Práci s daty si v Trigemě zkoušeli už před lety a zaujali tím i navenek. Ale až projekt Flat Zone, malá vyčleněná struktura uvnitř této developerské a investiční skupiny, dokázal informace zřejmě přeměnit v opravdu zajímavý produkt. Ukázalo se totiž, že stavebnictví potřebuje zpracovaná aktuální data natolik, že se z jejich předkládání stal zajímavý byznysplán.

Každý den tady roboti prozkoumají zhruba 1 100 webů developerských projektů, které mají k dispozici volné byty. Mají s nimi docela dost práce. To, co ukazují stránky jednoho developera hned na začátku, je u jiného schované někde hluboko ve struktuře, ale informace jsou to pro Flat Zone stejně důležité. Shromažďují data, kde jsou jaké byty, kolik stojí i jak rychle mizí.

Hledají v inzertních portálech i na elektronických úředních deskách. Dívají se do budoucnosti, když prohledávají stavební záměry i třeba prvotní řízení řešící dopady na životní prostředí. Pokud si roboti vyzobají informace z nich, vědí i deset let dopředu o tom, že se někde jednou budou prodávat byty. Informace o aktuální situaci zjišťují i z newsletterů, vyhledávačů, tiskových zpráv či rozhovorů v médiích.

Kdyby člověk každý z takových projektů stahoval manuálně, celkově by mu to mohlo zabrat kolem 90 hodin. Roboti to stihnou za 15 minut. Flat Zone proto vsadil na automatický sběr dat. Ta jsou něco, co se uvnitř developerské skupiny Trigema řeší už roky, ale teprve v posledních letech tak, aby je nemuseli sbírat lidé. A v posledních měsících zároveň tak, aby z nich byl ucelený, zajímavý a finančně soběstačný produkt pro samotnou Trigemu, další developery, ale i společnosti z úplně jiných oborů.

Vědět až dekádu dopředu, že na konkrétním místě vyroste stavba, a pak o každém dalším kroku, má hodnotu milionů korun. Na to ukazuje aktuální obrat Flat Zone, který narostl právě do těchto řádů. Na základě jeho informací totiž můžou developeři tušit, jakou budou mít vedle sebe konkurenci. A taky podle ní upravovat ceny. Aktuálně to dělají prakticky neustále.

„Ceny teď rostou tak rychle, že aby se firma dostala na aktuální cenovou hladinu na trhu, může je upravovat každý měsíc. Reporty si ale nastavují třeba i týdenní,“ popisuje Vít Soural, který Flat Zone řídí. Společnost se stala partnerem Realitního speciálu CzechCrunche Průvodce světem nemovitostí.

Jestli vůbec stojí za nákup

Setkáváme se spolu uvnitř kanceláří Trigemy, se kterou je Flat Zone natolik prorostlý, aby k zajímavým datům měl kvalitní přístup a zároveň těžil z toho, co už s nimi v předchozích letech developerská skupina dokázala vytvořit. Ale zároveň tak oddělený, aby mohl fungovat jako samostatná společnost, kterou teď s deseti zaměstnanci oficiálně je.

Naprostá většina peněz, které projekt spolykal, ovšem zatím putuje právě z Trigemy. Hovoříme řádově o milionech korun, které se ale můžou otočit v byznys, jak tu věří. Monetizace je na straně firem, různé předplatné a analýzy k datům si jich teď platí asi dvacítka. Patří mezi ně Metrostav Development, Česká spořitelna, V Invest, Crestyl, J&T Real Estate nebo Geosan Development.

Zadarmo se v nabídce pohybují lidé, kteří byty chtějí koupit. Soural věří, že Flat Zone dává dohromady tolik informací, že je přitáhne z běžných inzertních portálů i třeba z Googlu. „Tady si vyfiltruje, jaký má rozpočet, jakou chce dispozici, výměru, jak chce, aby byt vypadal. Ukážou se mu konkrétní jednotky, na které se může prokliknout na web developera. A tam mu přímo napsat,“ popisuje Soural. Aktuálně má vyhledávač měsíčně 25 tisíc uživatelů a stejný počet prokliků na weby jednotlivých developerů generuje.

Robustní systém

Pětadvacetiletý Vít Soural klasický pohovor do čela mladé firmy nedělal. Je synem Marcela Sourala, zakladatele Trigemy a zároveň jednoho ze sta nejbohatších Čechů. Bez přehánění se ale na svou roli dlouhé roky připravoval. Říká, že realitní byznys ho zajímal vždy. I když s úsměvem hned dodává, že je těžké rozlišit, nakolik ho ovlivnilo prostě to, že se o něm doma hodně mluvilo. „Ale nikdy jsem do něj nebyl tlačený,“ doplňuje rychle.

„Předpoklady, myslím, mám. Studoval jsem v Londýně řízení obchodu, nemovitosti a zahraniční plánování. Připravoval se na to, že budu budovat kariéru ve firmě na realitním trhu nebo v takovém startupu, který s ním má spojitost,“ popisuje s tím, že například spoluzaložil komunitu mladých podnikavých lidí Plexus v Londýně a v Praze.

Trigema data o trhu řešila už dlouho. Sbírat je začala v roce 2011 a spolu s developery Skanska, Central Group a Ekospol z nich vytvářela čtvrtletní analýzy, které fungovaly podobně jako teď Flat Zone. Informovaly o všem, co se šustlo na trhu novostaveb, přeprodejů bytů i nájmů.

Postupně si firma začala uvědomovat, že data můžou být zajímavým zdrojem peněz. V roce 2017 tak dala zelenou právě samostatnému projektu Flat Zone. Ale trochu jinak – zatímco doteď velkou část oněch oslavovaných dat sbírali lidé ručně, tedy prostě procházením webů, Flat Zone se mělo stát místem, kde se budou procesy automatizovat.

Soural mladší do projektu přispíval ještě za svých studií v zahraničí. Startup uvnitř Trigemy, jak ho teď označuje, začínal ve třech lidech. Z Trigemy sem přišel IT architekt Tomáš Linhart a marketingový ředitel Michal Netolický, na aktuálních deset lidí se rozrostl až v posledním roce.

Provoz stojí řádově miliony korun ročně. Největší náklady představuje právě tým. „Potřebujete šikovné lidi, kteří dokážou aplikaci i roboty vystavět, monitorovat a případně i opravovat. Je to opravdu robustní systém,“ vysvětluje Soural.

Pravda, ne všechny zdroje prohledávají automatické nástroje. Třeba rozhovory v médiích nebo internetové vyhledávače tu dál procházejí lidé. „I to bychom rádi nějak zautomatizovali. Za tím je ještě hodně práce. Víme, že třeba tady je prostor, jak to posouvat ještě dál,“ přikyvuje Vít Soural.

Nedávalo to smysl

S oním posouváním už Soural mladší má hned několik zkušeností. Než se Flat Zone dostalo do podoby, ve které se stalo samostatně fungující společností a produkty začalo nabízet ven, uplynuly dva roky. A několik jiných směrů firma musela zahodit s tím, že prostě nefungovaly ani trochu.

„Třeba projekt Podpultovky. Každý den jsme skenovali veškerou inzerci, celý trh. Manuálně jsme projeli inzeráty, očistili je od nepravdivostí a u každého z nich vyhodnotili, jestli je to dobrá příležitost na investici, anebo ne. Ty dobré jsme pak dávali do interaktivní mapy pro uživatele, kteří si ji zaplatili. Ukázalo se, že jsme měli scestné předpoklady, na základě kterých jsme obchodní modely počítali. Nedávalo to smysl,“ popisuje Soural.

Nebo vlastně úplně stejná analytická aplikace, kterou teď Flat Zone prodává, jen s jiným prostředím. S prototypem vysněného produktu přišlo Flat Zone rychle, ale nedařilo se mu ho prodat. Později Soural zjistil, že proto, že jen nevypadal hezky.

„Je to prozření. První verze byla hodně datová. Řada informací, které nebyly hezky setříděné, nepoužívala hezké grafy nebo fonty, nebyla responzivní. I když ty informace byly stejné jako teď, uživatel si pod nimi nedokázal představit přidanou hodnotu,“ popisuje Soural.

Projekt se trefil do trhu po dalších neúspěšných pokusech zhruba v polovině minulého roku. „Od té doby Flat Zone studio nabízíme developerům. A od té doby se nám taky placené spolupráce začínají nabalovat,“ dodává Soural.

Za horizont příští dekády

Obrat mladé firmy v řádech milionů korun znamená několikanásobný růst pro každý z roků, kdy zatím funguje, říká Soural. „To samozřejmě zní hezky, ale popravdě, v těchto řádech není nic až tak složitého. Cíl je růst zachovat, aby byl násobný co nejdéle. Tento rok se nám to zatím daří,“ pochvaluje si.

Plán je provozně se uživit příští rok, podle aktuálních výsledků by se to mělo podařit. Počet platících firem se zvyšuje. Data, která dostávají, si prý chválí. „Máme od nich důvěru,“ věří Soural.

Sbírat data pro developery nebo třeba jejich investory není novinka. Kdo si je mohl dovolit zaplatit, dělal to už dávno, jen místo technologií firmy najímaly analytiky, kteří data shromažďovali a vyhodnocovali ručně.

V Trigemě měly dřív podobu obrovské tabulky v Excelu a Soural říká, že díky tomu, že se jim firma věnovala, se stala v pohledu na zhodnocení trhu nemovitostí jednou z nejviditelnějších na trhu.

Flat Zone by jednou chtěl i do zahraničí. S vyhledávačem nemovitostí už expandoval na Slovensko a letos do sousední země chce i s analytickou aplikací. Postupně se hodlá rozšířit i do dalších států střední a východní Evropy. „Chceme se stát lídrem na rezidenční analýzy v regionu,“ popisuje velké plány Soural mladší. Hned ale dodává, že se dívá třeba i za horizont příštích deseti let.

„K tomu, abychom se tam dostali, chceme využít spoustu inovací, které zkracují proces koupě nemovitosti. Teď je strašně zdlouhavý a právně náročný. Je do něj velmi málo vidět. Chceme odbourávat ty překážky, které v něm jsou. A k tomu využívat technologii,“ plánuje Soural.