CzechCrunch Shine: Václav Gregor a Vít Horký promluví o investicích a startupech s pozitivním dopadem
I přes problémy letošního roku zásadním způsobem neklesl počet vznikajících startupů, stejně jako počet fondů a investorů, kteří jsou ochotni do nich dávat peníze. Alespoň podle dostupných dat, na základě kterých se dál pumpují finance do nových nápadů, řešících menší či větší lidské potřeby. Na druhou stranu je nutno přiznat, že je na trhu stále rezerva v oblasti startupů a obecně zakladatelů, kteří si dali za cíl budovat nejen byznys a generovat peníze, ale také mít pozitivní dopad na lidstvo a planetu.
Trendově se podobným startupům říká impaktové, pod čímž si lidé často nedokážou nic představit. I proto jsme oslovili podnikatele Víta Horkého, který spoluzaložil a prodal startup Brand Embassy a předtím agenturu Inspiro, a Václava Gregora, jenž stojí za investičním fondem Soulmates Ventures s kapitálem čítající 300 milionů korun. Ti o roli a budoucnosti impaktových startupů promluví na jedné z našich akcí v rámci platformy CzechCrunch Shine.
Na online akci budeme mimo jiné řešit, jak vypadá role impaktového zakladatele, jaké oblasti jsou aktuálně nejzajímavější a co bude dobré v příštích letech sledovat. Pobavíme se o tom, jak se startup s pozitivním dopadem buduje a na co se zaměřit, nebo o tom, zda je v této oblasti dostatek nově vznikajících projektů. V neposlední řadě probereme zapojení investorů i rozdílnost impaktových investic od těch běžných. Akce se koná už zítra od 18. hodin, je zdarma a hlásit se na ni můžete zde.
***
Ještě před samotnou akcí jsme se ale zeptali Víta Horkého a Václava Gregora na tři úvodní otázky související s danou oblastí. Lépe tak představí témata, o čem se budeme během zítřejší akce bavit, a zároveň nastíní smýšlení obou hostů, kteří stojí jak na straně investorů, tak straně zakladatelů.
Jaký nejzásadnější startup/projekt jste na poli pozitivního dopadu v poslední době viděli?
Vít Horký: Žádný jeden konkrétní startup, který by se mohl stát novou Teslou, mě v Česku nenapadá. Nicméně fandím startupům jako SCase na poli preventivní medicíny nebo Dot.Glasses. Jako takový startupový počin neziskového a lokálního charakteru vnímám i projekt EDU.změna, jenž se snaží pomoci v reformě vzdělání v Česku.
Václav Gregor: Doposud nás nejvíce oslovil zahraniční projekt (konkrétně z Norska), který se soustředí na technologii zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší. Jde o startup, nebo dnes již takzvaný scale-up pod názvem norways-carbon-capture-project.
Je pravda, že v impaktových startupech je pro investory méně peněz, nebo je to stigma? Co případně můžeme udělat pro to, aby se situace změnila?
Vít Horký: Peněz je obecně dostatek pro startupy s velkým potenciálem růstu a zisku. Pokud se impaktový startup dokáže takto pozicovat, má přístup ke kapitálu otevřený jak u impaktových investorů, tak těch tradičních. Mnoho tradičních venture capital investorů ještě ale dnes ještě není připraveno vnímat rozdílnost impaktových a tradičních startupů – zpravidla totiž potřebují více kapitálu na delší časový horizont.
Je třeba, aby foundeři impaktových startupů dokázali svou firmu budovat jako technologicky škálovatelný startup řešící velký strukturální problém daleko za hranice lokálního trhu a dokázali nalákat na silnou vizi, ambici a finanční trakci ty nejlepší lidi včetně vhodných investorů.