ČVUT uvedlo do provozu nový jaderný reaktor. Blíží se jaderná renesance, očekávají tamní odborníci
Celkem jde o desáté zařízení v Česku. Slouží k výuce odborníků a k testům na ČVUT, pro lidi z praxe i další země. ČVUT s ním získává jedno prvenství.
Samotná výstavba tak dlouhá nebyla, ČVUT ji počítá zhruba na rok. Ale zajistit vůbec možnost spuštění byl výrazně delší proces, který odstartoval už v roce 2014. Jaderný reaktor, který prošel oficiálním fyzikálním spuštěním na ČVUT, má pomoct s výukou i vědeckou činností. Pro univerzitu je to druhé zařízení tohoto typu, celkově s ním má Česko aktuálně v provozu už deset jaderných reaktorů.
„Dalo by se říci, že ve světě přichází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky. A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ popisuje Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.
Vedle dvou školních provozuje v Česku dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži. Šest jaderných reaktorů má ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. ČVUT se nyní spuštěním stalo jedinou univerzitou na světě, která má k dispozici dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor, takzvaný tokamak, experimentální zařízení, které získalo jméno Golem.
S původním reaktorem už ČVUT naráželo na kapacitní limity, popisuje děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Václav Čuba. „Pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost,“ vysvětluje. „Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vyjmenovává.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsNové zařízení má označení VR-2 a jde o takzvaný podkriticiký reaktor, bez externího zdroje neutronů nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se tedy tento zdroj vypne, štěpení se zastaví. Což znamená snazší a bezpečnější provoz a zároveň jednodušší konstrukci.
Nové zařízení se vešlo do stejné haly, kde je reaktor s označením VR-1, což usnadnilo celý proces – prostor už požadavky pro provoz splňuje. Podle vedoucího Katedry jaderných reaktorů fakulty Jana Rataje jde o poměrně malé zařízení. „Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ popisuje.
Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení, že získala povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Palivo pro nový reaktor má fakulta už od roku 2018, když jí ho darovala finská Aalto University. K přepravě z Finska do Čech zapůjčila kontejnery Skupina ČEZ.
První jaderný reaktor v Československu funguje v Řeži od roku 1957, školní reakor VR-1 pak od roku 1990. Ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii byl vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online. Toho pravidelně využívají studenti například ze Spojených států, Velké Británie, Tuniska i dalších zemí.