Zdravá půda je zemědělcovo největší bohatství. Znamená totiž půdu úrodnou. Do Česka nyní vstoupila firma, která by toto bohatství mohla znásobit. Dánská společnost Agreena nabízí zisk za to, že bude půda zdravá natolik, aby ukládala uhlík.

Takzvané regenerativní zemědělství je v Česku celkem nové, nejde ale o nic objevného. Prakticky je to návrat ke starým postupům, které půdu tolik nezatěžovaly. Ideální je, když zemědělec kombinuje živočišnou a rostlinnou výrobu na stejném pozemku. Nutné je zásadně omezit hnojení i orbu a dobrá je také rozmanitost, to znamená co největší počet druhů plodin i živočichů.

Za to všechno se půda odmění ukládáním uhlíku. O to se postará fotosyntéza, která mění přebytečný atmosférický oxid uhličitý na uhlíkaté látky, které pak rostlina jednoduše uloží. Záleží ale právě na tom, jak je půda zdravá. Pokud má v sobě hodně mikroorganismů, může pojmout i miliardy tun uhlíku ročně.

Farmáři, kteří by chtěli takto postupovat, se mohou Agreeně jednoduše přihlásit. Dánská firma následně odhadne jejich potenciální zisk, naplánuje postup, jak pole obdělávat a zemědělec pak nahlásí údaje o sklizni. Pro ověření, na kolik je půda v dobré kondici a je tedy schopná uhlík pohltit, využívá firma satelit. Na konci celého procesu zemědělec získá certifikát závislý na tom, jak moc je jeho zemědělství regenerativní.

Ono větší bohatství pak může farmář získat za to, že certifikát prodá na trhu s uhlíkem. Jeho cena se tam pohybuje od 25 do 50 eur. Na jeden hektar je přitom možné získat klidně i tři certifikáty. Zemědělec může prodávat buď sám, nebo požádat Agreenu, která mu s tím za poplatek pomůže. Má to ale i vedlejší efekt, a to větší produkci. Organizace pro výživu a zemědělství OSN počítá, že obnova degradované půdy může na celém světě odstranit až 51 gigatun CO2 z atmosféry. A k tomu navíc zvýšit produkci potravin o 17,6 megatuny ročně.

„Země po celém světě, které jsou na zemědělství závislé, si stanovují cíle pro udržitelné hospodaření. Udělat velký krok od tradičního hospodaření k tomu regenerativnímu je ale velmi náročné,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup. Program společnosti je tak založen na tom, že to učiní o něco jednodušším. Ostatně dnes už funguje v patnácti zemích Evropské unie a až dosud pomohl odstranit 600 tisíc tun uhlíku.

V Česku jde tak už o druhou firmu, která za regenerativní zemědělství nabízí zisk. Druhá pochází z Česka a jde o startup Carboneg. Ten zemědělce odměňuje za každou tunu oxidu uhličitého uloženou do půdy. V prvním roce činila průměrná odměna 6 123 korun za hektar. Dohromady společnost zemědělcům rozdělí 12,3 milionu. Peníze získala tak, že zavedla prodej takzvaných uhlíkových kreditů firmám, které směřují k uhlíkové neutralitě.

Pojem regenerativní zemědělství česká legislativa v tuto chvíli nezná. To znamená, že neexistuje ani žádná certifikace, podobně jako je tomu například u ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství se ale k novému způsobu hospodaření staví otevřeně. „Ekologické a regenerativní zemědělství je přímo spojené s aktivním ukládáním uhlíku. Česko tyto zemědělské systémy chápe jako správnou cestu v hospodaření současného světa,“ uvedl náměstek ministra Miroslav Skřivánek. Doplnil, že takové postupy by se mohly stát novým obchodním modelem, a to nejen v zemědělství, ale i v lesnictví.

S regenerativním zemědělstvím počítá podle všeho také EU. Evropská komise loni zveřejnila návrh, jehož součástí je i ukládání uhlíku do půdy. Země evropské sedmadvacítky by měly v budoucnu nastavit jednotnou metodiku, jak uložení do půdy ověřit. Použití by bylo dobrovolné.