Do Prahy přijedou izraelští vědci, kteří vynalezli náhradu plastu. Stačí jim k tomu mořské řasy
Udržitelnost a životní prostředí jsou aktuální témata, která hýbou celou společností. I proto se jimi bude zabývat také letošní čtvrtý ročník Týdne inovací, který již příští týden vypukne v celé České republice. Na mezinárodní konferenci se představí mimo jiné dva izraelští vědci, Alexander Golberg a Michael Gozin, kteří mají právě k těmto tématům co říct. Hovořit budou o svém potenciálně revolučním vynálezu v podobě bioplastu, který vychází z mořských řas a je zcela recyklovatelný a rozložitelný na organický odpad.
Plasty patří bezesporu k největším vynálezům moderní doby a ačkoliv se jejich používání rozšířilo až v polovině minulého století, v současnosti je svět bez nich prakticky nepředstavitelný. Díky jednoduché a nenáročné výrobě a spolehlivosti zcela prostoupily životy většiny lidí na planetě a objevují se naprosto ve všech oblastech, od jednorázových obalů po těžkou dopravní a leteckou techniku. Jsou jedním ze symbolů schopnosti člověka přetvořit svoje okolí tak, aby se mu v něm žilo co nejlépe.
Zároveň ale kvůli své všudypřítomnosti a trvanlivosti představují jeden z největších ekologických problémů současnosti. Jelikož se používají pro výrobu spotřebního i jednorázového zboží a prakticky nejsou přirozeně rozložitelné, zamořují i ekosystémy vzdálené od civilizace. Jedním příkladem pro to může být vymírání ptáků s největším rozpětím křídel, albatrosů, kteří se živí výhradně rybolovem a nejsou schopni rozlišit mezi živočichem a kusem plastu plovoucím ve vodě. Po čase tak mají plné útroby plastů, kterých se nedokáží zbavit, a pomalu zemřou.
Od roku 1950 bylo celosvětově vyprodukováno téměř 6,3 miliardy tun plastu, přičemž velká část tohoto množství stále je a dlouho bude rozprostřena po celém světě. V posledních letech se často mluví o plastech v oceánech, kde záměrem nebo náhodou končí a buď přímo ztěžují život mnoha živočichům, nebo se rozpadají na mikročástečky, stávají se součástí potravního řetězce a končí klidně i v lidských pokrmech. Vzhledem k současnému stavu bude podle odhadů v roce 2050 v oceánech víc plastu než ryb.
Samotná produkce plastů není skoro o nic menší ekologickou katastrofou než jejich životní cyklus a případné spalování. Emisemi skleníkových plynů při výrobě i likvidaci totiž významnou měrou přispívá jiné hrozbě životnímu prostředí – klimatickým změnám. Výroba se navíc neobejde bez neobnovitelných a pro životní prostředí nebezpečných zdrojů jako ropa a zemní plyn. K tradičním plastům sice už existují biodegradovatelné alternativy, vždy ale mají určité problémy, jako například obrovskou agrikulturní nákladnost v případě plastů založených na kukuřici.
Bioplast z izraelské univerzity
Michael Gozin je profesorem na fakultě chemie telavivské univerzity, Alexander Golberg je v téže instituci profesorem na fakultě environmentálních studií. Jejich revoluční myšlenka má, jak tomu často bývá, jednoduchý základ v podobě vysoce rozšířených mnohobuněčných řas, pěstovaných v moři. Jimi se živí jednobuněčné organismy žijící ve slané vodě, které produkují polymer nazvaný polyhydroxyalkanoát (PHA). Právě ten izraelští vědci použili pro výrobu bioplastu.
PHA nejen že při výrobě nevyužívá ani neprodukuje ekologicky závadné chemikálie a plyny, ale není potřeba ani voda a půda, jako je tomu u pěstování jiných biodegradovatelných plastů.
Golberg k vynálezu říká: „Částečným řešením epidemie plastů jsou bioplasty, které nevyužívají ropu a rychle se rozkládají. Bioplasty ale také mají environmentální cenu: pěstování rostlin nebo bakterií pro výrobu plastů vyžaduje úrodnou půdu a sladkou vodu, což mnohé země, kam patří i Izrael, nemají. […] Náš nový proces produkuje plast z mořských mikroorganismů, které se zcela recyklují do organického odpadu.“
Gozin a Golberg svůj bioplast vyvinuli v široké spolupráci s mnoha dalšími vědci z různých oborů a popsali ho v článku v odborném časopise Bioresource Technology. Jeho největší výhody jsou spojené s dopadem na životní prostředí, reálné zavedení by ale nebylo možné bez ekonomické udržitelnosti.
Naštěstí také v tomto ohledu je bioplast z Izraele validní alternativou pro zcela umělé a organicky založené hmoty. „Považujeme ho (pozn. bioplast) za revoluční, protože není nákladný, výroba jednoho kilogramu stojí přibližně jeden dolar. Hotový produkt se dá použít na výrobu oblečení, obalů, kontejnerů a podobně,“ říká Michael Gozin.
Spolu se svým kolegou Alexanderem Golbergem budou o svém vynálezu hovořit v rámci Týdne inovací. Jelikož je CzechCrunch mediálním partnerem celé akce, můžete při zadání promokódu CZECHCRUNCH získat 30% slevu na vstupenku na mezinárodní konferenci.