Populární mantra říká, že je třeba ujít aspoň deset tisíc kroků každý den. Ledaskdo má v chytrých hodinkách či v mobilu nastavený takový limit. Kde se ale magická číslovka vzala? A opravdu je nutné ujít právě tolik? Samozřejmě je to celé složitější. Spousta kroků nikomu určitě neuškodí, naopak, nicméně nejnovější studie naznačují, že zdraví hodně pomůžete, když zvládnete aspoň čtyři tisíce kroků.

Těch deset tisíc je, jako už to bývá, v první řadě marketingový trik. Nepochází ovšem z dílny Nike, ale z Japonska šedesátých let, které se chystalo na tokijskou olympiádu a potřebovalo povzbudit v populaci chuť ke sportování a zdravému pohybu. A protože chození je nejsnazší a nejpřirozenější forma sportu, vyrazili japonští úředníci a činovníci touto cestou. Navíc na trh uvedli krokoměry a z „manpo-kei“ (japonského výrazu pro deset tisíc kroků) se stalo téměř dogma.

Které postupně pronikalo dál a dál globalizovaným světem. Takže kdo dneska neslyšel o potřebě ujít deset tisíc kroků, jako by snad ani nebyl. Ostatně třeba Garmin má tuto sumu ve svých hodinkách přednastavenou, když si zapínáte sportovní challenges, jichž byste pravidelně dosahovat. Na tom ujít deset tisíc kroků samozřejmě není nic špatného, ale vědecky to nijak podložené není.

Co se už naopak ví, že zdraví prospěšné je ujití i mnohem menších krokových náloží. Nejnověji takové bádání provedl tým pod vedením profesora Macieje Banacha, který působí jednak na lékařské univerzitě v polské Lodzi, jednak na americké John Hopkins University. Shromáždili data a údaje o pohybu bezmála 230 tisíc lidí z celého světa z celkem sedmnácti různých studií. Sledovali přínos pohybu pro kvalitu a délku lidského života. A co zjistili?

V první řadě – trochu nepřekvapivě –, že pohyb a pravidelná chůze jsou zdravé. „A to platí pro muže i ženy, bez ohledu na věk, na prostředí, region i klima, ve kterém žijí. Navíc jsme zjistili, že i tak málo jako čtyři tisíce kroků je potřeba k tomu, aby výrazně klesla úmrtnost a dokonce i pravděpodobnost kardiovaskulárních nemocí,“ uvedl Banach s tím, že spodní hranice ideálu je 3 967 kroků. A dodal, že každý tisíc kroků nad onu hranici čtyři tisíc dál poměrně výrazně zvyšuje zdraví, byť logicky jde o komplexní otázku, ve které stejně jako pohyb hrají důležitou roli i životospráva nebo druh zaměstnání.

Právě nedostatek pohybu se stává metlou především západní civilizace. Autoři uvádí, že podle Světové zdravotnické organizace ročně zemře 3,2 milionu lidí na komplikace zapříčiněné tím, že se zkrátka málo a špatně hýbou. Zároveň to je problém, který se údajně ve větší míře týká žen než mužů.

„Ve světě, kde máme čím dál víc sofistikovaných léků, které zabírají například na kardiovaskulární choroby, bychom měli víc dbát o to, aby lidé nezapomínali na to, co dělají a že mají cvičit. Cvičení a pohyb jsou totiž ten skutečný vítěz naší studie,“ prohlásil profesor Banach s tím, že se bude chtít s kolegy více zaměřit na přesné benefity extrémnějších sportovních disciplín, jako je maraton, které si u části západní populace získávají v poslední době na popularitě.