Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých barokních umělců Petra Brandla je od 20. října k vidění v prostorách Valdštejnské jízdárny. Nová výstava pod taktovkou Národní galerie čítá 64 převážně velkoformátových maleb, které návštěvníky seznamují jednak s Brandlovým charakteristickým malířským projevem, jednak s jeho společenskými konvencemi nespoutaným životem. Měl totiž pověst výtržníka, rváče a věčného dlužníka, který si přesto dopřával velký luxus v různých podobách.

Výstava s názvem Petr Brandl: Příběh bohéma navazuje na předchozí projekty Národní galerie Praha a kurátorky Andrey Steckerové, která se Brandlem, jenž žil a tvořil na přelomu 17. a 18. století, dlouhodobě zabývá. Díky tomu je výstava nejen přehlídkou výjimečné umělecké tvorby, jejíž součástí jsou i nově objevená či dosud nevystavená díla Křest Kristův, Vize sv. Anny nebo Vlastní podobizna zvaná Vídeňská, ale především barvitě vypráví umělcův život.

Ze života Petra Brandla se totiž dochovalo velké množství archivních dokladů, díky kterým je patrné, že šlo o člověka, jenž měl tvůrčí i osobní svobodu na prvním místě. Za svá díla dostával pěkné finanční obnosy, většinou je však prohýřil za dobré jídlo, víno a tabák, což vedlo k tomu, že byl často v dluzích.

Foto: Adéla Kremplová

Výstava čítá na 64 převážně velkoformátových děl

Byl ženatý, ale usedlý manželský život mu nejspíš příliš nevoněl, jelikož si jeho manželka Helena Františka stěžovala, že s ní nesdílí vydělané peníze. Nadto byl známým milovníkem mladých žen a několik dokumentů svědčí také o tom, že pro ránu nešel daleko. Jednoho svého věřitele dokonce při hádce zranil, za což šel do vězení.

Zavedená pravidla cechu malířů nerespektoval, protože nechtěl, aby omezovala jeho uměleckého génia. Nejspíš i díky tomu ale jeho tvorba skutečně vyniká. To je patrné zejména u obrazů z jeho nejsilnějšího období v prvních dvaceti letech 18. století, ve kterých došel k syntéze dosud nasbíraných malířských podnětů. Malby jsou tak neuvěřitelně plastické a ukazují skvělou práci se světlem.

Výstava předvádí široký rozsah Brandlovy tvorby, od monumentálních, několikametrových oltářních pláten přes umělcovy portréty až po méně známé žánrové malby, které zachycují svět podvodných mastičkářek a felčarů, kuřáků i prostitutek. Dominantu výstavy představuje Brandlovo největší plátno Historie Josefa Egyptského, které je zapůjčené ze zámku v Jindřichově Hradci.

Na výstavě je zastoupeno také dílo Brandlova spolupracovníka a blízkého přítele, slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jenž se podílel například na sochařské výzdobě areálu zámku a hospitalu v Kuksu. Výstava připomíná také dílo Brandlova oficiálního učitele Kristiána Schrödera, tvorbu Brandlova slavného předchůdce, malíře Karla Škréty i malby jeho současníků a následovníků. Výstava bude k vidění do 11. února 2024.