Česká animace se opět prosadila ve světě. Krátkometrážní snímek Electra od režisérky Darji Kaščejevové, která má z minulosti na kontě také studentského Oscara a nominaci na cenu Akademie, uspěl na filmovém festivalu v Torontu (TIFF). Zvítězil zde v sekci krátkých filmů. Kaščejevová tak opět potvrdila svůj status jedné z nejzajímavějších domácích filmařek.

Sekce festivalu pojmenovaná Short Cuts letos obsahovala celkem 42 soutěžních titulů z více než desítky zemí včetně Kanady, Spojeného království, Spojených států, Francie nebo Švýcarska. Porota udělovala celkem tři ceny, přičemž Electra dostala tu hlavní – další dvě jsou určené nejlepšímu kanadskému filmu a nejlepšímu filmu ženské režisérky.

Sedmadvacetiminutový snímek, který Kaščejevová natočila v rámci studia na pražské FAMU, si bere inspiraci v Elektřině komplexu, konceptu z psychoanalýzy popisujícím milostnou náklonnost dcery k otci. Electra tak sleduje příběh mladé ženy, která se propadá do vlastních vzpomínek a snaží se porozumět komplikovanému vztahu se svými rodiči. Důležitými tématy jsou například traumatické vzpomínky, sexualita nebo vztah k vlastnímu tělu.

Ambiciózní námět se filmařka rozhodla spojit se složitým vizuálním zpracováním, které kombinuje loutky lidské velikosti ve stop motion (pookénkové) animaci s pixilací, tedy pookénkovou animací živých herců. Jelikož lidé nedokážou být po dlouhou dobu strnulí v jedné poloze, bylo nutné vymyslet, jak jim s tím pomoci. Jak popisuje web 3DVF, po prvotních experimentech s postrojem, v němž hlavní herečka omdlévala, se štáb dopracoval k systému opěrek, viditelném na videích z natáčení.

Ten ovšem nebylo možné použít zdaleka vždy, jako třeba na záběrech ve venkovních lokacích, kde herečka procházela tunelem. Místo klasické pixilace přišla řada na fingovanou, kdy se scéna natočila zpomaleně a následně asi pětinásobně zrychlila. Pohyby pak vypadaly mírně chaoticky, stejně jako u pookénkové animace. Výzvou byla také práce s loutkami v lidské velikosti – filmaři využili manekýny, hlavy s pohyblivou tváří ale museli vytvořit od nuly sami.

Světová premiéra Electry proběhla letos v květnu na filmovém festivalu v Cannes, kde byl snímek uveden v sekci Cinéfondation, zaměřené na studentskou tvorbu. V červenci pak následovalo uvedení na festivalu v Karlových Varech. Teď mohou zájemci zhlédnout Electru v českých kinech v rámci kolekce čtyř filmů z FAMU pod názvem FAMU Four. Dalšími tituly v kolekci jsou Deniska umřela od Philippa Kastnera, Osmý den od Petra Pylypčuka a Přes střepy od Natálie Durchánkové. 

Kaščejevová se jako inovativní režisérka představila už ve svém předchozím filmu Dcera z roku 2019, který pracoval s technikou pohyblivé ruční kamery, v kontextu pookénkové animace prakticky nevídanou. Vyhrál studentského Oscara a byl nominovaný na Oscara i za nejlepší krátkometrážní animovaný film. Za nejlepší animaci byl oceněn také na festivalu Sundance a získal Cenu Magnesia na Českých lvech.

Původem tádžikistánská filmařka vyrostla v Rusku a nejdříve vystudovala hudební režii. Když ale pracovala jako zvukařka v divadle, uvědomila si, že ji více láká kreativní činnost, a jakmile pomáhala se zvukem u animovaného filmu, velice ji jeho tvůrčí proces zaujal. Rozhodla se proto podat přihlášku na FAMU, kde působí dodnes.

Hlavní cenu festivalu TIFF, vybíranou diváky, získal film American Fiction (Americká fikce). Komedie debutujícího režiséra Corda Jeffersona, který se v minulosti podílel na seriálech Boj o moc či Watchmen, pojednává o vnímání děl černošské kultury u bělošského publika. Hrdina Monk (Jeffrey Wright) je spisovatel frustrovaný z toho, jak nakladatelství profitují z černošské kultury. Rozhodne se proto napsat úmyslně hloupý román plný stereotypů o lidech s tmavou pletí – a zažije s ním obrovský úspěch.

Na druhé místo se u diváckých cen zařadilo komediální drama The Holdovers režiséra Alexandera Paynea, následované novinkou The Boy and the Heron od legendy japonského animovaného filmu Hajaa Mijazakiho. Na festivalu se představilo také drama Hranice od Agnieszky Holland, které vzniklo v české koprodukci.