Co když vás přejede auto bez řidiče a kdo může za změnu klimatu? Etika se bude nově řešit i v Praze

Odpovědi na otázky etiky technologií i environmentalismu bude hledat nové mezinárodní pracoviště české Akademie věd.

Petr Urban z Filosofického ústavu Akademie věd

Foto: AV ČR

Petr Urban z Filosofického ústavu Akademie věd

Nová linka metra D přinese do Česka podzemní vozy bez řidiče. Ještě než vznikne, budou možná na silnicích jezdit také autonomní auta. Už nyní proto stát řeší poněkud netradiční otázky, které s tím souvisí. Jako třeba kdo ponese za jízdu zodpovědnost? Jaké normy budou pro výrobce závazné, aby se předešlo potížím? A jakou měrou bude nad dopravou bez řidiče bdít provozovatel? Na tyto a podobné dotazy by mělo hledat odpověď i nové mezinárodní vědecké centrum zaměřené na technologickou a environmentální etiku.

„Tato oblast se v blízké budoucnosti stane součástí našeho každodenního života. Je ale spojená s řadou eticky problematických situací, jejichž řešení bude muset být zčásti přenecháno algoritmům umělé inteligence,“ popisuje Petr Urban z Filosofického ústavu Akademie věd.

Zdaleka se nejedná o jediný problém, který vyvstává s nástupem nových technologií. Nespočet otázek přináší i klimatická změna. O obě témata se zatím etika v Česku zajímala jen nahodile. Změnit by to mělo právě Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha, které vznikne při zmíněném Filosofickém ústavu.

„Potřeba řešit etický rozměr problémů celospolečenského zájmu je u nás vnímána už několik let, posledních asi pět let stále intenzivněji. Oblastí pro využití aplikované etiky je celá řada, ale právě rychlý rozvoj technologií a klimatická krize mezi nimi vystupují nejpalčivěji,“ vysvětluje Urban.

Problémy spojenými s ekologickou krizí se etici zabývají od šedesátých let minulého století. V posledních letech ale vyvstávají další a další. Otázkou jsou práva zvířat, hodnota přírody, zachování biodiverzity, povinnost vůči budoucím generacím.

„Environmentální etika se snaží najít odpověď na otázky typu: jakou máme odpovědnost ve vztahu k ostatním živočišným druhům a přírodním ekosystémům, jak současná globální klimatická krize proměnila naše morální povinnosti ve vztahu k životnímu prostředí, proč je správné usilovat o ekologickou udržitelnost a co konkrétně to znamená pro naše společnosti a pro nás jako jednotlivce. Jde o aktuální témata typu spotřeby energií, spotřeby potravin, cestování, využívání letadel, jak bydlíme nebo kolik máme dětí,“ popisuje vědec.

S tím souvisí také debata nad odpovědností. Měly by společnosti s dlouhou historií průmyslového rozvoje nést větší náklady na zmírňování dopadů změny klimatu? Jak se postavit k tomu, že některé země budou změnou klimatu zasaženy víc než jiné? A jaké jsou konkrétní etické povinnosti, kterým čelí středoevropské národy? Urban dodává, že i přes zřejmou aktuálnost těchto otázek u nás dosud nebyl proveden žádný adekvátní etický výzkum. Nově vznikající centrum to chce napravit.

profesor-antonin-holy-uochb

Přečtěte si takéBiochemie je v Česku na špičce. Bývalé působiště Antonína Holého mělo loni čtyřmiliardové příjmy

Obdobné dotazy je možné si klást i v souvislosti s technologiemi, ať už jde o ty komunikační, biotechnologie nebo umělou inteligenci. Jde například o to, že umělá inteligence umožňuje sběr ohromného množství dat o každém z nás. Ta mohou být využita k prosazování různých ekonomických a politických zájmů na úkor práv a svobod jednotlivce. I to generuje různé otázky.

Technologie jako původce i příležitost

Mohlo by se přitom zdát, že obě témata nemají mnoho společného. Podle Urbana spolu ale úzce souvisí. A to především proto, že technologie se podstatně podílely na vzniku globální klimatické změny. Na druhou stranu jsou to ale také technologie, které dávají lidem možnost na klimatickou změnu úspěšně reagovat. Konečně se nové pracoviště bude zabývat i vztahem obou těchto témat a problémy, kde se životní prostředí a technologie protínají.

Centrum plánuje navázat spolupráci s politiky a úředníky, kteří ve zmíněných oblastech utváří zákony a veřejnou politiku. Ostatně tak už se tomu děje nyní. Mezi Filosofickým ústavem a ministerstvem dopravy už probíhá spolupráce při vytváření legislativy v oblasti autonomní dopravy.

Svým zaměřením má být centrum jediné svého druhu ve střední a východní Evropě.

„Současně nám ale jde i o další cíle. Chceme se dostat na špičkovou úroveň mezinárodního výzkumu, podpořit spolupráci s českými vysokými i středními školami a poskytnout české veřejnosti o daných tématech lepší informace založené na současných poznatcích,“ doplňuje Urban

Svým zaměřením má být centrum jediné svého druhu ve střední a východní Evropě. S jeho založením má pomoci Mark Coeckelbergh z Vídeňské univerzity, který se oběma oblastmi tedy environmentalismem a technologiemi zabývá. Urban připomíná, že jeho nejnovější práce pojednává právě o politicko-etických otázkách, které souvisí s klimatickou změnou a umělou inteligencí.

Coeckelbergh má členům pracoviště poskytnout odbornou supervizi a svoje know-how. Má také přilákat špičkové pracovníky ze zahraničí a dopomoci k trvalé finanční podpoře z evropských zdrojů. Peníze centrum získalo právě z evropského programu, který se zaměřuje na financování výzkumu a inovací. Zdroje vystačí na pět let fungování.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.