Korporát je magické místo, ve kterém se občas vytrácí logika, vznikají specifická pravidla a hovoří se jazykem úplně jiného kmene. Pokud vás občas štve, že vaši kolegové vzájemně meetují, katují kosty, nachytřují se, dávají cally a myslí mimo krabice, vězte, že v tom nejste sami. Jak ukazuje vlákno Petra Žabži na síti X, počet podivných korporátních frází by vydal na celý slovník.

Petr Žabža je sám otřelý korporátník se zkušenostmi z ING a mBank, který momentálně působí v Air Bank, kde má na starosti investiční produkty. Za svou kariéru tak slyšel nesčetné množství frází, jež lze zaslechnout jen ve velkých firmách. Na světě existují dva tábory lidí. Ti, kteří korporátní hlášky vášnivě používají, a ti, kteří se za to prvnímu táboru smějí. A protože o sobě Žabža tvrdí, že je fanoušek selského rozumu a drsného humoru, asi vám je jasné, do kterého tábora se sám řadí.

Odpovídá tomu i jeho příspěvek na síti X, v němž se ptá, která korporátní hláška je vlastně ta nejhorší. „Začínal jsem pracovat v klasických korporacích a postupem času se posouvám do firem, které jsou svým charakterem a dynamikou spíš něco jako startup. Možná právě proto jsem chtěl vyzkoušet, jak se za ty roky změnil žargon a X je k tomu ideální nástroj. Diskuse, která se rozjela, je ohromující,“ řekl pro CzechCrunch Žabža.

Jeho post měl v době vzniku tohoto článku přes 170 tisíc zobrazení, 680 lajků, a především několik stovek komentářů, ze kterých jsme vybrali ty notoricky nejznámější a nejotravnější hlášky, zasadili je do kontextu a přidali vlastní překlad.

Nejhorší korporátní hláška?

Vykopávám – “Pojďme to vzít offline”…

— Petr Žabža (@petr_zabza) April 11, 2024

Sám Žabža označil za největší zvěrstvo frázi „Pojďme to vzít offline“ (řešit problém tváří v tvář). K setkání v jedné místnosti vás však někdo může vyzvat i slovy: „Musíme se na to meetnout“ (musíme se setkat). Pokud se vám podaří rychle najít silnou výmluvu, stále nemáte vyhráno. Dotyčný vás totiž může dotlačit k online schůzce, která se v korporátech vyvolává zaříkadlem „Dáme si na to call“ (zavoláme si).

Jeden call se dá přežít, větší problém ale nastává v momentě, kdy to někdo hodí do kalendáře (zapíše do virtuálního kalendáře) jako pravidelnou událost. Problém stereotypu často začíná také větou „Uděláme tu schůzku v pondělí na oběd pravidelně v Teamsech“ (budeme se scházet každé pondělí přes oběd) či oznámením, že meeting bude bi-weekly (schůzky budou jednou za 14 dní).

Pravidelné schůzky si lze dávat i ve firemní kuchyňce, kde se mohou utužovat vzájemné vztahy mezi spolupracovníky. U kvalitní kávy získané z trusu cibetky lze nacítit (vžít se) či navnímat (pochopit) současné rozpoložení kolegů a kolegyněk (zdrobnělina pro kolegyni), kteří jsou pro vás jako druhá rodina (musíte s nimi trávit víc času než s vlastní rodinou). Vzpomínat pak můžete například na poslední teambuilding, na kterém jste tak pěkně zvládli escape room (na firemní akci, kde jste překonali únikovou hru).

Dobré vzájemné vztahy se často snaží podpořit i vedení, které proto připomíná, že jste tým (mnohdy neznáte jména všech lidí, se kterými pracujete) a všichni odvádíte dobrou práci (občas vůbec netušíte, co vlastně děláte).

Chvilku pohody v kuchyňce dokáže lusknutím prstu narušit ten, kdo najednou potřebuje něco ASAP (tak rychle, jak je to jen možné), protože je to urgentní (dotyčný chce jít dřív domů). V ten moment nezbývá než si jen povzdechnout a říct: „Tak pojďme zase něco dělat“ (překonat pocit bezbřehé lenosti).

Když vám dotyčný dodefinuje (podá všechny informace), co vlastně potřebuje, vy se nachytříte (získáte informace) a naberete problém (převezmete řešení úkolu), je na čase správně nastavit procesy (vymyslet postup zvládnutí úkolu). Když to není BAU (práce jako obvykle), s hlavou zabořenou v Excelu to začnete rozkoukávat (pomalu začnete řešit zadaný úkol).

Ideální je při tom myslet mimo krabici (dívat se na problém s odstupem). Štve vás to, ale víte, že je to čelenč, kterou přijmete (výzva, kterou udělat musíte). V korporátu je totiž zapotřebí vystupovat z komfortní zóny (dělat věci, které vám nejsou příjemné), protože vedení to tak prostě chce (zajímá je výkon, ne pocity).

Jinak totiž hrozí problém v momentě, kdy se začnou katovat kosty (snižovat náklady). Pokud nejste dost proaktiv (málo se snažíte), hrozí, že to začne eskalovat (být vyhrocené) a přijde výpověď. Ale nezapomeňte, že výpověď je příležitost (nepřeložitelné), to jen tak FYI (pro vaši informaci).

Pokud jste s tím v oukejíčku (nemáte s tím problém), dneska to budeme mít krátké (bude to trvat stejně dlouho jako vždy) a toto vám jako pitch (nalákání) na prohlídku ostatních korporátních perel v postu Petra Žabži musí stačit. Teď tu totiž mají přednost jiné priority (potřebujeme dělat něco úplně jiného).