Odstřelovač sejme nácka na strážní věži. Zelený baret se proplíží za hlídkou u mola a podřízne oficíra. Sapér rychle vyběhne z úkrytu a vyhodí do povětří sklad paliva. Mise splněna. Boj za osvobození okupované Evropy je o krok blíž k vítězství. A vy se radujete z pokoření další pekelně těžké mise v Commandos, kultovní strategické videohře, která právě dnes slaví 25 let od vydání.

Je rok 1998. Na jaře vyšel legendární StarCraft, takže počítačoví stratégové jsou na chvíli nasyceni. Jenže teď už je červen, kampaň za všechny tři starcraftovské rasy máte projetou (a na multiplayer nemáte dostatečně dobré připojení). Tak dáte šanci neznámé hře od španělských vývojářů Pyro Studios. Jmenuje se Commandos: Behind Enemy Lines a kámoši ve škole říkali, že to je prý docela dobrá věc z druhé světové války.

Kamarádi vám neříkali úplnou pravdu. Ta hra je naprosto skvělá. Počítačové taktizování jste dosud měli spojené s tím, že postavíte základnu, vytěžíte suroviny a vytrénujete obrovskou armádu. Jenže najednou vás Commandos vrhnou do role velitele maličké jednotky zvláštních sil hluboko za nepřátelskými liniemi. Je to napůl realtimová strategie, napůl logická hra. Musíte vychytat přesné načasování postupu a skrz nacistické základny se spíš proplížit než prostřílet.

K tomu vám slouží rozmanité schopnosti vašeho družstva. Zelený baret, potápěč, řidič, ženista, odstřelovač a špión – každý umí něco jiného. Prvně jmenovaný je machr přes nože a plížení, ale když se potřebujete dostat do přísně střeženého německého velitelství, převléknete špióna do nepřátelské uniformy a prostě ke generálům nakráčíte středem. K úspěchu v rozmanitých misích vedlo správné spojení taktiky, zvolených dovedností i špetka štěstí nebo rychlých reflexů.

Řešení herních úkolů, které obvykle vycházely ze skutečných operací druhé světové války, přitom obvykle bylo vícero. Někdy vás sice situace tlačila spíš k opatrnějšímu postupu (prakticky pokaždé jste čelili gigantické přesile), ale kolikrát bylo možné prostě zapálit dynamit, vytasit pistole a odjistit granáty. Jenže to se obvykle spustil alarm a ze strážnice vyběhli čerství soldáti Wehrmachtu. V ten okamžik přišla vhod skutečnost, že základní pistole měly nekonečně nábojů.

Tahle neotřelá kombinace – spolu s tak akorát vysokou obtížností, která vás dlouho frustrovala, ale v ten pravý okamžik naplnila endorfiny po zdolání složité mise – pro Commandos: Behind Enemy Lines znamenala úspěch u recenzentů i zákazníků. Třiadvacátého června před pětadvaceti lety hra vyšla, koncem roku už prodala 700 tisíc kopií, zakrátko pokořila milion, do dvou let po vydání k němu přidala dalších 500 tisíc kusů.

Na úspěchu hry vývojáři z Pyra i vydavatelé z tehdy velmi známé společnosti Eidos Interactive samozřejmě budovali. Nejprve ani ne rok od premiéry přišel datadisk (dnes byste řekli rozšíření nebo DLC, ale přece jen jsme ve 20. století…) Beyond the Call of Duty, v roce 2001 pak plnohodnotné pokračování Commandos 2: Men of Courage, o další dva roky později Commandos 3: Destination Berlin. Všechny jely v zajetých kolejích plížení, taktizování a precizního načasování hromadné náckovraždy.

Nutno však dodat, že občas to v Pyro Studios trochu přehnali. Ve spoustě dobových recenzí druhého i třetího dílu byste našli slova o „hře pro masochisty“. Ještě větší problémy než zvyšující se obtížnost ale měla čtvrtá hra slavného jména. U ní totiž autoři učinili krok, který se málokteré sérii povede. Ve snaze expandovat na konzole změnili žánr. Commandos: Strike Force z roku 2006 byla střílečka, která ale přemýšlivé počítačové sabotéry prostě nemohla uspokojit.

Foto: Pyro Studios

Lodě, skladiště, nepřátelští vojáci… v Commandos explozivní konec čekal ledacos a leckoho

Ale odkaz Commandos nespočíval jen v rozšiřování tvorby Pyro Studios. Povedenou hratelnost se brzy jaly napodobovat další hry. Oblíbení Desperados vše přenesli na Divoký západ a první díl taktéž patří do zlatého strategického fondu PC her. Samopaly a esesáky vyměnil za luky a rytíře Robin Hood: The Legend of Sherwood. Méně známým počinem podle stejného receptu, ale zato v kombinaci s populární značkou byl Star Trek: Away Team.

Všechny zmíněné tituly přišly na začátku nového milénia, vliv Commandos je ale znát i v současnosti. Shadow Tactics: Blades of the Shogun z roku 2016 vás vzaly do feudálního Japonska a vysloužily si jednak nesmírně pochvalné recenze, jednak ještě samostatné rozšíření z předloňska. Jejich vývojáři z Mimimi Games (mimochodem pracovali i na Desperados 3) už za pár dní vypustí do světa Commandos v pirátském hávu s názvem Shadow Gambit: The Cursed Crew.

Ale než tenhle vzdálený pokračovatel vyjde, můžete si čas zkrátit vyzkoušením – nebo připomenutím – pětadvacetiletého pradědečka. Commandos: Behind Enemy Lines seženete za pár desetikorun na Steamu nebo na GOGu. Ale pozor. Náročné úkoly za nepřátelskými liniemi vyžadují pevné nervy. Ne snad kvůli zastaralosti hry, to vůbec ne. Ale protože hra je opravdu tuhá. Jako opravdoví vojáci z jednotek commandos.