Jsou firmy, které kvůli covidové krizi tratily, a jsou i ty, které na ní vydělaly. Pak jsou ale takové, které nespadají ani do jedné z těchto škatulek, respektive zažily oba scénáře. Uherskobrodská Čokoládovna Janek měla velmi pomalý začátek roku 2020. Do značné míry totiž do té doby spoléhala na kamenné obchody. Na podzim se ale vše naprosto obrátilo.

Se spoluzakladatelem firmy Václavem Durďákem jsme si povídali naposledy v září. Z nejhoršího už v té době byla malá moravská čokoládovna venku a nad vodou ji drželi firemní zákazníci včetně Avastu. Tehdy ovšem ještě Durďák netušil, co všechno přinese poslední čtvrtina roku.

„Pandemie pro nás na jaře 2020 začala v situaci, kdy 95 % obratu pocházelo z kamenných obchodů. Najednou jsme neměli co dělat. E-shop nám zatím tolik nevydělával,“ vysvětluje šéf čokoládovny. Tým, který v té době čítal jen tři zakladatele, Václava a Anetu Durďákovy a Vlastimila Urbance, a pár brigádníků, se ale rozhodl přetvořit krizi v příležitost.

Čtyři roky totiž budovali firmu pod neustálým provozním tlakem, a tak na spoustu nových nápadů jednoduše nebyl čas. Protože je prodej čokolády poměrně sezónní záležitost, za normálních okolností by v březnu a dubnu 2020 řešili velikonoční nápor. Ten ale nepřišel.

„Veškerou energii jsme tak začali věnovat věcem, které jsme dříve nestíhali. To, co jsme na jaře 2020 vytvořili, se lidem líbilo. A na podzim se nám vše vrátilo jako bumerang,“ říká sedmadvacetiletý podnikatel. Klíčem k úspěchu bylo posílení B2C segmentu a dobudování e-shopu.

Léto bývá v čokoládovém byznysu tradičně slabší a vyrábí se takzvaně na sklad. Ale to, co se začalo dít v Uherském Brodě začátkem podzimu, by šlo přirovnat k podnikatelskému velkému třesku.

„Najednou jsme vůbec jsme nestíhali. Mívali jsme stovky objednávek měsíčně, teď jich bylo sto za den. To je něco, co jako podnikatel vždycky chcete zažít. Ačkoliv teď už bych to tedy znova zažít nechtěl, nebo bych na to alespoň chtěl být připravený,“ směje se Durďák.

Objednávek přicházelo stále víc, v jednu chvíli jich bylo 500, které čekaly na expedici. Zakázky už nakonec museli i odmítat, protože vlastní čokoládu nestíhali vyrábět, ačkoliv zastavili veškerou placenou reklamu.

Během několika týdnů se provoz v Čokoládovně Janek proměnil k nepoznání. Z mikrofirmy o třech lidech na hlavní pracovní poměr byl najednou patnáctičlenný užší tým a desítky nově nabraných brigádníků. Čokoládovna začala pracovat na tři směny a na jedné bylo často až 25 pracovníků.

Díky rapidnímu růstu mohli dát téměř okamžitě práci i těm, kteří ji v tu chvíli kvůli pandemii neměli. „U výrobního stroje stál pán, co běžně čistí pivní trubky, v balírně byla kosmetička, v expedici zase paní, která má svatební studio. Ti lidé sice nemohli dělat ve svých oborech, ale jsou zvyklí makat a ne sedět doma,“ popisuje jednatel Čokoládovny podzimní situaci.

Škálování bylo náročné. Z řadových zaměstnanců se najednou stali vedoucí a vznikla celá nová oddělení na výrobu, obchod i balení a distribuci. Durďák a jeho spoluzakladatelé prý byli zvyklí, že jim každý výrobek před expedicí prošel i dvakrát rukama. To nyní nebylo možné.

Naplno se také ukázalo, že řada problémů se vyrojí, když začnete prodávat čokoládu přes internet, což byla v tu chvíli prakticky nutnost. „Jsou výrobky, které nelze převážet v horku, v chladu nebo jsou křehké. Čokoláda kombinuje vše,“ říká Durďák. Ve chvíli, kdy ztěžka budovali novou strukturu firmy, se navíc objevily první chyby.

„Odeslali jsme dvě stovky kusů čokoládového nádobí. Vrátilo se nám sto reklamací, protože dorazilo rozlámané. V situaci, kdy už tak nevíte, co dřív, jsme museli ještě posílit zákaznickou podporu,“ popisuje uherskobrodský podnikatel s tím, že ačkoliv byl podzim velmi náročné období, tak byl zároveň krásný.

Durďák tvrdí, že během půl roku mu pod rukama vyrostla naprosto jiná firma. A na číslech je to patřičně znát. Tržby za listopad 2020 tvořily Čokoládovně Janek téměř třetinu celoročního obratu. To je zároveň přibližně tolik, jako utržila za celý rok 2019. Meziročně tak vyrostla o 270 procent na několik desítek milionů v tržbách. Ještě v zářijovém rozhovoru přitom Durďák odhadoval růst o 60 až 80 procent.

Nové čokoládové pochoutky

Na první pohled se může zdát, že jde o ojedinělý úkaz, který malou uherskobrodskou firmu vytáhl z nejhoršího. Na zázraky ale Václav Durďák nevěří. „Je to výsledek tvrdé práce, kterou jsme odvedli. Na jaře jsme udělali desítky drobností, které nás posunuly,“ vysvětluje.

Čokoládovna tak rozšířila portfolio produktů, věnovala se spolupráci s lidmi na sociálních sítích. Byl také čas dotáhnout do konce projekty jako nákup výrobní linky za několik milionů, která pomohla zvládat sezónní množství objednávek při udržení kvality.

Přichystali například vylepšení e-shopu, investovali do marketingu a získali další firemní zákazníky, kteří objednávali i po stovkách tisíc korun. Mezi nimi i firmy ze zdravotnictví nebo ministerstva. Rozšířili také produktové řady a na dračku šly třeba speciální adventní kalendáře ve spolupráci s pražírnou CoffeeSpot a Lihovarem Žufánek.

„Čtyři okénka, čtyři adventní neděle. V každém pak balíček kávy, jedna malá pálenka a několik čokoládových výrobků. Tento box byl za zhruba 2 500 korun a prodalo se jich víc než tisíc. Nestíhali jsme je chystat nejen my, ale nestíhal ani CoffeeSpot, ani Žufánek,“ říká Durďák.

Šéf Lihovaru Martin Žufánek Durďákova slova potvrzuje: „Úspěch byl tak velký, že úzkým hrdlem se ukázaly zásoby našich lahviček, které byly uvnitř adventních kalendářů. Nestíhali jsme je doplňovat, prodalo by se toho klidně dvakrát tolik. Ale spolupráce bude pokračovat a my budeme připravenější.“

Lihovar Žufánek s uherskobrodskou čokoládovnou spolupracoval už dříve, například na čokoládě s příchutí absintu. Firmy k sobě mají blízko jak geograficky, tak příběhem. „Známe Janka od jejich první čokoládové tabulky. Jsou z vedlejšího města, máme to k sobě přes kopec. Sami moc dobře víme, jak těžké jsou začátky a jak smutné je, když vás nepodporují místní. Proto byla spolupráce zcela jasná a automatická,“ doplňuje Žufánek s tím, že považuje Durďákův tým za srdcaře, kteří své řemeslo dělají opravdu dobře.

Nejprodávanější výrobky se vždy odvíjí od sezóny. Před Valentýnem zase Čokoládovna připravila speciální box z vlastních výrobků, nyní se chystá na Velikonoce. V mezidobí nejvíce lidé nakupují pralinky a tabulkovou čokoládu, ale Janek nabízí i takové speciality, jako je cibulové chutney s čokoládou a chilli nebo proteinová čokoláda. S jedním z vlastních produktů, takzvanou Lískovkou, 71% lískooříškovým krémem, získali nedávno i prestižní cenu Great Taste.

Produktové řady chtějí rozšiřovat i nadále a spíše než metodou co největšího zisku se alespoň prozatím snaží jít cestou zviditelnění. Na letní sezónu tak chystají další atraktivní spolupráci – s českým výrobcem zmrzliny Adria Gold (mimochodem také původně z Uherského Brodu) budou vyrábět unikátní zmrzlinu z pravé čokolády.

„Neslibujeme si od toho zisk, spíš se díky tomu ukážeme a bude to zase něco jiného pro zákazníky. Výroba zmrzliny z pravé čokolády je totiž velmi drahá. Pravá čokoláda bude tvořit 30 až 40 procent kelímku o 150 gramech. Stejné množství standardně prodáváme v tabulce za sto korun,“ vysvětluje Durďák.

Po nakonec úspěšném roce 2020 si Čokoládovna Janek naplánovala i velký rok 2021. Letos chce znovu růst o 250 procent a v prvních měsících prý zatím cíl naplňuje. Znamená to pochopitelně i nový kapitál, který chce Durďákův tým investovat.

„Kupujeme nové chlazené skladové prostory. V našem areálu už teď nemáme místo. Máme proto rozjednaný pozemek a přibližujeme se tak cíli mít vlastní nové výrobní prostory za Brodem,“ nastiňuje Durďák další plány.

Ačkoliv teď je alfou a omegou Čokoládovny Janek internetový obchod, na kamenné obchůdky nechtějí uherskobrodští čokolatéři zapomínat. Durďák říká, že se do nich rozhodně plánuje vrátit, a to nejen z praktických důvodů.

„Vždycky říkáme, že tohle je práce, kterou chceme dělat napořád, a nemyslím si, že by bylo férové zapomínat na ty, kteří nám pomohli v začátcích. Nakonec jsme i na podzim museli odmítat firemní zákazníky, protože jsme chtěli vyhovět stávajícím obchůdkům, když některé z nich byly otevřené. Postavit je na druhou kolej by mi nepřišlo fér,“ uzavírá Durďák.