Dělníky už nahrazuje a pracuje dvakrát rychleji. Zdicí robot se představil poprvé na reálné stavbě

Robot má nahradit celou partu dělníků. Je rychlý a neúnavný, kromě toho ale řeší i nedostatek pracovníků na stavbách, který obor dlouhodobě trápí.

Iva BrejlováIva Brejlová

zdící robot

Foto: Wienerberger

Za zdicím robotem stojí KM Robotics a Wienerberger

0Zobrazit komentáře

Je rychlejší, přesnější a hlavně neúnavný, chválí si nového pracovníka na stavbě v Šumperku ti, kteří ho sem přivedli. Dosáhne do výšky tří metrů, vezme i dvě cihly naráz a zvládne je položit naprosto přesně na předem určené místo. Štěpán Kočí a Jakub Maršík z firmy KM Robotics hovoří o robotovi, kterého vyvinuli a který se právě stal součástí stavby průmyslového závodu společnosti Dormer Pramet. Dává tu dohromady novou část areálu, rovné zdi, uvnitř nichž se budou vyrábět nástroje pro obrábění kovů.

Robot dokáže pracovat bez přestávky tempem až deset metrů čtverečních vyzděného zdiva za hodinu. To znamená, že zdí dvakrát rychleji než konvenční parta zedníků, tedy pět lidí. Když má elektřinu a vodu.

Je to první nasazení robota na reálné stavbě. Práci už si mnohokrát vyzkoušel, po kouskách, v ideálních podmínkách a pod přísným dozorem. „Stojíme na prahu budoucnosti stavebnictví, kde hlavní roli převezme pokračující digitalizace,“ myslí si Petr Magda, jednatel a komerční ředitel společnosti Wienerberger. „Doufáme, že tato spolupráce přinese referenční stavbu, která bude udávat směr, jímž se stavebnictví vydá,“ představuje si.

S robotem přišla mladá společnost KM Robotics, za níž stojí Štěpán Kočí a Jakub Maršík. Spojili se se společností Wienerberger, největším výrobcem pálených cihel a střešních tašek, který do vývoje investoval desítky milionů korun. Teď je součástí i inovační agentura Creative Dock a odborníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Projekt podpořila Technologická agentura ČR, a to sumou 35,6 milionu korun.

zdící robot

Foto: Wienerberger

Zdicí robot se zatím hodí například do práce na velkých halách nebo nákupních centrech

„Společně přicházíme se zcela novým řešením, jaké se na stavebním trhu ještě neobjevilo. Tento obor je, co se automatizace týká, stále v plenkách. A protože roboti běžně pracují v jiných odvětvích průmyslu, rozhodli jsme se tuto myšlenku zrealizovat i na stavbách. Hlavním cílem bylo vyvinout natolik dokonalého robota, aby se stal běžným zařízením, které se bude každodenně používat,“ říkají Kočí a Maršík.

Během vývoje se z prvotního 5,5 tuny vážícího stroje stalo 2,4tunové zařízení mimo jiné s lidarem či ultrazvukovým senzorem, které je schopné vnímat stavební laser. Robot se umí zastavit, kdykoliv někdo vejde do dráhy, v níž pracuje. Pozná, kde a jak jsou uspořádané cihly, i určí, jestli je nějaká z nich prasklá, úplně chybí nebo se poškodila. Unese i dvě najednou, což je v případě cihel Porotherm 30 Profi Dryfix okolo 30 kilogramů.

Sériová výroba robotů začne na konci letošního roku. Na jaře toho příštího jich bude k dispozici sedm. Firmy si je nemají kupovat, ale pronajímat, platit přitom nebudou za čas, ale „za každou položenou cihlu“ – tedy za objem, který robot vyzdí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

První stavbu robota v praxi zaštiťuje olomoucká stavební firma Gemo. „Pevně věříme, že se v budoucnosti zapojením zdicího robota do praxe podaří alespoň částečně vykrýt nedostatek lidských zdrojů ve stavebnictví, se kterými se potýká trh práce,“ vysvětluje jeden z palčivých problémů průmyslu Ondřej Foukal z firmy.

Zatím se stroj hodí především pro stavbu dlouhých rovných stěn, jako jsou obvodové zdi obchodních domů, škol nebo průmyslových hal. Do budoucna se má přizpůsobit dalším typům staveb a řešení.

Už před svým nasazením ovšem robot stavební průmysl začal měnit. Velmi nenápadně, pro nezúčastněného člověka jen dvěma písmenky, a přesto i ta ukázala, jakou důležitost Wienerberger robotické budoucnosti přisuzuje. V nabídce má teď totiž cihly, které nesou označení RR, tedy Robot Ready. Na čelních stranách mají speciální drážky umožňující mu pevný úchop.

Robot se stal prvním zdicím strojem takového typu na reálné stavbě. Podobné plány má firma DEK, jež vyvíjí vlastního robota. I té pomáhá Technologická agentura ČR ve spolupráci s ČVUT.

Čeští vývojáři z Appliftingu vyrostli v obratu na 150 milionů korun. Startují byznys v Kanadě

Pražské vývojářské studio zvětšilo obrat, tým i kanceláře v Karlíně. Do nich vedle vlastních týmů pouští také mladé startupy.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

applifting

Foto: Applifting

Vratislav Kalenda a Filip Kirschner, spoluzakladatelé studia Applifting

0Zobrazit komentáře

Před rokem oznamovalo české vývojářské studio Applifting velký deal s kanadskou telekomunikační společností Telus, díky kterému dostalo na starost digitalizaci tamního zdravotnictví. Kontrakt až za několik stovek milionů korun se postupně rozjíždí a byť zatím tržby Appliftingu, který založili Vratislav Kalenda s Filipem Kirschnerem, nezvětšil mnohonásobně, vykázala firma meziročně zhruba patnáctiprocentní růst svého obratu. Za rok 2022 činil 150 milionů korun. Zisk firma nezveřejnila, rok předtím vydělala přes 21 milionů korun po zdanění.

V Appliftingu se zaměřují na vývoj softwaru a aplikací na míru, přičemž mezi hlavní klienty pražského studia patří Jablotron, Erste Group, Heureka nebo velká kanadská společnost Telus. Právě s ní Applifting před rokem uzavřel dvouletý kontrakt v celkové hodnotě 24 milionů dolarů (tehdy v přepočtu 580 milionů korun). V rámci něj má pro divizi Telus Health vyvíjet celé technické řešení několika aplikací, například dálkový monitoring pacientů, virtuální sestřičku nebo integraci sdílených lékařských záznamů do nadnárodních pacientských registrů a vládních systémů.

Jde o zakázku s tak velkým objemem, že má z Appliftingu udělat de facto zdravotně-technologickou společnost a několikanásobně zvýšit její tržby. „K udržení růstu v ekonomicky těžké době nám pomohlo i postupné zapojování do projektů kanadského Telus Health. Spolupráci sice navazujeme postupně, protože Telus nedávno procházel akvizicí, která pro něj znamenala obrovské množství korporátních procesů, ale máme za sebou už první projekt, který je teď v pilotním testování,“ popisuje stav věcí Vratislav Kalenda, spoluzakladatel a výkonný ředitel Appliftingu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tržby se tedy zatím nezvýšily několikanásobně, ale největší část spolupráce s kanadským Telusem má teprve přijít. „Zároveň pracujeme na vývoji mobilní aplikace a rozvoji digitální platformy pro lékaře. Telus je jedním z našich největších klientů a těším se, na jakých projektech spolu budeme v budoucnu pracovat,“ dodává Kalenda. Součástí této zakázky bylo i rozšíření týmu, který dnes čítá 170 lidí, a také kanceláří na Rohanském nábřeží v Praze, kde nově Applifting zabírá téměř přes 2 600 metrů čtverečních.

Do stěhování a zařizování nových prostor firma podle svého vyjádření investovala 1,5 milionu korun. Nově jsou součástí také místa pro coworking. Applifting chce do svých kanceláří přilákat i jiné technologické projekty, kterým nabízí k pronájmu uzavřené místnosti různých velikostí pro větší či menší týmy nebo hotdesky pro jednotlivce včetně služeb jako recepce. Coworkingová místa již prý využívají například Colours of Data, InvestBay, Superface, Sedlakova Legal nebo Tea Time.

„Dlouhodobě usilujeme o podporu české vývojářské komunity. To jsme dodnes dělali například pořádáním eventů, přednášením na konferencích, bootcampem pro mladé vývojáře nebo inkubátorem. Otevřením našich kanceláří formou coworkingových míst technologickým startupům nabízíme, aby byly přímo v centru dění,“ dodává Kalenda.