktivům na rozvojových trzích,“ uvedl Vincent Mortier, Group CIO v Amundi. Aby se mohli investoři vrátit ve větší míře zpět k rizikovým aktivům, je podle něj potřeba, aby se zmírnila nejistota a aby tržní ceny reflektovaly ekonomické výhledy a očekávané korporátní výsledky.

Jednotlivé investiční instrumenty na globální úrovni vidí analytici Amundi následovně:

• Dluhopisy a hotovost. Kvalitní dluhopisy a hotovost jsou nadále v oblibě. Dluhopisy diverzifikují rizika a vládní dluhopisy si udržují relativní stabilitu. Investoři by měli být opatrní u dluhopisů s vysokým výnosem a monitorovat rizika likvidity.
• Dluhopisy rozvíjejících se trhů, respektive jejich výnosy a spready jsou poměrně atraktivní. Pozitivně se díváme na dluhopisy denominované v tvrdých měnách (hard currency), ty by měli investoři bedlivě sledovat. Dluhopisy rozvíjejících se trhů s vysokým výnosem pak nabízejí atraktivní valuace.
• Akcie. Kvalita na prvním místě. V případě akcií jsme opatrní. Investoři by měli hledat především akcie, které mají dlouhodobě silný potenciál ziskovosti a díky tomu vyplácejí zajímavé dividendy. Po složité první polovině roku 2023 by akcie na rozvíjejících se trzích mohly těžit z celkově lepšího ekonomického prostředí. Vyšší zisky se vrací a ohodnocení jsou i nadále zajímavá, a to kromě čínských akcií také v Indii či Latinské Americe.
• Rozvíjející se trhy od západu na východ. Potenciál na rozvíjejících se trzích je určitě zajímavý. Jejich akcie jsou důležité pro diverzifikaci a dosažení střednědobé návratnosti, jejich kvalitní výběr je ale zásadní. Je také potřeba brát v úvahu, že jednotlivé rozvíjející se trhy se od sebe velice liší. Ve druhé polovině roku vidíme příležitosti pro akcie a dluhopisy hlavně v Asii a Latinské Americe. Ve střednědobém horizontu doporučujeme dedikovanou alokaci asijských akcií, hlavně čínských a indických.

O dlouhodobě opatrnějším přístupu hovoří také Petr Zajíc, který působí jako senior portfolio manažer v tuzemské pobočce Amundi: „První pololetí letošního roku dopadlo podstatně lépe, než jsme očekávali. Byli jsme spíše opatrnější, přišlo nám, že trhy byly až příliš optimistické a počítaly s tím, že inflace i úrokové sazby poletí rychle dolů, přitom představitelé Fedu spíše diskutují naopak o dalším zvýšení. Zůstáváme tedy i nadále opatrnější, co se týče dalšího vývoje, a to i z toho důvodu, že trhy, akciové i dluhopisové, pracují s ideálním scénářem – rychle klesající inflace, rychle klesající úrokové sazby – jako s tím základním, což může být hodně riskantní.“

Opatrnost je na místě

Zajíc zároveň upozorňuje, že je důležité sledovat, jak se bude dařit firmám nejen z pohledu ziskovosti, ale také v příjmech, respektive tržbách. V období vysoké inflace totiž nebylo prodejní cíle tak složité naplnit. „Naopak jsme čelili obavám, zda budou firmy schopné přenést vyšší náklady na zákazníka. To se nakonec díky rezervám, které si spotřebitelé v období covidu vytvořili, podařilo. Aktuálně se ale hovoří o riziku spojeném s rychle klesající inflací. Pokud by inflace klesala příliš rychle, jak trhy očekávají, firmy by mohly mít problém naplnit své cíle na straně příjmů, což by ve výsledku ovlivnilo i samotný růst zisků firem v příštích čtvrtletích,“ vysvětluje portfolio manažer.

Velkou horečku v technologickém sektoru pak v první polovině letošního roku rozpoutala umělá inteligence. Řadě firem díky oznámením, že s ní pracují, rostly ceny akcií o desítky procent. Petr Zajíc podotýká, že mu tato mánie připomíná rok 2000, tedy období takzvané dotcom bubliny, a je podle něj otázka, zda je takový růst trhů dlouhodobě udržitelný. „Musíme si také uvědomit, že je navíc koncentrován do několika mála technologických společností, fakticky sedmi titulů, které mají třicetiprocentní podíl v indexu S&P 500, a to je rekordně vysoký podíl. Navíc jsou tyto tituly extrémně drahé,“ popisuje Zajíc.

I z těchto důvodů a s ohledem na to, že trh počítá právě s tím nejlepším možným scénářem vývoje úrokových sazeb a ekonomiky, investoři Amundi udržují spíše opatrnější přístup. „To znamená, že se zaměřujeme na hledání stabilnějších, kvalitních, spíše hodnotových společností se silným cash flow, silnou cenovou politikou a s menší závislostí na externím financování,“ doplňuje Petr Zajíc.