Někdo pije kávu ihned po probuzení, jiný si ji dopřeje odpoledne, když potřebuje kofeinovou vzpruhu, další si bez ní nedokáže představit zakončení oběda. Ať už patříte k jakémukoliv druhu konzumenta tohoto voňavého nápoje, dnes si ho můžete vychutnat s myšlenkou, že tím oslavíte mezinárodní den kávy. Společně s vámi tak nejspíš učiní velká většina Čechů, protože k pravidelné konzumaci kávy se u nás hlásí 85 procent lidí.

Podle Mezinárodní organizace pro kávu (ICO) je nejvýznamnější oblastí, kde se káva pěstuje, Jižní Amerika, která má na světové produkci 48procentní podíl, následují jí Asie a Oceánie se společným 29procentním podílem. Někteří by nejspíš na prvních příčkách tipovali spíše Afriku, ta ale přispívá ke globální produkci 12 procenty.

Dobrou zprávou je, že v aktuálním kávovém roce vzroste v porovnání s rokem předchozím produkce kávy o 1,7 procenta na 10,28 milionu tun kávy. Alespoň trochu se tím tak vyrovná pokles, k němuž došlo v roce předcházejícím. Způsobily ho zejména nepříznivé klimatické jevy v klíčových pěstitelských oblastech, jako byly například nečekané mrazy v Brazílii nebo povodně ve Vietnamu.

Foto: Ipsos

Co pro Čechy znamená káva podle studie Ipsos

„Globální klimatické změny se promítají i do zaběhnuté definice kávového pásu neboli oblastí vhodných pro pěstování kávy. Můžeme pozorovat, že pěstování kávy se začíná dařit v místech, kde byla dříve její produkce nemyslitelná nebo velice obtížná,“ komentuje Lumír Františák, ředitel divize L’OR Professional společnosti Jacobs Douwe Egberts.

Společně s růstem produkce nahoru poskočila i spotřeba kávy, k čemuž podle ICO přispělo také uvolnění odložené poptávky – lidé během pandemie covidu kávy konzumovali o něco méně. V roce 2021 stoupla globální spotřeba kávy meziročně o 4,2 procenta, v posledním roce vyrostla o 1,7 procenta na 10,71 tuny. Lidé tak spotřebovali více kávy, než kolik se jí dostalo do oběhu.

Největší podíl ve spotřebě kávy, tedy 31 procent, připadá na evropské státy. Následuje Asie a Oceánie a za nimi Severní a Jižní Amerika. Konkrétně v Česku se roční spotřeba zrnkové kávy na obyvatele šplhá podle Českého statistického úřadu na 2,4 kilogramu.

Podle průzkumu pro značku L’OR si 85 procent Čechů dá denně alespoň jeden šálek kávy, což se shoduje i s kávovou studií institutu Ipsos, která uvádí, že si kávu dopřeje alespoň jednou týdně 84 procent Čechů. Většina z nich ale dodává, že si ji dává denně. Nejvíce pak mezi českou populací převažuje instantní káva – tu si alespoň jednou týdně uvaří 60 procent dospělých, zatímco zrnkovou kávu volí polovina Čechů.

Na trhu se ale v konzumaci zrnkové kávy objevuje rostoucí trend. Potvrzují to například data maloobchodního prodejce Datart. Zatímco před několika lety byly mezi lidmi populární zejména kapslové kávovary, v současné době si stále častěji pořizují ty automatické. V případě Datartu dnes tvoří asi 80 procent všech prodejů v tomto segmentu.

„Jedním z hlavních důvodů je ekonomika provozu. Náklady na zrnkovou kávu jsou mnohem přívětivější než v případě kapslí. A ačkoliv bývá pořizovací cena těchto přístrojů zpravidla vyšší, pokud jsou využívány pravidelně, z dlouhodobého hlediska se investice často vyplatí více,“ komentuje trend Tomáš Zezula, manažer produktového marketingu obchodu Datart.

A jak je to se zásadní otázkou: s cukrem, nebo bez? Podle studie Ipsos si téměř polovina české populace kávu vždy či většinou osladí, naopak třetina cukr do kávy zcela odmítá. Zajímavé je, že mezi „odmítači“ se ve větší míře objevují ženy a vysokoškolsky vzdělaní lidé. A čím jsou lidé mladší, tím je pravděpodobnější, že si kávu osladí.