BMW oficiálně odhalilo dlouho očekávanou elektrickou verzi ikonického Mini Cooperu, jehož značku má od roku 2000 pod svými křídly, a současně se postaralo o to, aby tento vůz ve světě elektromobilů dlouho rezonoval. A ne vždy zrovna v pozitivním světle. Především co se týče jeho parametrů a načasování, kdy reálně vstoupí na trh.

Na elektrifikovaný Mini Cooper lze nahlížet ze dvou úhlů. Tím prvním je design a osobitost, kterou toto původem britské auto vždy mělo. I teď jde o známé třídveřové provedení vycházející z ikonických křivek, díky němuž si právem udržuje přední pozice v žebříčku malých líbivých vozů do města.

Kulatá přední světla, tradiční maska a rovná střecha, kterou dotváří jinak decentní stříbrná metalíza se žlutými doplňky. Stručně řečeno sázka na jistotu, jež si své zákazníky nepochybně získá. Díky svým technickým specifikacím však možná jen ty skutečně nejvěrnější, protože při pohledu na brožurku s parametry nejde o žádnou slávu hodnou roku 2020, kdy se má dostat do ulic.

Kdyby dorazil před třemi lety, nikdo neřekne ani popel

Stejně jako u všech ostatních elektrických aut i tady se řeší především dojezd na jedno nabití a výkon baterie. A už teď lze říct, že se Mini Cooper SE nebude moci s ostatními vozy na trhu v podobné cenové relaci rovnat. Základní verze za 35 tisíc dolarů (v Česku podle všeho kolem 900 tisíc korun) nabídne majitelům dojezd přibližně 235 kilometrů a baterii o kapacitě 32,6 kWh, což je na dnešní dobu skutečně málo. O to víc, když samo BMW má k dispozici 42kWh verzi, kterou dává do elektromodelů i3.

Například takový Model 3 od Tesly zvládne na jedno nabití ujet až 500 kilometrů, Kona Electric od Hyundai přes 400 kilometrů a výčet by mohl pokračovat. Například podobně velká elektrická Škoda Citigo ujede stejně, ale je o polovinu levnější. Poměrně smutný pohled se nabízí i na slibované zrychlení elektrického Mini Cooperu: z 0 na 100 km/h za 7,3 vteřiny. To je pomalejší než dva roky starý elektrický Chevy Bolt a nejde o skóre, které bude nějak zvlášť konkurenceschopné v roce 2019, natož 2020.

Mini Cooper SE zaostává nejen v těchto dvou klíčových věcech a je až podivuhodné, proč to BMW dopustilo. Jedna z nejznámějších automobilek světa navíc měla skvělý drive, co se týče elektromobilů: byla v této oblasti mezi prvními a operuje s úspěšnou modelovou řadou i3 a ostatně i s konceptem elektrického Miniho se chlubila už dlouho. Celá věc má přitom možná velmi jednoduché vysvětlení – Harald Krüger.

Haraldův efekt

Už několik dní se veřejně ví, že dosavadní šéf BMW Harald Krüger po čtyřech letech odstoupí z postu výkonného ředitele a spekuluje se, že za to může především elektromobilita, respektive tlak na to, aby se auta produkovala výhradně s elektrickým pohonem. A to Krueger patrně moc nebral v potaz.

Byť měl plán, jak tento trend efektivně implementovat do strategie BMW (což se ostatně dělo i v dobách bývalého CEO Norberta Reithofera), nedařilo se mu to podle představ. Dost možná to bylo i vědomě, jelikož se po jeho nástupu přestalo finančně dařit řadě i3 a bylo neustále oddalováno první elektrické SUV s větším dojezdem, než by bylo v nastupujícím světě elektromobilů všeho druhu záhodno.

Nehledě na to, že pod jeho kormidlováním odešla řada klíčových inženýrů, aby si založili vlastní startupy pro výrobu elektrických vozů. Třešničkou na dortu tohoto „selhání“ je pak nařízení o zdvojnásobení produkce spalovacích motorů v době, kdy země Evropy zaváděly výrazná omezení u těchto typů (především dieselových).

Ze strany BMW to tak s uvedením slabého elektrického Mini Cooperu vypadá tak trochu jako kapitulace a jakýsi dopad takzvaného efektu Haralda Krügera. Zdali však bude o tento model panovat zvýšený zájem, se automobilový svět dozví během úvodních měsíců příštího roku.