Děláme všechno, ale nic pořádně. Česko si musí určit, v čem chceme být nejlepší, říká Jiří Hlavenka

Podnikatel, investor a politik Jiří Hlavenka v podcastu Money Maker popisuje mimo jiné to, v čem spočívá největší výzva České republiky.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jiri-hlavenka

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Investor, podnikatel a politik Jiří Hlavenka

0Zobrazit komentáře

Brněnský patriot Jiří Hlavenka je byznysovým průkopníkem hned v několika úrovních: jeho internetový obchod Vltava.cz byl jedním z prvních velkých e-shopů v Česku, stál s Oliverem Dlouhým u vzniku Kiwi.com a na jeho prodeji vydělal přes 1,5 miliardy korun, patří k vyhledávaným startupovým investorům a drží – sám nebo přes spřízněné fondy – podíly ve firmách jako Fabini, Retino či Grizly. A patří také k výrazným tvářím Pirátů nejen na jižní Moravě. V podcastu Money Maker hovoří o své podnikatelské, investorské i politické cestě a zamýšlí se nad tím, v čem, proč a jak by mohla excelovat Česká republika.

„Nastává doba ekonomického sobectví států, to je velký trend, který začala Čína a další nedemokratické velmoci, a teď tímto směrem jdou i Spojené státy,“ říká Jiří Hlavenka v nedávném dílu Money Makeru, který si můžete pustit v přehrávači níže nebo na všech podcastových platformách. Hovoříme v něm o Donaldu Trumpovi, o inspiraci Tchaj-wanem, o Kiwi.com či o malých modulárních reaktorech. Nyní přinášíme výtah toho nejzajímavějšího, co v rozhovoru padlo.

V čem má excelovat Česko

I my si musíme stanovit strategické priority, které budeme podporovat. To znamená od nejnižšího vzdělání přes celý systém až po vědu, výzkum, inkubaci, startupy a nějakou kapitálovou pomoc růstu firem. Je vlastně téměř jedno co, hlavně musíme opustit tu chybu, že říkáme: „Hele, tady je volný trh, ať si dělá, kdo chce, co chce.“ To znamená, že tady máme stovky firem, které živoří ve stovce oborů, ale nikdo nic nedělá pořádně a nikdo není vítěz.

Mám jeden krásný příběh o tom, když jsme hodně spolupracovali a dál spolupracujeme s Eindhovenem, což je takové Brno. Je to také takový high-tech areál, pohrobky Philipsu, a oni jsou samozřejmě v mnohém dál. Měl jsem tam resortního kolegu a říkám mu: „Podívejte se, Česko dosud neztratilo schopnost vyvinout a vyrobit vlastní tramvaj, lokomotivu, vlakový vagón, osobní auto, nákladní auto, motocykl, letadlo, takové i makové lodě.“ Ale je nám to k něčemu?

Holandsko neumí nic z toho, už všechny tyhle skills ztratili, protože nemůžou dělat úplně všechno, hlavně když mají vedle sebe Německo. Ale řekli si: „Tady je chytré zemědělství, to budeme dělat a v tom budeme lídři, v tom budeme jedničky a budeme vévodit celému světu.“ A sypou do toho peníze, sypou do toho úsilí. Mají samozřejmě i věci kolem čipů. Jako jeden z pohrobků Philipsu se jim vylíhlo ASML a řekli si, že na tom budou stavět. A my bychom měli dělat něco podobného.

Jsem progresivista

Kladu důraz na liberální vnímání světa, protože pro mě je to jediné možné. Opravdu odmítám konzervativní pohled, který chce brzdit pokrok a říká, že dřív bylo lépe a pomalu s těmi novotami. Já jsem v tomhle vlastně progresivista, když použijeme tuhle nálepku. Neříkám, že jsem technooptimista, asi si uvědomuji i všechna rizika, ale pracuji hodně s mladými lidmi, což znamená, že jsem jednoznačně na této straně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Navíc u Pirátů, ale vlastně i předtím u Zelených, kde jsem tedy jen spolupracoval, jsem viděl poměrně dobré pochopení moderního světa, otevřenost, mladí lidé, kteří jsou zcestovalí, znají jazyky, kteří jsou už prostě evropští – to bohužel nikde jinde nenalézáte. Marná sláva. Já nejsem totální kritik dalších politických stran, jako že bych říkal, že je to úplný odpad a aušus, ale tam fakt převládá takový zápecnicko-konzervativně-dogmatický pohled na vnímání světa, který já nemůžu sdílet.

Staří vs. noví podnikatelé

Účastním se docela dost debat s takovými old school podnikateli, třeba kolem Hospodářské komory. Měli jsme například na Broumovsku diskuzi a tam nastoupí šedesátníci, kteří mají nějaké ty firmy, a od začátku do konce kňourají na stát, jak jim hází klacky pod nohy. Pak sedím se startupy a já jsem v životě neslyšel od startupu stěžování si na stát. Jestli mu něco nejde, tak je to jeho vina, ne státu. To je totálně odlišný přístup. A to jsou ty úspěšné firmy.

Takže starší podnikatel prostě kňourá, že už to není jak v devadesátkách – no tak bodejť, když byl trh prázdný, tak si mohl dělat, co chtěl. Ale nepřipisuje tu chybu sobě, protože se netransformoval do moderní, efektivní firmy. Jede furt postaru a je schopný čtyři hodiny sedět u piva a nadávat na stát. Mně z toho brní hlava. A pak jste se startupy a tohle neslyšíte. Jasně, občas může být nějaká regulace, která je trochu naštve, to se stává, to je nevyhnutelné. Tak si to pojďme vyříkat.

jiri-hlavenka2

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Investor, podnikatel a politik Jiří Hlavenka

Ale já obecně jsem vlastně ani neslyšel, že by startupisté nadávali na byrokracii. Řeknou si, že jsou v onlinu a tohle je pro ně na pár minut. Mají to vyřešené, netráví hodiny na nějakých úřadech, nemusí se někde klanět, poklonkovat úředníkům pro razítečko. Prostě to tak není. Nejsou to pro ně překážky. A to jsou podnikatelé, kteří jsou podnikatelé budoucnosti.

Vltava se jmenuje po Amazonu

ComputerPress byl úžasný zaměstnavatel. K nám pořád chodili hrozně šikovní lidé. My jsme fakt to Brno vysávali, protože tam nebylo až tolik firem, které byly takhle atraktivní. A ti lidé generovali nápady. Takže když jsme v časopisu psali o tom, že vznikl nějaký Amazon a že se tam prodávají knihy, tak jsme si řekli, že to musíme schválně zkusit, jestli by to mohlo fungovat tady.

Hned jsme hledali šikovného klučinu, který mimochodem potom postavil obří úspěšnou programátorskou firmu a říkal, že to naprogramuje. A jak to pojmenujeme? Tak jsme přemýšleli a došli k tomu, že když Amazon, tak Vltava. A bylo to. To byla v zásadě nějaká desetiminutová debata u piva a už to bylo.

Strategie s investováním peněz po prodeji Kiwi

Já nejsem takový člověk, který by měl nějakou velkou portfoliovou strategii. Mám to rozházené do instrumentů kratších i delších, více či méně riskantních. Ale vlastně v nějakých extra riskantních nemám nic, nejsem toho příznivcem. A taky nemám nic v nemovitostech, protože jim nerozumím. Já si myslím, že to je samozřejmě potenciálně lukrativní, ale člověk by tomu měl do hloubky rozumět. Asi největší část prostředků procentuálně jsou dnes startupy, ale samozřejmě to nemám ještě zdaleka rozinvestované, ono tady není tolik příležitostí.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Trojnásobný růst za tři roky. Upvest, který patří Komerční bance, loni profinancoval tři miliardy

Platforma Upvest umožňující investovat do developerských projektů hlásí rychlý meziroční růst. Zakladatelé tvrdí, že má hodnotu přes miliardu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

david-musil-a-petr-volny-upvest-minInsider

Foto: Upvest

David Musil a Petr Volný, spoluzakladatelé Upvestu

0Zobrazit komentáře

Platforma Upvest, která lidem umožňuje investovat do developerských projektů, je loni profinancovala dohromady v objemu 3,17 miliardy korun. V roce 2022, kdy startup odkoupila Komerční banka, to přitom byla necelá miliarda. „V roce 2024 jsme zároveň celkem investorům distribuovali 857 milionů korun,“ hlásí zástupci Upvestu pro CzechCrunch.

Ruku v ruce s tím měly růst i tržby na celkem 136,7 milionu korun a ziskovost před zdaněním (EBT) měla dosáhnout 72 milionů korun. V černých číslech se přitom Upvest, v němž Komerční banka drží podíl ve výši 96 procent skrze svoji dceřinou společnost KB Smart Solutions, udržuje již třetím rokem – za poslední dva roky šlo o jedenáct, respektive pět milionů korun po zdanění.

Svůj rychlý meziroční růst Upvest vysvětluje třemi hlavními momenty, jedním z nich je návrat likvidity na rezidenční trh a s tím spojená vyšší dluhová kapacita rezidenčních projektů. Druhým je akvizice jedné z největších realitních transakcí loňska, tedy nákup podílu ve výši pětadvacet procent v Centru Černý Most.

Třetím významným momentem pak měla být nově uzavřená partnerství s developery, jejichž projekty platforma financuje. „Jednalo se zejména o navázání spolupráce se společností CPI Property Group a financování jejích projektů Clarion Congress Hotel Brno, OC Nisa a Kolbenova Park. Dalším důležitým obchodním partnerem se stala i skupina Sekyra Group, které jsme poskytli mezaninové financování v rámci rekapitalizace kancelářské budovy Opatov Office Park,“ přibližuje spoluzakladatel Upvestu Petr Volný.

Rok 2024 Upvest uzavřel s více než šesti tisíci aktivně investujícími klienty, jejich průměrná investovaná částka se měla zvýšit z 97 tisíc na 114 tisíc korun. Průměrná aktivní expozice klienta pak měla být ve výši 611 tisíc korun. „To potvrzuje již dřívější trend, že produkty Upvestu přitahují jednotlivce a entity s vyšším investovatelným kapitálem,“ komentuje Volný.

Pro letošek platforma neočekává výraznější změny vývoje na trhu nemovitostí, proto má i klesnout meziroční tempo jejího růstu. „Cílem je dále rozvíjet dluhovou strategii a navázat spolupráci s dalšími významnými developerskými skupinami, které na našem trhu působí, a potvrdit spolupráci se stávajícími obchodními partnery, jako jsou Finep, Crestyl, J&T Real Estate, CPI Property Group a další,“ říká Volný.

Komerční banka do Upvestu poprvé vložila peníze v roce 2020. O dva roky poté již hlásila, že platformu přebírá úplně, a dle odhadu CzechCrunche mohl být Upvest oceněn kolem hranice sto milionů korun. Banka tehdy předpokládala, že se jí podaří tuto valuaci během nejbližších let zněkolikanásobit – a podle aktuálního vyjádření startupu se jí to povedlo.

„Jsme toho názoru, že při EBT ve výši 72 milionů, pohledu na aktuální růst a výhledu na další růst Upvestu a s přihlédnutím ke struktuře nákladů a výnosů se můžeme bavit o valuaci přes jednu miliardu korun,“ komentuje Volný. Podle CzechCrunche ovšem jde spíše o optimistickou valuaci, která by znamenala přibližně čtrnáctinásobek zisku před zdaněním.

Podle analýzy portálu First Page Sage se aktuální násobky zisku u fintechů podobné velikosti počítají kolem desítky, což by naznačovalo hodnotu kolem 720 milionů korun. Analýza od Capstone Parnters pak ke konci loňska u fintechů zmiňovala 5,1násobek ročních tržeb, což by u Upvestu znamenalo valuaci kolem 700 milionů.