Loni vstoupila na český trh s plánem udělat tu vítr v obnovitelných zdrojích. Columbus Energy je v Polsku jednička na trhu s fotovoltaikou a tepelnými čerpadly. Jako taková se dokonce zařadila na seznam amerického deníku Financial Times, který ji udělil sedmé místo mezi nejrychleji rostoucími firmami v oblasti energetiky v Evropě.

V tuzemsku má společnost stejné cíle. Specializuje se především na domácnosti, největší potenciál vidí v rodinných domech. Cílem je tady instalovat pět set až tisíc fotovoltaik měsíčně, plánovaný obrat společnosti jsou dvě miliardy korun. „Loni byly v Česku nainstalovány desítky tisíc elektráren, pokud budeme my letos instalovat tisíc elektráren měsíčně, za rok je to dvanáct tisíc, a to už je vysoký tržní podíl,“ říká obchodní ředitel společnosti Petr Vaverka.

Columbus Energy sází především na inovace. Přináší tak například platformu PowerHouse, přes kterou mohou zákazníci vzdáleně sledovat provoz zařízení. V Polsku lidé skrze aplikaci dokonce optimalizují provoz a prodej přebytků podle aktuální ceny. Dosahují tak ještě větších úspor. V Česku by tato funkce měla být spuštěna v řádu měsíců. Firma také vlastní patentované technologie, které chrání fotovoltaiku proti vzniku požáru v důsledku zkratu. Když k němu dojde, samozhášecí pásky uvolní látku, která potlačí vznik požáru.

Společnost nyní se startupem Saule Technologies, který je součástí skupiny Columbus, pracuje také na vývoji perovskitových článků, které by v budoucnu mohly současnou fotovoltaiku nahradit. Mají jen několik milimetrů, dají se tisknout a je možné je instalovat kolmo, mohou se tedy například nalepit na lamely žaluzií. „V Columbus Energy už je vyrábíme, je to ale na začátku a máme před sebou ještě spoustu let s klasickými panely. Variantou je, že až skončí životnost těch stávajících, nalepí se na ně perovskitové články a fotovoltaika pojede dál. Bude to také velmi levné řešení,“ líčí Vaverka.

Columbus Energy se chce nyní přesunout také na Slovensko, kde se zatím pomocí fotovoltaiky vyrábí zhruba pětina energie oproti Česku.

Česko sice zažívá fotovoltaický boom, i tak je ale solární elektřinou stále spíše nepolíbené. Přišli jste na zdejší trh právě proto?
Ve srovnání s okolními zeměmi je Česko skutečně nepolíbené, takže je tady opravdu velký potenciál. V současnosti mají fotovoltaickou elektrárnu jen čtyři procenta všech rodinných domů, což je čtyřikrát méně než v Polsku. Podle studie Svazu moderní energetiky, která zkoumala potenciál solární energie na střechách budov do roku 2030, budeme i přes pokračující kontinuální nárůst v roce 2030 teprve na polovině potenciálu. Pro vstup na český trh jsme se rozhodli především kvůli vysoké poptávce po fotovoltaických instalacích, kterou stávající dodavatelé nestíhali uspokojit. To nás přimělo k rozhodnutí využít naše zkušenosti a know-how i na českém trhu.

V Polsku má podle vašich údajů fotovoltaiku čtrnáct procent domácností. Za jak dlouho budeme na jejich úrovni?
Očekáváme, že se to stane okolo roku 2030. Do té doby by mohl počet instalací v Česku vzrůst třikrát až čtyřikrát. Nejvíce rozšířená je ale fotovoltaika v Německu, Polsko zase patří k evropské špičce v akumulaci energie.

Předpokládám ale, že není cílem, aby fotovoltaika byla úplně všude.
To určitě ne. Ani to není technicky možné. Vždy záleží na lokalitě a orientaci střechy vůči světovým stranám. Na spoustě střech se navíc vyskytují různé překážky, například komín nebo střešní okna, které omezují prostor vhodný pro montáž panelů. Prakticky využitelná je zhruba třetina střešní plochy. Největší potenciál vidíme právě u rodinných domů, protože na střeše mívají nejméně překážek a nebývají zastíněné jinou budovou.

Jaké postavení domu je úplně nevhodné?
V případě, že máte sedlovou střechu, řešení najdete téměř vždy. Ideální je mít střechu orientovanou na jih, nicméně kombinace východní a západní strany je také dobrá. Úplně nejjednodušší je instalace u ploché střechy, kde panely jednoduše umístíte směrem, kterým potřebujete. Solární panely nemá cenu instalovat na sever, severovýchod či severozápad, kde slunce příliš nesvítí.

Co jsou další překážky?
Významnou roli hraje také velikost střechy. Čím více energie potřebujete vyrobit, tím větší plochu musí solární panely mít. V případě bytových domů většinou není tak velká, aby pokryla spotřebu všech domácností.

Změní to budoucnost?
Z pohledu technologie se panely blíží hranici výkonnosti. Objevují se už ale novinky, jde například o perovskitové (druh materiálu pro výrobu fotovoltaických panelů – pozn. red.) články, které mají na rozdíl od klasických panelů tloušťku jen několik milimetrů a dají se tisknout. Navíc je můžete instalovat na budovy kolmo. Nalepí se třeba na skla nebo na lamely žaluzií. Variantou také je, že se nalepí na stávající panely, které již dosloužily, a fotovoltaika pojede dál. Bude to také velmi levné řešení. V Columbus Energy již připravujeme pilotní projekty, ale sériová výroba je ještě daleko.

Distribuční síť na boom nebyla připravená

V lednu vstoupila v platnost novela energetického zákona, která umožňuje instalaci fotovoltaik do 50 kWp bez stavebního povolení a licence. Je žádost o připojení takové elektrárny pouhá formalita?
Ano, podáváte žádost pouze distributorovi k posouzení. Pokud vás odmítne připojit do sítě, je možné elektrárnu provozovat v takzvaném ostrovním režimu, kdy budete vyrobenou elektřinu používat pouze k vlastní spotřebě a přebytky nebudete prodávat dále do sítě. Distribuční soustava má svoje limity, to znamená, že se vám sice na střechu vejde padesát kilowattpeaků, distributor ale řekne, že do sítě je možné pouštět jen deset nebo patnáct. Jde o překážku, která je hodně daná regionálně. Třeba jižní Morava je na tom hůř než severní Čechy.

Probíhá diskuze na úrovni ministerstva či vlády o tom, co se s tím dá dělat?
Určitě se o tom diskutuje, ale ta debata by měla být mnohem důraznější, aby k rozšíření distribuční sítě došlo v rozumném čase. Řadu klientů právě její nedostatky odradí od pořízení fotovoltaiky. Chtějí sice pokrýt především vlastní spotřebu, zároveň ale chtějí mít možnost prodávat přebytky.

Velký problém je také v tom, že distributoři nyní vyřizují žádosti o připojení do sítě pomaleji, klienti čekají i řadu měsíců. Po tu dobu navíc nedostanou zpátky dotaci, protože celý proces ještě není ukončen. Jinde v Evropě s tím problém nemají. Například v Polsku musí menší instalace připojit do třiceti dnů. U nás však žádná lhůta stanovená není a je to v mnoha ohledech na benevolenci distributora. Dokonce nejsou ani jednotné podmínky pro to, jak má elektroinstalace správně vypadat. Stává se, že přijde jeden technik a řekne, že je instalace v pořádku, druhý zase, že ne.

Je v Polsku také snazší prodávat přebytky do sítě?
Výrazně. Navíc tam zákon stanovuje distributorovi povinnost přidělit k fotovoltaické elektrárně výrobní EAN, díky němuž máte možnost prodávat energii i obchodníkům. Takhle můžete od jednoho obchodníka elektřinu odebírat a přes jiného, který vám nabídne výhodnější podmínky, zase prodávat. V Česku dostanete EAN spotřební – na nákup elektřiny. Když výrobní EAN nemáte, prodáváte energii distributorovi, se kterým máte smlouvu, často za velmi nízkou cenu. V Polsku si můžete vybrat. Nejen mezi tím, kdo má nejvýhodnější podmínky, můžete volit například, kdo má fixní a kdo spotové ceny. Spousta lidí ráda kalkuluje, pro ně jsou určitě výhodnější ceny spotové.

Uvádíte, že fotovoltaika se vyplatí i v zimě, pořád se ale upozorňuje na to, že v Česku nejsou osvitové podmínky ideální. Jak to tedy je?
Česko se nachází více na jihu, takže zde svítí slunce více než v Polsku. Elektrárna stejné velikosti proto na jižní Moravě vyrobí více energie než v jižním Polsku. Obecně lze říct, že od dubna do října fotovoltaika vyrobí sedmdesát procent roční spotřeby energie, v zimních měsících třicet procent. Není ale zima jako zima. Když svítí sluníčko, elektrárna vyrábí. Naopak neplatí, že čím je tepleji, tím více elektřiny se vyrobí. Horko panelům nedělá úplně dobře, optimální teplota je kolem 25 stupňů. A není ani potřeba, aby svítilo slunce. Úplně stačí, když je polojasno.

Kdy je fotovoltaika plně soběstačná?
V letních měsících. Od dubna do října by se domácnosti mohly od elektrické sítě prakticky odpojit, a to za předpokladu, že mají bateriové úložiště. Elektřinu, která se vyrobí přes den, je totiž potřeba naakumulovat, aby až začnete večer po práci topit, prát a vařit, ji bylo možné z baterií čerpat. Devadesát procent našich instalací dodáváme včetně baterie, s pomocí které je návratnost vyšší i díky vysoké dotaci.

Je ve výhledu plná soběstačnost?
Baterie by musely mít opravdu velké kapacity, což ale není příliš ekonomické. V zimních měsících budeme pořád potřebovat odebírat část elektřiny ze sítě.

Už jste říkal, že návratnost investice je zhruba do pěti let. Platí to ale právě i ve středoevropských podmínkách?
Ano. A není to ani tak dáno osvitovými podmínkami jako spíš cenami energií. Při těch dnešních se návratnost i s dotací pohybuje kolem pěti nebo šesti let.

Kolik tedy fotovoltaická elektrárna stojí?
Maximální výše dotace je dnes 205 tisíc korun, v uhelných regionech pak o deset procent víc, tedy 225 tisíc korun, a dosahuje maximálně do padesáti procent. Cena elektrárny závisí na jejím výkonu. U rodinného domu se nejčastěji pohybujeme kolem 300 až 500 tisíc korun po odečtení dotace.

V plánu máte instalovat pět set až tisíc fotovoltaik měsíčně. Ukazuje začátek roku, že to je reálné?
Poptávka je velká, březen je pro nás z hlediska prodejů nejúspěšnějším měsícem od vstupu na český trh. Oproti loňskému roku vnímáme především změnu v chování zákazníků. Loňský boom byl z velké části poháněn strachem a obavami z rostoucích cen energií, případně z jejich nedostatku. Dnes můžeme vidět, že se klienti rozhodují déle a zvažují při výběru dodavatele více atributů, než je jen cena a rychlost dodání. Přemýšlí více v dlouhodobém horizontu a hledají stabilního partnera, který jim bude poskytovat záruky a servis. Loni byly v Česku nainstalovány desítky tisíc elektráren, takže pokud my budeme letos instalovat tisíc elektráren měsíčně, za rok jich bude dvanáct tisíc. A to už je velmi vysoký tržní podíl.  V Polsku má Columbus Energy podíl 28 procent a je jedničkou na trhu. Stejné plány máme i v Česku.

Kromě fotovoltaik dodáváte i tepelná čerpadla. I u nich je tak výrazný prostor pro růst?
Potenciál je určitě velký, viděli jsme to na poptávce v zimě. Tepelné čerpadlo a fotovoltaika jsou ideální kombinací. Čerpadlo má totiž vyšší spotřebu, až několik megawatthodin za rok, a fotovoltaika tu spotřebu pomáhá pokrýt a snížit tak náklady na provoz čerpadla.

Columbus Energy není výrobce, ale dodavatel, postihují tedy i vás výpadky na trhu?
Veškeré komponenty nakupujeme přímo od výrobců. Máme tedy dlouhodobé odběratelské vztahy a smlouvy, které nám zajišťují plynulost dodávek. Co se výpadků na trhu týče, jednalo se o materiály, kterých je obecně nedostatek. Loni byl například problém s bateriemi. Klient měl tedy na střeše solární panely, na které čekal několik měsíců. A pak další měsíce čekal právě na baterie. Za problémem stojí velká poptávka, ale také covid, který narušil dodavatelské řetězce. Česko je rovněž malý trh a skoro všechna tepelná čerpadla jdou dnes primárně do Německa, kde za ně lidé zaplatí výrazně víc. Stejný problém má i Polsko. Columbus Energy se to ale netýká, protože patříme mezi největší firmy na trhu.

Zabýváte se také výzkumem. Na co se v něm zaměřujete?
Nabízíme osvědčené technologie od předních a uznávaných výrobců fotovoltaických modulů, střídačů, tepelných čerpadel a zásobníků energie a dalších součástí zařízení. Vyvinuli jsme systém PowerHouse, který poběží na platformě firmy Loxone. Zákazníci jeho prostřednictvím budou moct vzdáleně sledovat provoz zařízení. V Polsku je PowerHouse vybaven rovněž funkcí regulátoru napětí, která nám umožňuje optimalizovat provozní parametry střídače a reagovat, když napětí v síti stoupne na příliš vysokou úroveň. Zároveň se tím řídí i prodej přebytků dle aktuální ceny, zákazníci tak dosahují ještě větších úspor. Máme také vlastní patentované technologie na ochranu fotovoltaických instalací proti zkratu. Ty jsou součástí programu Columbus Safe a chrání konektory MC4 a DC boxy. V případě jakéhokoliv zkratu uvolňují samozhášecí pásky hasicí látku, která potlačuje vznik požáru.

Do budoucna máte v plánu také vykupovat přebytečnou elektřinu pomocí virtuální baterie, kdy vyrobené přebytky odeberete a klient je pak bude moci využít v zimním období. Jak přesně to bude fungovat?
Záleží to na legislativě, která se teprve chystá. V Polsku to do března 2022 fungovalo tak, že ze sta procent, které zákazník odevzdal do sítě, si pak mohl osmdesát procent zase vzít zpět bez poplatku. Teď se ale legislativa změnila, a už to tak výhodné není. V Česku platí, že i když máte virtuální baterii a dohodnete se na tom, kolik budete odebírat, pořád musíte platit distribuci. Distribuční poplatky jsou přitom opravdu vysoké.

Kdy to chcete spustit?
Nejdříve se musíme stát obchodníkem s elektřinou, což je proces, který bude nějakou dobu trvat. Teprve potom budeme moci elektřinu od našich klientů vykupovat.

V portfoliu máte mimo jiné i poradenství. Všimla jsem si, že slibujete, že jste schopni zajistit financování až do sta procent výše ceny instalace, a to skrze estonskou digitální banku Inbank. To mohou čerpat i Češi?
Inbank svoji působnost rozšířila i na Česko, a to v podstatě ve stejném čase, kdy tu začínala i Columbus Energy, která s bankou spolupracuje. Estonsko je v digitalizaci patrně nejdál z EU, dokážou všemi veřejně dostupnými kanály klienta velmi rychle oskórovat a celý schvalovací proces probíhá online a zabere jen pár minut. Jsou schopni půjčit až sto procent ceny. Zajímavé na tom ale je, že když profinancujete celou cenu a část se vám vrátí skrze dotaci, můžete si ty peníze buď nechat a pořídit si třeba tepelné čerpadlo, anebo si můžete jednorázově ponížit úvěr.