V českém startupu Dateio se na platby kartou dívají jinak než uživatelé, ale i jinak než obchodníci. To díky nim mají o nakupujících opravdové informace – tedy nikoliv jen o tom, jak by se měli chovat podle toho, jak si je systémy zařadí do tabulky, ale podle toho, jak skutečně nakupují. Kde, co, jak často a kolik opravdu utratí. A tedy jak by se dali nalákat na další útraty.

Princip marketingu navázaného na anonymizovaná data o nákupech uživatele, který u Dateia ocenila už dřív bankovní skupina Erste nebo Air Bank nákupem podílu, teď vyšvihl mladou firmu mezi nejrychleji rostoucí společnosti v letech 2017 až 2020 podle žebříčku renomovaného deníku Financial Times. Mezi těmi českými se umístila nejvýš, když obsadila 170. příčku z tisícovky evropských společnosti, které pro rok 2022 list dal dohromady – tedy které jí poskytly údaje.

Růst je tu skutečně znatelný. Firma se za poslední roky rozšířila ze zhruba dvacítky zaměstnanců na padesát. „Vyžaduje to samozřejmě trochu jiný model fungování a ještě si to trochu sedá,“ usmívá se Ondřej Knot, spoluzakladatel společnosti. Ještě zajímavější jsou ale finanční čísla. Podle žebříčku Financial Times měla v roce 2020 firma příjmy nad 110 milionů korun.

Loni příjmy Dateia z kampaní – což je jen část celkových příjmů společnosti, ta, která se sčítá z provizí za každou uplatněnou slevu pro uživatele karet – dosáhly 75 milionů korun. To je částka, která je v porovnání s předchozím rokem dvaapůlkrát vyšší. Letos má být růst podobný.

 

„Možná to nebude až takový násobek, ale zhruba dvakrát větší bychom mohli být. A máme rozpracované projekty, které by mohly růst pro další rok opět zrychlit. Trendy hrají v náš prospěch,“ chválí si Knot. Zákaznické chování se určitě změnilo, kývá hlavou, když hodnotí předchozí rok. A vlastně i ten před ním.

Lidé jako by se přilepili ke své kartě a mnoho z nich zahodilo hotovost i při malých nákupech. Někteří omezili i výběry z bankomatů, aby se hotovosti vyhnuli úplně. Ale situace spojená se strachem z virů jen posílila trend, který tu tak jako tak byl a který v Dateiu očekávají už roky, vysvětluje spoluzakladatel projektu.

U 2,5 milionu lidí

Totiž když v roce 2013 svůj startup Ondřej Knot a Ivan Dovica zakládali, říkali si, že jednou svět dospěje do bodu, že všichni budou platit všechno elektronicky. Té fázi jsme se prý v posledních letech přiblížili extrémně. „Svým dětem jsem přestal dávat kapesné hotovostně, mají dětskou kartu. Možná jsem vychýlený tím, v čem pracuji, ale spousta lidí kolem mě to dělá podobně. Děti kolem deseti let mají svoji kartu a platí. Zaplatit se dá všude. Vietnamské večerky, bistra, všude je přijímají,“ říká Knot.

Rozvoj internetových nákupů, který během pandemie nastal, navíc prý podnítil spoustu společností hledat možnosti lepšího cílení reklamy. Výrazný nárůst zájmu o spolupráci podle Knota ukázali i online obchodníci. Právě obchodů je na Dateio připojených přibližně 330 – to jsou ty, které chtějí nalákat zákazníky do svých prodejen, ať už fyzických, nebo v online světě. Třeba Albert, Shell, Adidas, Husky, Electro World, Alza, Zoot, nebo Martinus.

Celý princip by ale nefungoval bez spoluprací s bankami. S Dateiem je jich spojených celkem jedenáct na třech trzích. Firma kromě Česka funguje i na Slovensku a v Rumunsku. Teď domlouvá spolupráce také v Maďarsku, kde hodlá spustit své služby během příštích týdnů. V létě se hodlá začít rozšiřovat v Rakousku, což je ostatně země, kam plánovala jít už před dvěma roky. Na podzim by se chtěla pustit i do Chorvatska.

Dateio také těží ze své spolupráce se skupinou Erste, takže v Česku je propojené s Českou spořitelnou, u východních sousedů je to Slovenská sporiteľňa a v Rumunsku pak rumunská Erste. Kromě toho jeho systémy běží u Air Bank, UniCredit, Poštové banky, Tatra banky a 365.banky.

Přístup ke koncovým uživatelům získává Dateio díky rozšiřování spolupráce právě s bankovními domy. Počet držitelů karet s Dateiem narostl proti konci loňska na dvojnásobek. „Prostřednictvím bank jsme schopni zasáhnout asi 2,5 milionu koncových klientů,“ chlubí se Knot. Zhruba polovina z nich jsou zatím Češi.

Oni personalizaci chtějí

Dateio se dušuje, že data, která používá, jsou anonymizovaná. Jediným cílem, který mají, je nabídnout skutečně personalizované možnosti nákupu pro uživatele karet a tedy lepšího odbytu pro obchodníky, což je zároveň pro banky zajímavý benefit směrem k vlastním klientům.

Přístup se podle Dateia líbí i samotným uživatelům karet. A podkládá to – jak jinak – daty. Například v České spořitelně si za první rok fungování programu, který nabízí zákazníkům ve vybraných obchodech odměny za nákup kartou, jeho výhody aktivovalo 420 tisíc klientů. Lidé tak získali zpátky na svůj účet slíbenou slevu za útraty ve výši 67 milionů korun.

Uživatelé přitom vůbec neřeší, jestli jejich chování někdo „čte“. Tedy – i když to podle Knota vnímají, tak většinou ne negativně. „Zrovna včera jsem se bavil s někým z banky, kdo je zároveň klientem několika dalších bank. Říkal, že ho potěšilo, když se mu v nabídce na jednom z prvních míst objevily slevy do restaurace, kam občas chodí. To vlastně není nic extra složitého, žádný těžký algoritmus. Prostě tam chodí. Z těch dat je to vidět,“ vysvětluje.

Podle něj jsou očekávání mladší generace taková, že se služby a věci kolem nich tak jako tak personalizují. „Ve vyhledávači se mi automaticky objeví fráze, které jsem psal nedávno. Lidi to začínají vnímat jako standard. A mají od banky očekávání, že i ta se bude chovat stejně,“ říká.

Chceme dál a rychleji

Zatímco v tuzemsku se nákupní chování s covidem ještě posílilo, do některých zemí se pro fintechový startup začaly s opouštěním hotovosti otevírat nové dveře. „Rakousko, které spouštíme, Německo, kam se snažíme dostat postupem času, Itálie a další – trend placení kartou nebo elektronicky tam nebyl tak silný. Nevíme, jestli je to covidem. Ale začíná se platit podstatně víc než dřív. To je pro nás dobré,“ chválí si Knot.

Společnost počítá s expanzí i na další trhy. Hlavním cílem je západní Evropa, která má prý větší potenciál. Dateio obecně počítá s tím, že se i díky spolupráci s velkými bankami, které jsou přítomné v zahraničí, může dostat na řadu zahraničních trhů, kde podobné služby nejsou.

Musí to být ale rychle. Aby se to podařilo, firma se teď baví s investory, od kterých by si představovala až 15 milionů eur. „První diskuze máme za sebou, několik potenciálních spoluprací tam je. Z vlastních prostředků jsme schopni do zahraničí jít. Ale chceme expanzi spustit agresivněji,“ uzavírá Knot.