Řeknou vám, jestli se plodinám na druhém konci zeměkoule daří dobře. Informují o tom, kdy by se mělo sít a kdy zase sklízet. Kombinují informace z družic obíhajících nad Zemí, vyhodnotí i vývoj několik let nazpět a díky analýzám časových řad tak vidí i do budoucnosti. Technologie brněnského startupu World from Space dokážou zvýšit u zemědělců produktivitu o 15 až 20 procent. Jsou ale i místa, kde se čísla dostanou mnohem výš.

„Nedává to smysl,“ kroutí hlavou Jan Labohý, když mluví o tom, jak se standardně hnojí pole. „Jede traktor a všude sype stejné množství hnojiva. Přitom v místech, kde plodina neroste, nemá šanci ho spotřebovat. Voda ho spláchne pryč. A ještě pak to hnojivo znečistí vodní toky,“ říká.

Spoluzakladatel a CEO startupu zároveň vysvětluje, že už při založení firmy s Romanem Bohovicem si dali za úkol něčemu takovému zabránit. Cílem je dostat technologie tam, kde jejich použití bude dávat smysl a povede k udržitelnějšímu zacházení se zdroji. I proto jsme World from Space zařadili do našeho výběru Udržitelný byznys roku ’21.

Plodiny pohledem družice

Kdyby se člověk díval z oběžné dráhy ze stejného bodu na to, na co hledí družice Sentinel 2, viděl by – kromě daleko menšího rozlišení – svět prostřednictvím tří kanálů. Díky nim rozlišujeme barvy. Ale družice jich vidí rovnou 13. Velmi důležité je, že čtyři z nich jsou blízké infračervenému spektru.

„Právě ty umožňují získávat informace o stavu vegetace. Tmavá kytka dobře roste. Světle červená usychá,“ popisuje Jan Labohý. World from Space jednoduše řečeno vizualizuje data ze satelitů. Člověk je pak vidí v grafech a mapách, ze kterých jde vyčíst jednoduché sdělení: teď je třeba sít, starat se o rostliny, případně je sklízet.

Ve World from Space z toho, co družice vidí, vypočítají indexy a markery, na základě kterých v časové řadě dokážou hodnotit, jak se plodina vyvíjí. Systém si časové řady dat automaticky dokáže seřadit a překlopit do jednoduchého výstupu. „Tím jsou buď mapy, grafy, nebo taková data, která se pošlou třeba rovnou do traktoru,“ vysvětluje Labohý.

Díky tomu může tuzemský startup pro jakékoliv pole na světě zobrazit, jak se vyvíjelo, kdy na něm byl naposledy traktor, kudy jezdil, kde plodiny rostou nebo jestli mají nějaký problém. Aniž by se polem někdo musel prodírat a všechny oblasti kontrolovat.

Dnes pro společnost pracuje 11 lidí a její celkový obrat za loňský rok přesáhl tři miliony korun. Oproti roku 2019 rostl o třetinu. Tržby přímo za produkt a služby World from Space z této částky tvořily 1,7 milionu korun a v meziročním srovnání vyrostly na víc než dvojnásobek. Firma má jednotky platících klientů a řadu těch, kteří systém zkoušejí. Labohý věří, že do konce roku platících klientů bude mít 10 a za dva roky už rovnou 100.

K tomu je ovšem třeba dodat, že každý z klientů této mladé firmy dokáže dostat její služby k tisícovkám farmářů. A někdy jich může být ještě víc. Třeba z řad desetitisíců chudých zemědělců v Nigérii, kteří se při obdělávání svých polí spoléhají na mobilní telefon.

Nigerijské SMS pro lepší život

V okamžiku, kdy mají nigerijští zemědělci zasadit, když jejich plodiny potřebují vodu, pokud by měli vytrhat plevel nebo když je ten správný čas na to, aby sklidili – tak jim přijde SMS s tím správným pokynem. Zprávy rozesílá konzultant, kterého má každá vesnice zapojená v projektu. Ten je speciálně školený na to, aby rozuměl grafům, sledoval na monitoru, jestli je na polích zasazeno, jak plodiny rostou a jestli je jejich vývoj v pořádku.

Zemědělci vědí, že má smysl se doporučeními ze zpráv řídit. Příjmy na domácnost se jim díky nim zvyšují až o 200 procent. Pokud se jim daří, můžou si dovolit posílat děti do školy. „Je to jedna z jejich prvních investic do vzdělání dětí. Tím se společnost posouvá na úplně jinou úroveň,“ popisuje Labohý. Rozhodnutí o tom, co v SMS bude, je na konzultantovi. Grafy, podle kterých se řídí, jsou ale z dílny World from Space. Nejsou jediným dodavatelem všech z nich, ale jsou to oni, kdo umí předložit pohled na pole z družic a ukázat ho lidem.

Při tom všem hledí opravdu rovnou na kondici rostliny. Umí třeba vyhodnotit, nakolik je aktivní chlorofyl. Ten je v různém stupni vývoje plodiny odlišný. Když má růst, je ho hodně, když dozrává, jeho aktivity ubývá: představme si třeba žloutnoucí obilí. Na základě hodnoty chlorofylu se tak dá říct, kdy plodina dozrála a jestli už se může sklízet. „Dnes se ale sklízí prostě podle plánu. Jedno pole, pak druhé v pořadí, tak, jak to bylo vždy,“ diví se Labohý.

Systém umí změřit také listovou plochu, tedy to, jaká je hustota plodiny. Podle toho se může určit potřeba hnojiva. To je zvlášť užitečné u ozimních plodin, což je například pšenice. Sází se na podzim a teprve na jaře začne růst. Tehdy přichází na řadu hnojení. Jenže obvykle se sype i tam, kde rostliny nepřežily zimu. Podobně World from Space v Pákistánu hlídá cukrové melouny a v Keni vývoj čajových plantáží.

Ale ve spolupráci se společností Asitis pomáhá i v řadě měst v Česku. World from Space využívá Plzeň, Mladá Boleslav, Praha, Brno nebo Slavkov u Brna. Firma se věnuje třeba tomu, jestli se bude přehřívat konkrétní park a co je třeba udělat pro to, aby tomu tak nebylo. „Základem je analýza družicových dat. Systém World from Space vyhodnocuje tisíce snímků za celou dobu, kdy létají. Popřípadě klimatická data, teploty, klimatické modely a další věci z kategorie big data,“ vysvětluje Labohý.

Firma dokáže posoudit i vlhkost půdy, najít městské tepelné ostrovy, měřit znečištění ovzduší nebo vyhodnotit budoucí sucho. Také poskytuje poradenství v adaptaci na změnu klimatu. Umí říct, jestli daný park v létě uschne a budovy v okolí kvůli tomu budou přehřáté. Nebo jaké rostliny by v tom parku měly být, jak je zavlažovat a nakolik je oblast zranitelná vůči bleskovým povodním.

Navíc celkově hodnotí zranitelnost území z hlediska změny klimatu. „Klima se mění, bude se měnit a problémy se budou zvětšovat. Jsme schopni posoudit ta nejzranitelnější území a poradit, kam zaměřit třeba městské finance,“ popisuje Labohý. A pak je tu další velké téma: kvalita ovzduší, kterou na rozdíl od senzorů, jež řeší jen své bezprostřední okolí, umí posoudit pro celé město, oblast nebo rovnou zemi.

Výhoda stroje přitom je, že se nenechá ovlivnit lidskými dojmy. Tak, jako když World from Space pracoval na zakázce pro Organizaci spojených národů a hodnotil stav ovzduší na Ukrajině. „Prostředek národního parku nám stále vycházel jako jedno z nejhorších míst. Hledali jsme, proč ta data taková jsou, kde jsme udělali chybu. Až jsme zjistili, že je tam uhelná elektrárna,“ říká Labohý.

Zemědělské sklony se prodraly

Firmu založili Jan Labohý a Roman Bohovic v roce 2017. V té době začala Evropská unie zdarma uvolňovat data ze svých satelitů. Řada z mladých podnikatelů se od nich odrazila, aby tak přišla s vlastní představou toho, jak na nich vystavět fungující firmu. Labohý a Bohovic byli prostě jedni z nich.

Až v průběhu dalších let se Labohý, odborník na technologie, navíc dozvěděl, že pochází ze zemědělského rodu. Už od roku 1600 se v jeho rodině vyskytovali vždy zemědělci, s výjimkou posledních dvou generací. „Prodralo se to na povrch,“ konstatuje s úsměvem, když vysvětluje, že zemědělství byla jejich první volba.

Právě u agrikultury věřili, že mohou zapříčinit změnu. To byl úmysl, se kterým podnikání začali. „Je to zároveň prostředí, kde se můžou točit velké peníze. A také oblast, kde je potvrzená přidaná hodnota družicových dat. Je jasné, že to funguje. Jde o to, kdo to vymyslí takovým způsobem, aby to začali používat všichni,“ vysvětluje Labohý.

***

Udržitelný byznys roku ’21
Zajímá vás, jaké další společnosti se umístily v našem žebříčku Udržitelný byznys roku ’21? Podívejte se na jejich kompletní výběr.

***

I když dnes takový pohled nezní výjimečně, v roce 2017, kdy firmu zakládali, patřili mezi ty první. Paradoxně se ovšem ukázalo, že v zemědělství první klienti vůbec nebyli. Místo toho chtěli sledovat průmyslová zařízení v Rusku. Ale v této firmě se hodlali od začátku soustředit na to, jak dostat do světa udržitelnost a jak poskytnout zemědělcům prostředky pro to, aby se ke svým polím chovali chytřeji.

„U zemědělství se nicméně ukázalo, že vývojová cesta k tomu, než začne takový sytém někdo používat a platit, je delší,“ říká Labohý. Nějakou dobu hledali toho, kdo by vlastně měl být klientem. Prošli od zemědělců k zahrádkářům a až pak narazili na takzvané integrátory. Firmy, které dávají dohromady několik řešení různých dodavatelů a pak je jako balíček nabízejí konkrétním zemědělcům a jejich spolkům, se nakonec staly jejich klienty.

Vedle informací ze senzorů, meteostanic, kombajnů i dat, která zadávají sami zemědělci, se zjištění ze satelitů stala zajímavým a velmi vítaným přídavkem. „Nejsme tedy vidět. A není to ani naším cílem,“ říká Labohý. Ale díky informacím, které zemědělec získá, má lepší úrodu a nemusí na ni spotřebovat tolik vstupů. Tedy především hnojiv. „Je možné, že ho motivuje vyšší zisk, ale také to může být životní prostředí. A oboje je správně,“ myslí si Labohý.

Rozběh po výstřelu

Teď World from Space pracuje na tom, jak zařadit do svých služeb ještě umělou inteligenci. Data by mohla zpracovávat sama a na základě družic optimalizovat třeba hnojení pro konkrétní pole. Nebo upozornit na to, že někde nastal problém, a rovnou sdělit, o jaký konkrétně jde.

Labohý nicméně přiznává, že některé konkurenční firmy se „rozeběhly trochu rychleji“. Dobrou zprávou na tom podle něj je, že systém skutečně funguje. A kdyby se firmě podařilo najít investora, mohli by je pohodlně dohonit. „Už zazněl startovní výstřel. Je třeba se rozeběhnout,“ říká.

Svým byznysem si je jistý – ostatně to, co slýchá od velkých i malých firem, jeho představu potvrzuje. Zatímco před čtyřmi lety byla ještě otázka klimatu spíš okrajová, dnes je mainstreamem. „Nadnárodní firmy ji mají všechny jako prioritu. Není žádná, která by neměla svůj klimatický program. Postoj se změnil i v českých firmách. A ovlivňuje to celý řetězec společností na ně navázaných,“ říká Labohý.

V jeho vizi bude taková technologie během pěti let standardem. I v zemědělství se podle něj zkrátka člověk musí přizpůsobit. Pokud se to nestane, problémy budou narůstat. „Je zřejmé, že trh využití stále vzniká. Roste a my jsme na něm. Je tu místo pro hodně firem. Když bude mít takový systém třetina zemědělců, budou ho chtít i ti ostatní. A to je to, co chceme,“ těší se.