Deset tisíc kilometrů bez kormidelníka. Hyundai vyzkoušel autonomní navigaci na tankeru

Samořiditelná technologie by mohla v lodní dopravě pomoct vyřešit problém s nedostatkem lidského kapitálu.

huyndai_lodautonomni

Foto: Hyundai HD

Hyundai vyzkoušel svůj autonomní systém na lodi Prism Courage

O autonomních autech se už nějakou dobu mluví, relativní novinkou jsou ale obří přepravní tankery, které se obejdou bez kormidelníka na můstku i na trasách dlouhých několik tisíc kilometrů. Důkazem, že něco takového může fungovat, je nejnovější počin divize pro těžký průmysl společnosti Hyundai. Ta svou autonomní navigaci vyzkoušela na obřím tankeru pro zkapalněný zemní plyn.

Koráb Prism Courage, který se plaví pod panamskou vlajkou, vyrazil 1. května z Texasu, proplul Panamským průplavem a po pouti Pacifikem dorazil o 33 dní později k terminálu na zkapalněný plyn v Jižní Koreji.

V druhé polovině cesty jej ale nikdo neřídil, a tak se podle Hyundai stal vůbec první lodí, která sama přeplula vzdálenost větší než deset tisíc kilometrů.

Jak uvádí magazín New Atlas, v základním principu nejsou autonomní lodě nic nového. Dnešní standardní autopiloty na zaoceánských plavidlech umí běžně bez zásahu držet kurz, případně navigovat k určitým souřadnicím. Autonomní loď, jakou je teď i Prism Courage, toho však musí umět mnohem více.

hyundai_lodautonomni2

Foto: Hyundai HD

Lodní autonomní systém od Huyndai v provozu

Pomocí systému zvaného HiNAS 2.0. dokázala loď během své cesty řídit, vybírat optimální trasu a upravovat rychlost podle počasí, výšky vln či podle potenciálních kolizních tras s jinými loděmi. Prism Courage se během měsíční cesty ale také zvládla sama vyhnout až stovce lodí, čehož byla schopná zejména díky speciální systému od Hyundai, kterému se přezdívá ISS. Měla také o sedm procent nižší spotřebu paliva a vypouštěné skleníkové emise klesly o pět procent.

Autonomní technologie by mohla v lodní dopravě řešit tentýž problém, jako řeší robotizace ve všech ostatních odvětvích – totiž nedostatek lidského kapitálu. Podle Bloombergu je už teď nedostatek námořníků kritický a je prohloubený jak pandemií, tak zpřetrhanými dodavatelskými řetězci, které v přístavech uvěznily velké množství lodí.

Nutno podotknout, že Hyundai není první firmou na světě, která pracuje s konceptem autonomní lodě jako takové. Průkopníkem je v tomto ohledu norská společnost Vard Brattvåg, která vyvinula a již spustila do provozu plavidlo zvané Yiara Birkeland. Přezdívá se jí bludný Holanďan – nemá totiž žádný můstek s posádkou a je plně elektrická.

Toto osmdesátimetrové plavidlo však má být schopné převážet pouze 120 standardních lodních kontejnerů, což je řádově méně, než kolik zvládnou velké dieselové lodě. Avšak i tak ročně ušetří 40 tisíc jízd kamionem.

O zavedení autonomních elektrických plavidel se pokoušejí také v amsterdamských kanálech. Tamní firma Roboat tvoří čtyřmetrové elektrické lodě, které budou sloužit jak turistům pro romantické plavby, tak jako jakési popelářské čluny.

Korejskému Hyundai pak možná v segmentu velkých přepravních lodí brzy vyroste další konkurence. Už v roce 2025 by měla na moře vyplout loď, která bude disponovat autonomními technologiemi od Rolls-Roycu a Intelu. Ty kombinují lodní radar, a běžné i lidarové senzory, známé právě autonomních vozů.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.