Johannes Vermeer byl nizozemský barokní malíř, aktivní ve druhé polovině 17. století. Jeho nejznámějším dílem je Dívka s perlou vyobrazující neznámou ženu s velkou perlovou náušnicí, ohlížející se přes rameno směrem k divákovi. Při zadání jména „Johannes Vermeer“ do vyhledávání Googlu se ale více než týden jako první výsledek zobrazovalo něco docela jiného – napodobenina obrazu vytvořená umělou inteligencí.

Dívka s perlou je ikonickým dílem, které se řadí mezi nejslavnější příklady barokní malby, ne-li malby obecně. Algoritmus největšího internetového vyhledávače na světě, který vyhodnocuje a řadí relevantní výsledky, ale zmátla jeho variace, jež skutečný štětec nikdy neviděla. Google obrázek vygenerovaný umělou inteligencí zařadil nejen na vrchol vyhledávání, ale rovnou do speciálního boxu se stěžejními informacemi o daném tématu.

V případě Dívky s perlou nemusí na první pohled jít o závažnou chybu, jelikož většina lidí, co web Googlu navštěvuje, nejspíš skutečný obraz od vygenerované napodobeniny rozezná. Méně znalé uživatele nicméně mohou výsledky snadno zmást. Ukazuje to další nedávný příklad, kdy vyhledávač upřednostnil „tvorbu“ umělé inteligence před skutečným umělcem.

Olejomalba Noční ptáci od Edwarda Hoppera patří mezi nejznámější díla amerického realismu, jméno jejího tvůrce a jeho další obrazy už ale tolik rozšířené nejsou. Když proto Google minulý měsíc na vrchol výsledků spojených s Hopperem zařadil generovaný obraz, mnozí si to vůbec nemuseli uvědomit. A podobných případů může přibývat.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Julian van Dieken (@julian_ai_art)

Kolem nástrojů, které pomocí umělé inteligence generují obrázky podle zadání, se už delší dobu vedou kritické diskuze. Kdo nebo co je autorem takového výsledku? V jakém ohledu je jejich používání přípustné, když se algoritmus trénoval na dílech skutečných umělců, kteří nedostanou odměnu a mnohdy ani nejsou nikde zmíněni? Co se stane s tvorbou na zakázku, pokud bude mnohem snadnější a rychlejší nechat si grafiku vygenerovat počítačem než vytvořit člověkem?

Popsané chyby Googlu ale otevírají další téma, a to spolehlivost informací na internetu v době, kdy skutečnost a její napodobeninu je čím dál tím náročnější rozeznat. Už chatbot ChatGPT naráží na problém, že jeho cílem je nabídnout věrohodně působící, avšak ne nutně fakticky správnou odpověď. A algoritmus největšího vyhledávače na světě demonstruje podobný neduh.

Na dotaz serveru Futurism Google zmínil, že si je situace vědom, ale ne vždy jí dokáže předejít. „Naše systémy vyvíjíme tak, aby ukazovaly užitečné a kvalitní informace, a zároveň uživatelům nabízíme nástroje pro porozumění tomu, co najdou online. Vydáváme nástroje, které lidem mohou pomoci rychle a snadno zjistit kontext a důvěryhodnost obrázků,“ řekla mluvčí firmy. „Vzhledem k rozsahu otevřeného webu je ale možné, že naše systémy ne vždy vyberou ty nejlepší obrázky, ať už jsou vytvořené pomocí umělé inteligence, nebo ne,“ dodala.

Napodobenina Dívky s perlou byla na vrcholu výsledků vyhledávání více než týden, přičemž nelze dost dobře odhadnout, jak se tam vůbec dostala. Zdrojem obrázku je článek, v němž se paradoxně řeší právě nahrazování skutečných maleb vygenerovanými variacemi, jen v jiném kontextu.

If you don’t think visual AI is a problem, this is what comes up when you @Google Edward Hopper. pic.twitter.com/W1X4YKU76G

— Penny Neville-Lee 🇪🇺 (@PennyNevilleLee) May 3, 2023

„Dívka se zářícími náušnicemi“ vznikla v Midjourney na pokyn fotografa a grafika Juliana van Diekena, který získaný obrázek ještě doupravil ve Photoshopu. Později zjistil, že muzeum Mauritshuis v nizozemském Haagu, které je domovem Vermeerova mistrovského díla, obraz půjčilo jinam a vydalo otevřenou výzvu tvůrcům, aby zaslali svoje umělecké interpretace. Ty nejzajímavější se pak objevily v sálu místo původní Dívky s perlou. Jedním z vybraných byl i Diekenův výtvor a několik dalších obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Na muzeum se kvůli tomu snesla vlna kritiky.

Řada umělců rozhodnutí do sálu Mauritshuis umístit výtvory umělé inteligence zavrhla s tím, že tato technologie je ve své současné formě zcela neetická. Hlavním bodem přitom byl právě fakt, že učení nástrojů jako Midjourney probíhá na sadách děl lidských tvůrců bez následné kompenzace, a generované obrázky jsou tudíž v zásadě plagiáty. Právě z tohoto důvodu letos v lednu trojice umělkyň – Sarah Andersen, Kelly McKernan a Karla Ortiz – podala žalobu na Midjourney, Stable Diffusion a DevianArt s generátorem DreamUp.