Středoamerický stát Salvador se na začátku září stal vůbec první zemí na světě, kde byl bitcoin schválen coby oficiální platidlo. A byť to zpočátku vedlo k rozsáhlým protestům z obavy, že nejrozšířenější kryptoměna současnosti v této chudé zemi vyvolá nestabilitu a inflaci, vláda bitcoinu stále věří. I proto nyní plánuje vybudovat město poháněné bitcoinovými bondy.
Takzvané Bitcoin City, jak se nové město má jmenovat, bude vybudováno u pobřeží, na úpatí sopky Conchagua na jihovýchodě země. A vláda celý projekt hodlá financovat právě bitcoinem, jak informují zahraniční média. Geotermální energii vulkánu chce přitom země využít při jeho těžbě. Prezident Nayib Bukele uvádí, že výstavba má začít příští rok.
Jak prezident Salvadoru dále uvádí, plánované město prý má mít „všechno“ – od obytných zón přes komerční oblasti až po služby, muzea, zábavu, bary, restaurace, letiště, přístav i železnici. Pokud vše půjde podle plánu, město bude vystavěno do kruhu (jako mince) a v jeho centru bude náměstí, na kterém má být umístěn obrovský symbol bitcoinu.
Ve městě se navíc nebudou vybírat daně z příjmu, pouze DPH. Samotný výnos z těžby bitcoinu má přijít na budování města a zbytek na udržování čistoty a pořádku v jeho ulicích, dodal. Salvador také plánuje ve spolupráci s firmou Blockstream, která se zabývá infrastrukturou digitálních aktiv, získat zhruba miliardu dolarů (22,5 miliardy korun) přes takzvané bitcoinové dluhopisy.
Polovinu prostředků hodlá použít na nákup bitcoinů, zatímco dalších 500 milionů dolarů půjde na energii a infrastrukturu pro jejich těžbu. Investoři pak nebudou moci dluhopisy prodat po dobu pěti let a budou dostávat speciální roční dividendu, uvádí Blockstream.
Se zavedením bitcoinu Salvador mimo jiné umožnil svým obyvatelům stáhnout si digitální peněženku Chivo, přičemž v celé zemi fungují dvě stovky bitcoinových bankomatů. Vláda opatření prezentovala jako způsob, jak podpořit hospodářský rozvoj a zaměstnanost. Salvadorskou společnost ale tento krok rozdělil – bitcoin se považuje za kontroverzní měnu mimo jiné proto, že jeho hodnota výrazně kolísá. Cena bitcoinu momentálně osciluje na hranici 56 tisíc dolarů (1,27 milionu korun).
Hodnota bitcoinu jen v letošním roce narostla o více než 100 procent, druhá nejoblíbenější digitální měna světa ethereum šla nahoru dokonce pětkrát. Kryptoměny díky tomu, ale také pro relativní snadnost obchodování s nimi lákají čím dál víc běžných investorů. Často se ovšem zapomíná, že zisk z jejich prodeje podléhá dani z příjmu. A má svá specifika.
Koupit virtuální mince dnes během pár okamžiků zvládne i průměrný uživatel mobilního telefonu. Sázka na kryptoměny a vidina výdělku je proto lákavější než kdy dřív, nicméně o to víc je nutné mít na paměti i povinnosti s kryptem spojené. Konkrétně ty, jejichž splnění zajímá české finanční úřady.
Na co si v souvislosti s daněním kryptoměn dát pozor, jaká se na ně vztahují pravidla, čím se liší například od zisků z obchodů s cennými papíry a jestli jsme na tom lépe než Rakušané, kterým vláda od února 2022 zavedla daň na kryptoměny, jsme se zeptali dvou expertů: Michala Jelínka, partnera poradenské agentury V4 Group, a Jaroslava Menčíka z advokátní kanceláře Mavericks.
Jak pohlíží česká daňová soustava na kryptoměny? Je to speciální kategorie, nebo naopak klasický kapitál à la akcie? Jelínek: Podle stanoviska ministerstva financí se jedná o zásobu vlastního druhu. Česká účetní legislativa tedy na kryptoměny pohlíží jako na zboží či v případě těžby jako na vlastní výrobky, nikoliv jako na finanční majetek.
V jakých případech se mě v souvislosti s držením a prodejem kryptoměn týká daňová povinnost? Jelínek: Při samotném držení kryptoměn zdanitelný příjem nevzniká. Ten vzniká až při prodeji kryptoměn za jinou kryptoměnu nebo peníze. Samozřejmě musí jít o prodej se ziskem.
Jaké jsou daňové sazby pro zisky z krypta? Menčík: Pro fyzické osoby platí standardní daňová sazba 15 procent. V daňovém přiznání za rok 2021 je však třeba počítat se sazbou 23 procent pro příjmy přesahující hranici 48násobku průměrné mzdy (za rok 2021 to bude zhruba 141 700 korun za měsíc). Bohužel u kryptoměn nelze využít tříletý časový test, kterým můžeme od daně z příjmu osvobodit zisk z prodeje cenných papírů, jako jsou třeba akcie. Pro porovnání, zákonodárci v Rakousku nedávno explicitně zakotvili kryptoměny do své legislativy. Daňovou sazbu stanovili na stejnou úroveň jako u cenných papírů – 27,5 procenta. Nezáleží přitom ani na době, po kterou kryptoměnu držíte, nelze splnit časový test a od daně se tak osvobodit. V Česku jsme na tom tedy stále relativně dobře.
Foto: Mavericks
Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks
Z čeho přesně se daň vypočítává? Jelínek: Základ daně je určen rozdílem mezi prodejní a pořizovací cenou. V případě, že byly prodané kryptoměny nakupovány postupně za různé ceny, je jejich pořizovací cena určena stejně jako u jiných forem zásob, tedy buďto váženým aritmetickým průměrem, nebo metodou ve světě účetnictví známou jako FIFO. Menčík: Vysvětlím, že FIFO neboli „first in, first out“ spočívá v tom, že daníte tak, jako byste jako první prodávali vždy ty nejdříve zakoupené kryptoměny. Je zcela na vás, jakou z těchto metod si vyberete. Doporučuji si ale dobře propočítat obě varianty, protože výsledná daň, kterou budete muset odvést, se může u obou metod značně lišit.
Když si za bitcoiny, které jsem držel, koupím auto, jakou mám daňovou povinnost? Menčík: Bitcoiny ani jiné kryptoměny se právně nepovažují za peníze. V zákoně nejsou dosud explicitně definovány, považujeme je za nehmotnou movitou věc. Pokud si za kryptoměnu koupím auto, právně neuzavírám kupní, nýbrž směnnou smlouvu. Daňová povinnost při „koupi“ auta záleží na kupní ceně za směňované bitcoiny a hodnotě auta. Dejme tomu, že jsem si před pěti lety koupil bitcoiny za 20 tisíc korun a dnes si za stejné množství bitcoinů pořídím auto v hodnotě 100 tisíc korun. Zdanit musím rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 15 procent z 80 tisíc korun.
Když vytěžím bitcoin, musím z jeho nabytí platit daň? Jelínek: Zde existuje výkladová nejasnost. Stanovisko ministerstva financí se tímto nezabývá a názory odborné veřejnosti se liší. Obecně se lze přiklonit k závěru, že daň bude zaplacena až při jeho prodeji. Menčík: Těžba kryptoměn se nepovažuje za příjem, nýbrž za nabytí věci vlastní činností. Danit je třeba až v momentě směny nebo prodeje. Od základu daně lze odečíst výdaje k nutné k vytěžení kryptoměn (kupní cena grafické karty, elektřina použitá pro těžbu…) nebo lze využít paušál ve výši 60 procent z takto dosažených příjmů. Hodí se také podotknout, že pokud těžíte kryptoměnu soustavně za účelem zisku, je k této činnosti potřeba živnostenského oprávnění.
Foto: Jan Rasch
Michal Jelínek, partner poradenské skupiny V4 Group
Pokud na obchodování s bitcoinem a dalšími tokeny vydělám jen 10 tisíc korun za rok, také je musím hlásit? Jelínek: Příjmy z obchodování s cennými papíry a kryptoměnami jsou od daně osvobozeny, pokud příjem z této činnosti nepřesáhl 30 tisíc korun za rok.
Jaký je trest za opomenutí zdanění zisku z prodeje krypta nebo akcií? Jelínek: Stejný jako za opomenutí zdanit jakýkoliv jiný příjem. Správce daně doměří daň z nepřiznaného příjmu podle platné sazby pro dané zdaňovací období, dále doměří penále ve výši 20 procent z neuhrazené daně a úrok z prodlení, který činí 8 procent nad repo sazbu. Pokud daňový poplatník nepřiznal daň nad 100 tisíc korun, bude pravděpodobně čelit trestnímu stíhaní.
„Jeden z nejčastějších způsobů, jak se finanční úřad o takových příjmech dozví, je anonymní udání.“
A jaká je pravděpodobnost, že na mě finanční úřad přijde? Jelínek: To záleží na tom, jak budete s příjmy nakládat. Jeden z nejčastějších způsobů, jak se finanční úřad o takových příjmech dozví, je anonymní udání.
Když investuji do kryptoměn přes prostředníka typu Revolut, kde nejsem držitelem tokenu přímo já, nebo přes službu Fumbi, kde investuji do portfolia, o zdanění zisku se stará kdo? Menčík: O daň z příjmu se musíte starat vy, neodvede ji za vás žádná investiční platforma. Většinou to funguje tak, že platforma vám poskytne podklady, na základě kterých vy sami svůj příjem zdaníte. Nejde totiž jen o samotné příjmy a výdaje, konečnou daň ovlivní i průběžné změny ve složení investičního portfolia.
Pokud dostanu za nějakou práci odměnu v kryptu, jaké jsou mé povinnosti? Menčík: Pokud jde o pracovněprávní poměr, je třeba myslet na to, že podle zákoníku práce je povinností zaměstnavatele, aby vyplácel své zaměstnance v penězích. Kryptoměny se za peníze nepovažují. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může vyplácet zaměstnance v kryptoměnách pouze s jejich souhlasem a alespoň minimální mzdu musí zaměstnancům platit v penězích. Ta část odměny, která je vyplacena v kryptoměně, se považuje za příjem ze závislé činnosti, na který se aplikuje standardní daňová sazba pro daň z příjmu.
Aktualizováno: V původní verzi článku bylo chybně uvedeno, že poplatníkovi hrozí trestní stíhání, pokud nepřizná příjem nad 100 tisíc. Má být uvedena daň nad 100 tisíc. Také jsme upravili, že zdanění podléhá příjem z obchodování nad 30 tisíc ročně, nikoli zisk.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.