Mediálním prostorem se v posledních dnech šíří doposud nepříliš známá zkratka – SWIFT. Západní mocnosti se totiž právě v těchto dnech domlouvají, zda od tohoto mezinárodního bankovního systému odpojí Ruskou federaci, a to v reakci na rozpoutání války na Ukrajině. Od světových lídrů je často slyšet, že by se jednalo o jednu z vůbec nejtvrdších sankcí. Proč je tedy SWIFT tak důležitý a co by odstřižení Ruska skutečně znamenalo?

SWIFT je zkratkou pro Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci). Po právní stránce se jedná o družstvo, které sídlí v Belgii a bylo založeno již v roce 1973, když vzrůstal objem mezinárodních bankovních převodů. Dnes již zahrnuje přes jedenáct tisíc bankovních institucí ve 200 zemích s tím, že každá má svůj unikátní SWIFT (neboli BIC kód). Například česká Air Bank má AIRACZPP (případně doplněný písmeny X).

Mezi bankami, které jsou do SWIFT zapojené, denně proudí přes 2,89 milionu zpráv – nejčastěji se jedná o mezinárodní transakce, avšak v dobách dálnopisu se jejich prostřednictvím posílaly i servisní zprávy. Jedná se o velmi snadný způsob, jak realizovat jakýkoliv platební styk mezi dvěma zeměmi, značnou část plateb lze dnes realizovat do pouhých třiceti minut.

Jinými slovy je systém SWIFT v dnešní době páteř zahraničního obchodu mnoha zemí, Rusko nevyjímaje. Pokud posíláte peníze do zahraničí a mimo Evropskou unii, takřka není jiné možnosti než použít SWIFT. Pokud by tak za současné situace bylo Rusko od SWIFT odpojené, okamžitě přijdou nejen stát, ale i tamní firmy a běžní lidé o možnost přijímat kapitál ze zahraničí, což by spustilo lavinu ekonomických dopadů jak na zemi, která podnikla invazi na Ukrajinu, tak na celou Evropu.

Odstřižení by bolelo i českou ekonomiku

Rusko je po Spojených státech a Číně třetí největší obchodní partner Evropské unie jako celku. Zásadní je hlavně jeho vliv v oblasti komodit – zhruba 35 procent plynu, který se v Evropě spotřebuje, pochází právě z Ruska. „Zní to hrozně, ale svět denně posílá Rusku vyšší stovky milionů dolarů za ropu a plyn. Rusové teď s těmito penězi dobývají svého souseda,“ říká pro CzechCrunch Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Problém je, že Evropa bezprostřední náhradu za ruský plyn jednoduše nemá.

Pokud by nemohly státy světa za ruský plyn a ropu platit prostřednictvím systému SWIFT, logicky by Putinova garnitura dodávky na západ zastavila a Evropě by tak hrozily takzvané blackouty. „Kupující, v první řadě evropské země, by nedostaly naše zboží jako ropu, plyn, kovy a další důležité komponenty,“ uvedl tento týden v úterý podle agentury TASS místopředseda horní komory ruského parlamentu Nikolaj Žuravlev.

This is the beginning of a new page in the history of our states ?? ??. #MarioDraghi in a phone conversation supported Russia’s disconnection from SWIFT, the provision of defense assistance. Ukraine must become part of the #EU.

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 26, 2022

Obavy týkající se blackoutů už ostatně vyjádřila Itálie – její premiér Mario Draghi v pátek řekl, že země pod jeho vedením, jež je na ruském plynu závislá asi ze 45 procent, bude možná muset znovuotevřít uhelné elektrárny. Odpojení Ruska od SWIFT ale i tak podporuje.

„Ochromilo by to všechny evropské ekonomiky – mezi nejtíživěji zasažené by patřila ta německá. Německo prochází přeměnou své energetiky, v jejímž rámci právě vypíná zdroje využívající fosilní paliva, zejména jaderné bloky a uhelné elektrárny. Tím ovšem citelně zvyšuje svoji závislost na ruském plynu,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Není tak divu, že právě německá politická reprezentace byla k odstřižení nejdřív zdrženlivá. Německo je podle serveru Trading Economics po Nizozemsku druhý největší obchodní partner Ruska v Evropské unii a jde mu tak o mnohem víc než jen o plyn. Rusko (i Ukrajina) patří například k největším světovým exportérům pšenice a jak tato komodita, tak na ní navázané produkty mohou prudce zdražovat.

Do Německa míří přes 30 procent českého vývozu, tudíž by v případě odstřižení Ruska od SWIFT nebyli ušetřeni ani Češi – a to jak po exportní, tak importní stránce. I český plyn totiž pochází převážně z Ruska, ovšem tam závislost nekončí. „Také plyn, který k nám přichází z Německa, je s velkou pravděpodobností hlavně ruský. Jediným skutečným konkurentem je Norsko, ale jeho podíl na českém importu plynu je maximálně pětinový,“ podotýká Tyleček.

Obchodní zájmy se tak dostávají do tvrdého pragmatického střetu s realitou krvavé války. Světoví lídři jsou však s postupujícím časem k odstřižení Ruska od systému SWIFT čím dál tím více nakloněni. Svou pozici už změnilo i Německo či Maďarsko a otevřené jsou této možnosti také Spojené státy. Nyní by tedy měla být kompletní shoda.

Podle zdroje agentury Reuters z Evropské centrální banky má rozhodnutí o odpojení padnout v řádu dnů. Nebylo by to ostatně poprvé, kdy by se podobná věc stala. Na odpojení Ruska od systému SWIFT tlačila například už Velká Británie v roce 2014, tedy poté, co Vladimir Putin anektoval Krym. V rámci sankcí byly ze systému vyloučeny mezi lety 2012 až 2016 i banky v Íránu.