Žít ve čtvrti plné usměvavých a slušných lidí, s minimálním provozem a v udržovaném prostředí se zelení, to může znít skoro až naivně. Nově vznikající čtvrť Chytré Líchy nedaleko Brna by ovšem přesně takové zázemí chtěla svým obyvatelům nabídnout a stát se vzorem pro další čtvrti nejen na území České republiky.

Při výběru nového bydlení se zájemci nejčastěji zaměřují na výměru užitné plochy, dispozice a v neposlední řadě také cenu. Při pátrání po místu, kde se bude skutečně dobře bydlet, je ovšem nutné také vyhlédnout z oken, projít se po okolí, prohodit pár slov s místními a nasát celkovou atmosféru lokality. Jedině tak si lze udělat skutečně reálnou představu o tom, jak by mohl život na takovém místě vypadat.

Najít tu pravou adresu pro život ovšem může být v českých městech poněkud problematické. I proto v městské čtvrti Židlochovice, necelých dvacet kilometrů jižně od Brna, vyroste zcela nová čtvrť s názvem Chytré Líchy. Podle slov multioborového týmu, jenž na projektu pracuje a ve kterém jsou zástupci technických, sociálních i environmentálních odvětví, by se mělo jednat o první moderní a ekologicky udržitelnou čtvrť v České republice, která nabídne řadu unikátností.

Pryč s automobily

Projekt je nyní ve fázi výběru toho nejlepšího architektonicko-urbanistického řešení. Vybíráno je z celkem pěti návrhů, jejichž autoři patří mezi špičku v oboru. Jejich úkolem bylo dodržet celou řadu kritérií, aby vznikla čtvrť, která nemá obdoby ve střední ani východní Evropě.

„V Česku existují místa, která řeší dílčí aspekty, ale o obdobně komplexně holisticky pojatém přístupu nevíme,“ říká Jan Bárta, koordinátor iniciativy a zakladatel Centra pasivního domu, který je současně partnerem projektu. „Chceme nabídnout alternativu ke klasickým satelitům a jít vstříc skupině lidí, kteří upřednostní kvalitní veřejný prostor s minimalizovanou dopravou,“ dodává.

Cest, jak toho dosáhnout, je hned několik. Tou první je omezení parkování tak, aby měla každá domácnost, kterých by mělo ve čtvrti být mezi 80 až 120, k dispozici pouze jedno parkovací místo. Tato místa by navíc měla být odkloněna od celé čtvrti tak, aby příliš nezasahovala do jejího charakteru, ale zároveň nebyla vzdálena od obytných budov více než 150 metrů. Projekt navíc počítá i s auty návštěvníků.

Omezený počet parkovacích míst, a tedy i vozů ve čtvrti, je v úmyslu kompenzovat sdílenými vozy. Předběžně se mluví o přibližně 15 automobilech, ovšem přesný počet se bude odvíjet od vybraného návrhu. Stejně tak není prozatím jasné, která z carsharingových společností bude mít zajištění sdílených aut na starosti.

Dalším cílem projektu je nabídnout rezidentům takové zázemí, které by samo o sobě snižovalo nutnost přepravovat se mimo čtvrť, například do práce. Projekt proto počítá se vznikem prostor, které se stanou zázemím pro coworkingy, dílny, ale i kavárny, klubovny nebo pro dětské aktivity. Cílem je také přivést do čtvrti lékaře, učitele a další specializované profese.

Udržitelnost a suchá budoucnost

Omezení dopravy na ploše zabírající přibližně 3,4 hektaru je ovšem pouze jedním z dílků celé skládačky, díky které by měla být nově vzniklá oblast tak progresivní. Samotná zástavba, která dle doporučení zabere přibližně 0,5 hektaru, chce co nejvíce dbát na udržitelnost.

„Cílem je, aby byla čtvrť uhlíkově neutrální z pohledu energie – což je dosažitelné pomocí staveb s velmi nízkou spotřebou, takzvaných pasivních domů, a výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ popisuje Jan Bárta důležitý aspekt projektu, který počítá i s postupnou proměnou klimatu, většími suchy a nutností maximální hospodárnosti s vodou i energiemi.

„Také chceme, aby se systémovými opatřeními, tedy nezávisle na chování obyvatel, ušetřilo 50 procent pitné vody. A aby v lokalitě nemusela být žádná dešťová kanalizace a dešťová voda zůstala v lokalitě,“ přidává další klíčové faktory Bárta.

„Pro lokalitu připravujeme inovativní model fungování komunitní a komunální energetiky založený na chytré síti se sdílením elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami prediktivním řízením spotřeby. Výhledově, pokud to umožní právní prostředí, by do této sítě měly být zapojeny další budovy mimo lokalitu Chytré Líchy, například škola, úřad a podobně,“ vysvětluje koordinátor projektu.

„Budeme pravděpodobně zkoumat i možnosti P2P obchodování s elektřinou, obchodování s flexibilitou a podobně,“ dodává Bárta. Právě tyto technologie si podle něj vyžádají vyšší vstupní náklady. Jak ale upozorňuje, v dlouhodobějším horizontu by měly mít vícenáklady svou návratnost.

Projekt chce navíc efektivně minimalizovat množství zpevněných ploch a inženýrských sítí, což by mělo náklady naopak snižovat. I proto Bárta odhaduje investici do realizace čtvrti Chytré Líchy přibližně na 250 milionů korun.

Dobrý den, sousede

Udržitelnost by měla vycházet také ze samotného složení obyvatelstva, které se bude značně podílet na tváři celé lokality. Podle Bárty by čtvrť neměla sloužit pouze coby satelit, ve kterém lidé přespávají, ale chce nabídnout prostředí pro co nejsnazší utváření otevřených komunit.

K tomu by měl sloužit především veřejný prostor, který zprostředkuje místním příležitost ke vzájemnému setkávání u různých aktivit, ať už se jedná o sportování, grilování, společné pěstování rostlin v rámci komunitních zahrad či ovoce v sadu. Tento prostor navíc bude otevřen i pro současné obyvatele již existující zástavby. Kontakt se starousedlíky nově příchozím rezidentům přidá na pocitu sounáležitosti.

Pokud půjde vše podle plánu, měla by být výstavba zahájena v roce 2023. Kdy přesně se budou moci nastěhovat první obyvatelé, bude do značné míry záviset i na výběru vítězného návrhu. K tomu by mělo dojít 7. května tohoto roku, přičemž porota bude vybírat z návrhů architekta Dalibora Boráka a studií Kogaa, MS plan, Pelčák a partner architekti a Projektil architekti.

Mimo samotného města má být projekt financován také ze strany Jihomoravského kraje a německé nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt, která se specializuje na podporu inovativních projektů směřujících k ochraně životního prostředí a adaptace na změnu klimatu. Podle Jana Bárty byla hlavní motivací pro zapojení do projektu především unikátnost a také dosavadní aktivity Židlochovic, které mají za sebou již celou řadu realizací projektů z oblasti životního prostředí.