Poslední svého druhu. U Třebíče opravili výjimečnou venkovskou synagogu, teď je z ní muzeum

Deset let trvala v Polici u Jemnice rekonstrukce venkovské synagogy. O tom, jak to tam kdysi vypadalo, vypověděla jen jediná fotografie.

Eliška NováEliška Nová

otv-synagoga-v-polici-u-jemnice

Foto: Roman Šulc

Synagoga v Polici u Jemnice

Neznalý kolemjdoucí by si ji mohl splést s běžnou chalupou. Ostatně štít má téměř totožný. Kdo věří, toho patrně z omylu vyvede právě víra. V Polici u Jemnice mají venkovskou synagogu, jaká se v Česku už jen tak nevidí. Před dvaceti lety tu koupila Federace židovských obcí v ČR opuštěnou ruinu, kde sto dvacet let žádná bohoslužba neproběhla a z původního účelu stavby se nedochovalo prakticky nic. Loni dokončená rekonstrukce tak stála na průzkumech a jediné fotografii.

„Jediná fotografie, kterou jsme měli, zachycovala původní stav průčelí synagogy. Před zahájením samotné opravy jsme zadali tři průzkumy, archeologický, restaurátorský a stavebněhistorický, ovšem příliš platné nám nebyly, stejně jako dva prováděcí projekty, protože se vše muselo řešit operativně při změnách, které vyplynuly při postupu prací,“ vypráví pro CzechCrunch architekt a památkář Jaroslav Klenovský.

Práce začaly v roce 2011 a trvaly deset let. Především proto, že federace nedosáhla na větší dotaci z evropských fondů. A tak šla rekonstrukce postupně tak, jak přicházely finance z domácích zdrojů. Přeměna stavby vyšla nakonec na šest a půl milionu korun.

„Vůbec nám to ale nevadí, aspoň jsme se nemuseli termínově stresovat a měli jsme dost času všechno promyslet a prodiskutovat. Podobně postupujeme i u jiných památek, například i u Staré synagogy ve Velkém Meziříčí,“ líčí Klenovský. Nakonec dostala renovace ocenění Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Příkladná obnova památky.

synagoga-v-polici-u-jemnice-8

Foto: Roman Šulc

Rekonstrukce trvala deset let

Budova postavená ve stylu takzvaného venkovského baroka je zděná přízemní stavba téměř čtvercového půdorysu s trojúhelným zakřiveným štítem a sedlovou střechou. Bohoslužbám už sloužit nebude. Uvnitř je malá expozice, která se věnuje historii a památkám místní židovské komunity, ale i náročné rekonstrukci unikátní stavby. Důvod je prostý, věřících už není tolik, aby dávalo smysl tady náboženské rituály provádět.

„Dnešních deset židovských obcí má pro nedostatek členů samo problém zajistit minimální účast deseti mužů, takzvaný minjan, při bohoslužbách, a to jsou ve velkých městech. Opravených a volných synagog, které dnes slouží muzejním a kulturním účelům, máme v republice desítky,“ vysvětluje památkář.

Police u Jemnice se nachází v okrese Třebíč. Stejnojmenné město je známé pro svou dochovanou židovskou čtvrť, která se jako unikát dostala i na seznam UNESCO. Byť se mezi unikáty řadí i obnovená venkovská synagoga v Polici, takové pocty se nedočká, památkovou ochranu ale stavba má. Synagoga navíc tvoří ucelený soubor s Židovskou ulicí, která se dochovala v téměř komplexním stavu, a také s nedalekým hřbitovem. I to ji činí výjimečnou.

Police měla židovské osídlení už od počátku šestnáctého století, byť jen nepatrné. V roce 1670 se komunita zvětšila, když se tu usídlili utečenci z Vídně a Dolního Rakouska. Největší rozkvět komunita zažila ve století osmnáctém. Tehdy tu žilo padesát rodin ve dvaadvaceti domech. Soubor staveb v Židovské ulici, synagoga i hřbitov vznikly po vydání rozhodnutí Karla VI., že se Židé musí přestěhovat do zvláštních ulic a čtvrtí, které budou dostatečně daleko od katolických kostelů a tras procesí.

„Řešení synagog vycházelo z charakteru židovského osídlení, které bylo v šestnáctém až devatenáctém století odlišné na Moravě a v Čechách,“ říká Klenovský. Na Moravě mohli Židé žít pouze v padesáti striktně daných městech, kde si vystavěli samostatné a větší synagogy. V Čechách naproti tomu žila významná komunita v Praze, zatímco zbytek byl rozptýlen po menších městech a na venkově, kde si stavěli obecní domy, jejichž součástí byla jedna místnost, kde se konaly modlitby.

synagoga-v-polici-u-jemnice-4

Foto: Roman Šulc

Česká obec sokolská tu měla svoji tělocvičnu

„Po vypovězení Židů z Vídně a Dolního Rakouska se jich mnoho nově uchýlilo na jihozápadní Moravě do několika menších obcí, kde si časem postavili menší venkovské synagogy, z nichž ovšem dodnes zůstala jen ta v Polici. Po demoličních ztrátách je to v podstatě jediná synagoga u nás, na níž lze demonstrovat barokní pojetí malé venkovské svatyně,“ dodává architekt.

Synagoga přestala svému účelu sloužit na konci devatenáctého století. Židovských obyvatel v Polici ubývalo. Komunita zcela zanikla v roce 1913, když se odstěhoval poslední souvěrec. Tehdy budovu koupil Alfred Vražda, hrabě z Kunevaldu, a později ji daroval místní Jednotě sokolské. Ze synagogy se tak stala tělocvična.

Za své vzala klenutá galerie pro ženy, zvýšené prostranství před svatostánkem, vyřezávané lavice, malovaná výzdoba a úpravám neuniklo ani kamenné schodiště. Pod klenbu sálu byl nainstalován obří trám na tělocvičné kruhy a lana. Největší zásah ale dostala synagoga paradoxně až v roce 2000. Tehdy nechali sokolové zbořit její původní předsíň a odstranit židovské rituální umyvadlo kijor.