Kdo se někdy pustil do obnovy kulturní památky, ví, že původní rozpočet je většinou jen cár papíru, který lze rozcupovat po prvních hodinách rekonstrukce. Financí je nakonec potřeba násobně víc. Podobným překvapením chce předejít pražské České vysoké učení technické. Proto vyvinulo speciální aplikaci, která potřebné finance vcelku dobře odhadne.

„Objekty památkové péče vyžadují vyšší náklady na sanace i údržbu než objekty běžné výstavby, zároveň u nich bývá obtížné stanovit, s jakou částkou je potřeba počítat. Software, který jsme vyvinuli, umožní vlastníkům získat na základě zadaných informací o objektu co nejpřesnější odhad nákladů na jeho obnovu,“ uvedl pro CzechCrunch Daniel Macek z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební. Právě tady se software ve spolupráci s Kloknerovým ústavem zrodil.

Aplikace se jmenuje Monurev a její název se vztahuje k anglickým slovům Monuments a Revitalisation, tedy památky a revitalizace. Nástroj je ojedinělý nejen v Česku, ale patrně také v celé Evropě. Tomu napovídá také to, že měl ohlas i na mezinárodních konferencích.

Jak přesně pracuje? Aplikace nabízí 74 staveb, které odpovídají nejčetnějším typovým objektům v Památkovém katalogu, který spravuje Národní památkový ústav. Může jít o vodní mlýn či kovárnu, o hospodářskou budovu nebo konírnu. V nabídce je kostel, synagoga, zvonice i klášter. Různé druhy měšťanských, venkovských i činžovních domů, ale například také divadlo, obchodní dům, sokolovna, škola nebo sklárna.

Jde o takové stavby, které vznikaly v minulosti podle tehdejších známých technických postupů a dostupných materiálů. „Od toho se také odvíjejí specifika jednotlivých konstrukčních prvků a sanačních metod, které jsou nezbytné při památkové péči,“ vysvětluje Macek.

Uživatel z databáze vybere objekt, který nejvíc odpovídá opravovanému, a zadá základní parametry. Může jít o sklon střechy, počet podlaží, výšku, šířku, délku nebo nadzemní výšku. Ideální je také zadat rok výstavby. Software následně vygeneruje předpoklad použitých konstrukčních prvků, informaci, zda je bude potřeba spíš opravit nebo vyměnit, a nakonec shrne náklady. Ve finále tak nejde o typový objekt jako takový, důležitá je pro projekt právě databáze konstrukčních prvků.

Aplikace funguje i ve chvíli, kdy neexistuje přesná shoda. Lze totiž modifikovat i objekt, který slouží jako předloha. Platí ale zároveň, že čím víc má stavba specifik, tím víc se model od toho reálného odchyluje. To vychází z toho, že pracuje s průměrnými hodnotami. „Aplikace však umožňuje uživateli provést detailní úpravy navrženého modelu tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal řešenému projektu,“ říká Macek.

Software dokáže navrhnout jak krátkodobější údržbu, tak i celkovou rekonstrukci. Aplikace pracuje také s inflačním indexem, aby měl uživatel představu o skutečných částkách, které bude v čase potřebovat.

Se softwarem pracují studenti, kteří ho využívají pro závěrečné práce. Vhodný je i pro jednotlivce, kteří si kulturní památku pořídili. Patrně nejvíc ale přijde vhod například obcím, které mají podobné objekty ve vlastnictví. Lépe se jim budou na opravy shánět peníze. Pro představu je nyní v Památkovém katalogu přes čtyřicet tisíc nemovitých kulturních památek a velký počet je v havarijním stavu.

Fakulta stavební ČVUT v minulosti už podobnou aplikaci vyvinula. Jmenuje se Buildpass, zaměřuje se na současnou výstavbu a nyní je využívaná pro výuku. Fakulta ale už plánuje novou verzi, která by byla vhodná i pro komerční účely. Ostatně Monurev, který může použít každý a zdarma, z této aplikace vycházel.

Vzhledem k zahraničnímu zájmu nyní vědci software řeší také s odborníky ze Slovenska a Polska. „V uvedených státech řeší stejnou problematiku jako my, a to jak odhadnout předpokládané náklady obnovy nemovitých kulturních památek. Aktuálně je to ve fázi, kdy jsme pro zahraniční kolegy inspirací. Posléze očekáváme zpětnou vazbu s případnými podněty a připomínkami pro zlepšení a zpřesnění vypracované metodiky a softwaru,“ uvádí Macek.